S nemocemi je to občas podobné, jako kdybyste hráli Černého Petra – někdy to zkrátka pořádně schytáte. Každý z vás zcela jistě někdy spadl do pasti nějakému nějakému tomu bacilu. Přestože se v jisté míře jedná o nemoci, které se dají, lidově řečeno „vyležet”, s některými to může být o něco těžší a zásah lékaře je zásadní. V tomto ohledu jsou však zákeřnější především infekční onemocnění – například notoricky známý tichošlápek s názvem zápal plic, o kterém většina z vás jistě alespoň slyšela a ti méně šťastní si jej prožili na vlastní kůži. Můžete se s ním ovšem také setkat v podobě odborného termínu pneumonie.
Jedná se o zákeřný zánět postihující dolní dýchací cesty a plicní tkáň – plicní sklípky (mikroskopické dutinky), které tvoří plicní váčky, z nichž se plíce celkově skládají. Ty mají za úkol vdechnutý kyslík následně přesouvat do krevního oběhu prostřednictvím takzvané difúze. Během zápalu plic však dochází k tomu, že následkem infekce se jak plicní váčky, tak plicní sklípky zaplní hlenem či hnisem. Důsledkem toho pak plíce dostávají omezené množství kyslíků, a dýchaní je tak čím dál těžší. V závislosti na rozsahu napadení dýchacího ústrojí dělíme zápal plic na oboustranný a jednostranný.
U tohoto onemocnění je totiž nejzrádnější jeho původ, od kterého je poté do jisté míry odvozena i léčba. Zápal plic může být infekčního (bakterie, houby, viry) a neinfekčního (tekuté a plynné chemikálie) původu. Však nejčastějším spouštěčem jsou bakterie a mluvíme o bakteriálním zápalu plic – z velké části jde především o stafylokoky, streptokoky, pseudomonády, hemofily i mykoplazmata. Nejběžnějšího viníka představuje úplný původce onemocnění bakterie Streptococcus pneumoniae nebo zrádná Mycoplasma pneumoniae, u které mohou být příznaky mírnější, a tím pádem hůře rozpoznatelné.
Občas ale může mít i virový původ, a hovoříme tak o virovém zápalu plic – v tomto případě se nejčastěji jedná o cytomegalovirus, herpes viry či například i chřipkový virus. V dnešní době je však možné, že za zápalem plic v některých případech stojí také virus SARS-CoV-2, který je původcem covidu-19.
V ojedinělých situacích mohou způsobit zápal plic také kvasinky i plísně, paraziti jako prvoci, vdechnutí cizího tělesa, případně chemických látek. K zánětu plic může docházet i v důsledku refluxního onemocnění, kdy se žaludeční šťávy dostávají do dýchacích cest a dráždí plicní tkáň. Nelze ani vyloučit vznik v důsledku ozařování.
Můžete se setkat s pojmy komunitní a nozokomiální pneumonie. Nozokomiální znamená, že se jí člověk nakazil při pobytu ve zdravotnickém zařízení a jejím opakem je pneumonie komunitní (mimo ZZ).
Základní členění konkrétních příznaků zápalu plic tak v konečném důsledku záleží na původci – tedy, zda se jedná o bakteriální či virový. Konkrétní průběh těchto příznaků poté může nabývat jinou podobu či intenzitu. V obecném měřítku se ale dá říci, že jej provází značně snížená kapacita plic (hůře se dýchá), výrazně zvýšená teplota a intenzivní kašel.
Bakteriální zápal plic se z drtivé části projevuje
těmito příznaky:
Oproti tomu, virový zápal plic může být v tomto ohledu
o něco záludnější. Přestože ve své podstatě sdílí příznaky s tím
bakteriálním, mohou některé z nich nabývat na oko „slabší”
podobu.
Obecně by se dalo říci, že zápal plic probíhá v samotné podstatě
u všech věkových skupin podobným způsobem, samozřejmě v závislosti na
jeho původci. Nutno však podotknout, že mezi skupiny, které zápal plic a
pneumokokové nákazy obecně statisticky nejčastěji postihují, patří:
U dětí, především u těch mladších 5 let, mohou do popředí přijít především obtíže s dýcháním, i zrychlené dýchání, horečky a postupně gradující kašel. Naopak u starších lidí se k všeobecným příznakům často přidává také dezorientace.
Diagnostika zápalu plic se často provádí pomocí kombinace různých diagnostických metod, jako například měření C-reaktivního proteinu (CRP) a sedimentace erytrocytů (SR) z krve. Testy se mohou doplnit rentgenovým vyšetřením plic a CT (počítačovou tomografií). Laboratorní a serologická vyšetření krve pomáhají identifikovat specifické infekční agens. Při neustupující pneumonii (nereagující na léčbu) lze odebrat vzorky při bronchoskopii.
„Pneumonie jsou nejčastěji infekčního původu a přenáší se kapénkovou infekcí. Vysoká incidence je u dětí (1–5. rok života : 30–40 on./1000 dětí na rok) a u starších osob ve věku 50+. V rozvinutých zemích se většinou daří zápal plic vyléčit a riziko úmrtí u nekomplikovaných průběhů je menší než 0,5 %., avšak v rozvojových zemích je jedním z nejčastějších smrtelných infekčních onemocnění. Celková prognóza je vždy ovlivněna věkem, dalšími rizikovými faktory (výrazně se zhoršuje u polymorbidních pacientů).
Existují různé skórovací systémy, které pomáhají lékařům rozhodovat, zda je nutné nemocné hospitalizovat, přičemž se zhodnocuje i domácí a sociální zázemí pacienta. Po úspěšné léčbě je nezbytná kontrola v odstupu 2–4 týdnů, kdy se zhodnotí celkový stav a provede scan hrudníku.“
V případě, že vám lékař zápal plic diagnostikuje, je léčba
zahájena většinou předepsáním účinné pomoci v podobě antibiotik či
antimykotik – především, pokud má onemocnění bakteriální/ mykotický
původ. V závislosti na laboratorních výsledcích a celkové diagnóze je
možné, že vám lékař průběh léčby poupraví. Může se tak stát
v případě, že se v důsledku bude jednat o virový zápal plic –
v těchto případech může lékař přistoupit k variantě antivirotik.
K úlevě od horeček se samozřejmě používají antipyretika (paracetamol,
ibuprofen) a léky k úlevě od suchého či vlhkého kašle.
Samotná léčba zápalu plic v průměru trvá 2 až 3 týdny, vše
samozřejmě v závislosti na průběhu onemocnění. Pro úplné zotavení
je však nezbytný klidový režim alespoň jeden měsíc, a to jak po fyzické,
tak psychické stránce – dopřejte si pořádnou dávku odpočinku a spánku
v posteli, dostatek tekutin a kvalitní stravu, ideálně s nějakými
vitamíny navíc. Oblíbené především bývají různé druhy hřejivých
bylinných čajů, které mohou příznaky nemoci zeslabit.
V první řadě však nezapomeňte na dostatečnou hygienu a její zásady. Abyste se z toho však vyhrabali co nejefektivněji, odložte veškerý alkohol a kouření stranou, pokud sem tam holdujete sklenkám dobrého likéru či cigaretám.
V obecné míře však platí, že již zmíněné dodržování
hygienických zásad a návyků je takovou abstraktní alfou a omegou
prevence většiny onemocnění, zápalu plic nevyjímaje. Pokud si chcete
dopřát dodatečnou jistotu, můžete také omezit svůj pohyb v zakouřených
prostorách či místech s vysokou koncentrací lidí, kde byste své plíce
nechtěně zaměstnali nad jejich možný úvazek. Nic tím rozhodně
nezkazíte.
Jednou z nejvíce účinných metod v předcházení zápalu plic však nadále zůstává očkování proti pneumokokovým nákazám, které je na čistě dobrovolné bázi. Nejčastější jsou bakteriální zápaly plic, které především u starších lidí velmi často postihují sliznice oslabené předchozí virovou chřipkou. Proto alespoň jako další možnost alespoň částečné prevence se nabízí očkování proti virům chřipky. V konečném důsledku se ale ohledně očkování nejprve poraďte se svým lékařem.
Závažnost tohoto onemocnění se nevyplatí podceňovat. Zápal plic, pokud
je zcela neléčený, může trvale snížit funkci plic či výrazně zhoršit
průběh jiného onemocnění (astma, diabetu, srdeční selhání a další).
V těch horších situacích se na scénu může dostavit také nenávratně
poškozená plicní tkáň či přenos infekce do jiných částí těla
(srdeční komplikace, meningitidy, artritidy). Ojediněle však není výjimkou
ani smrt, především pokud se nákaza zápalem plic zcela ignoruje a imunitní
systém je zřetelně oslabený například důsledkem jiného onemocnění či
dalších faktorů.
V těchto akutních případech, kdy je předepsaná léčba neúčinná či
se průběh celého onemocnění stává těžkým, je nutná
hospitalizace v nemocnici.
Jelikož se jedná o infekční onemocnění, je také zrádně nakažlivý – a to obzvláště v období kašle a chronického vykašlávání tekutin, kdy je riziko nákazy mnohonásobně vyšší. Zvýšenou pozornost určitě věnujte hlavně v období chřipkových epidemií.
Přestože není zápal plic příjemnou záležitostí, dá se léčit, pokud je jeho průběh včas podchycený. Zcela jistě je velkým plusem i již zmíněná prevence, která v nesčetném množství případů umí přímo hotová kouzla. Jestliže však pociťujete příznaky a máte na pneumonii podezření, neprodleně kontaktujte svého lékaře a ten vás poté plnohodnotně nasměruje, případně předepíše adekvátní léčbu.
Tento článek berte pouze jako informativní. V žádném případě neslouží jako plnohodnotná náhrada lékařské či lékárnické konzultace.
https://www.nzip.cz/clanek/1116-zapal-plic-pneumonie
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2019/01/02.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/med/2https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/lekari-poprve-popsali-jak-se-lisi-covidovy-zapal-plic-od-bezneho-je-jako-lesni-pozar-rikaji-39839013/11/08.pdf
https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2017/03/04.pdf
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/pneumonia/symptoms-causes/syc-20354204
https://www.healthline.com/health/pneumonia
https://www.pharmanews.cz/clanek/zapal-plic-a-jeho-komplikace-2/
Již na gymnáziu jsem měla v oblibě biologické a chemické předměty, takže rozhodnutí pro farmaceutický obor bylo jednoduché. Po absolvování Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jsem zapadla mezi řady lékárnic a lékárníků s odhodláním pomáhat lidem. Práce lékárnice je každodenním motorem pro hledání nových informací, sledování vývoje zdravotnického odvětví. Ve volném čase se ráda věnuji muzice a aktivně relaxuji v přírodě.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.