Dušnost, známá také jako dyspnoe, může být způsobena širokou škálou zdravotních problémů. Jedná se o pocit obtížného či namáhavého dýchání nebo pocit nedostatku vzduchu.
Existuje mnoho různých příčin dušnosti. Mezi ty nejčastější příčiny patří:
Například srdeční selhání nebo arytmie. Srdeční problémy mohou snížit tok krve do plic a tím snížit dostupnost kyslíku v těle.
Astma, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), plicní embolie, zánětlivá onemocnění plic (pneumonie) a zápal plic. Tyto stavy ovlivňují průchodnost dýchacích cest a schopnost plic přenášet kyslík do krve.
Chudokrevnost, stav charakterizovaný nedostatkem železa v krvi, může vést k nedostatečnému transportu kyslíku do tkání a orgánů, což může vést k dušnosti.
Intenzivní fyzická aktivita nebo silné emoční stavy mohou způsobit dušnost. Během fyzické aktivity svaly vyžadují více kyslíku, což může způsobit zvýšenou frekvenci dýchání. Emoce jako úzkost nebo stres mohou také způsobit pocit nedostatku vzduchu.
Alergické reakce, zejména alergická rýma nebo alergická bronchitida, mohou způsobit otok sliznic dýchacích cest a následně dušnost.
„Je důležité si uvědomit, že některé příčiny dušnosti mohou být závažnější než jiné. Pokud máte nevysvětlitelný pocit dušnosti, měli byste co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.“
Kromě pocitu nedostatečného dýchání, dušnost může být doprovázena dalšími symptomy, včetně:
Pro správnou diagnózu dušnosti je důležité provést kompletní
lékařské vyšetření. Základem bývá podrobný lékařský
pohovor o symptomech a zdravotní historii pacienta, následovaný základním
fyzikální vyšetřením, poslechem srdce a plic.
Následně může být doporučeno podrobnější vyšetření pomocí rentgenu
hrudníku, krevní testů nebo EKG (elektrokardiogram) pro
vyšetření srdeční aktivity.
Léčba dušnosti závisí na základní příčině a závažnosti stavu.
Zde jsou některé z hlavních přístupů k léčbě:
Základe prevence je podobně jako u většiny zdravotních potíží
zdravý životní styl. V případě dušnosti se jedná zejména
o pravidelnou fyzickou aktivitu každý den aspoň 30 minut,
ideálně nějakou aerobní činnost pro zlepšení kondice. Může to být
chůze, běh, jízda na kole nebo třeba plavání, vždy úměrně celkovému
zdravotnímu stavu jedince. To by pak mělo doplnit i zařazení
vyvážené stravy a případné shození nadbytečných kil.
Samozřejmostí je i konec s kouřením.
V případě alergií (pyl, roztoči, srst) je na místě vyhnout se
alergenům, případně přijmout patřičná opatření pro lepší
zvládání potíží – během pylové sezony například nevětrat přes
odpoledne, užívat antihistaminika
či používat čističku
vzduchu. Vhodná může být i návštěva u alergologa a léčba
alergie.
Tento článek je pouze informativní. Neslouží jako náhrada lékařské ani lékárnické konzultace.
https://erj.ersjournals.com/content/43/6/1750
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/26933707
https://www.healthline.com/health/dyspnea
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5343732/
https://www.mayoclinic.org/symptoms/shortness-of-breath/basics/definition/sym-20050890
Vystudovala jsem MILLS a už během studia jsem chodila do lékárny pomáhat a po studiu jsem začala i v lékárně pracovat. V práci poskytuji péči a potřebné informace. Ve volném čase vyrážím do přírody, včelařím a tancuji.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.