Jód - Pangamin - Na metabolismus

Jód je důležitou látkou pro správnou funkci štítné žlázy, která ovlivňuje spotřebu energie v tele. Nízká hladina jódu, nebo naopak vysoká, není pro tělo prospěšná a může vést k zdravotním komplikacím. Při malém množství jódu dochází ke změnám struktury nebo funkce štítné žlázy. Celkově má pozitivní vliv na mentální a intelektuální funkce, urychluje metabolismus, napomáhá ke spalovaní přebytečných tuků, zlepšuje kvalitu kůže, nehtů, zubů a vlasů, podporuje trávící systém a pozitivně ovlivňuje sexuální život.

Nedostatek jódu

Nedostatek jódu v těle vede k zdravotním potížím. Může tak dojít k hypofunkci, produkci malého množství hormonů, nebo hyperfunkci, zvýšené produkci hormonů. Mezi příznaky nedostatečné množství jódu v těle patří zvýšená únava, chudokrevnost, pocit ledových nohou nebo rukou, suchá kůže nebo nesoustředěnost. Ženám může způsobit poruchu menstruačního cyklu a problémy s otěhotněním. Nedostatkem jódu vznikají různá rizika, jako například poruchy růstu a motoriky u dětí, snížení intelektu a duševních schopností. Potřebné množství jódu pro správné fungovaní těla se liší věkem a stavem jedince. Zdravý dospělý člověk potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotné a kojící ženy potřebuje vyšší množství, a to 250 mikrogramů. Jód je po požití vstřebán ve střevech, odkud jeho většina putuje do štítné žlázy.

Zdroje jódu

Jód obsahuje spousta potravin, které denně konzumujeme. Najdete ho ve višních, třešních, brokolici, žampionech, vejcích, mléku, mrkvi, hrachu, polníčku, ale i pórku. Velké množství se však vyskytuje v mořské soli, mořských řasách a chaluhách, v rybách nebo v plodech moře. Ne vždy je však jód přijímaný z potravy dostačující a je potřebné ho doplňovat prostřednictvím doplňků stravy.

Předávkování jódem

Stejně tak, jak tělu škodí nízká hladina jódu, příznivý stav pro něj není ani jeho nadbytečné množství. Vyhněte se proto příliš přesoleným jídlům, polotovarům a nadměrné konzumaci mořských řas. Nadbytek jódu může způsobit nadměrnou činnost štítné žlázy.

Doporučená denní dávka jódu

• děti do 10 let – 40 až 120 mikrogramů
• děti nad 10 let a dospělí – cca 150 mikrogramů
• těhotné ženy – 200 až 250 mikrogramů
• kojící ženy – maximálně 300 mikrogramů

Jód a děti

Pro správný vývoj dítěte má jód zásadní význam. Ovlivňuje totiž správný vývoj mozkové tkáně. Štítná žláza se u plodu vyvíjí od 12. týdne. O 4 týdny později už dokáže tvořit vlastní hormony. Proto je důležité, aby měly těhotné ženy optimální hladinu jódu v těle již na začátku těhotenství.