Zápal plic: příznaky, prevence a léčba

U tohoto onemocnění je totiž nejzrádnější jeho původ, od kterého je poté do jisté míry odvozena i léčba. Zápal plic může být infekčního (bakterie, houby, viry) a neinfekčního (tekuté a plynné chemikálie) původu. Však nejčastějším spouštěčem jsou bakterie a mluvíme o bakteriálním zápalu plic – z velké části jde především o stafylokoky, streptokoky, pseudomonády, hemofily i mykoplazmata. Nejběžnějšího viníka představuje úplný původce onemocnění bakterie Streptococcus pneumoniae nebo zrádná Mycoplasma pneumoniae, u které mohou být příznaky mírnější, a tím pádem hůře rozpoznatelné.

Občas ale může mít i virový původ, a hovoříme tak o virovém zápalu plic – v tomto případě se nejčastěji jedná o cytomegalovirus, herpes viry či například i chřipkový virus. V dnešní době je však možné, že za zápalem plic v některých případech stojí také virus SARS-CoV-2, který je původcem covidu-19. 

V ojedinělých situacích mohou způsobit zápal plic také kvasinky i plísně, paraziti jako prvoci, vdechnutí cizího tělesa, případně chemických látek. K zánětu plic může docházet i v důsledku refluxního onemocnění, kdy se žaludeční šťávy dostávají do dýchacích cest a dráždí plicní tkáň. Nelze ani vyloučit vznik v důsledku ozařování. 

Můžete se setkat s pojmy komunitní a nozokomiální pneumonie. Nozokomiální znamená, že se jí člověk nakazil při pobytu ve zdravotnickém zařízení a jejím opakem je pneumonie komunitní (mimo ZZ).

Základní členění konkrétních příznaků zápalu plic tak v konečném důsledku záleží na původci – tedy, zda se jedná o bakteriální či virový. Konkrétní průběh těchto příznaků poté může nabývat jinou podobu či intenzitu. V obecném měřítku se ale dá říci, že jej provází značně snížená kapacita plic (hůře se dýchá), výrazně zvýšená teplota a intenzivní kašel. 

Bakteriální zápal plic se z drtivé části projevuje těmito příznaky:
 

• výrazně zhoršeným dýcháním (tzv. těžko na plicích),
• vysoké horečky (nad 38°C),
• nepříjemně vlhký kašel, při němž můžete vykašlávat hlen či hnisavý výměšek,
• celková schvácenost, únava
• inkubační doba bývá zpravidla 1 až 3 dny.
   

Oproti tomu, virový zápal plic může být v tomto ohledu o něco záludnější. Přestože ve své podstatě sdílí příznaky s tím bakteriálním, mohou některé z nich nabývat na oko „slabší” podobu.
 

• Namísto horečky se mohou objevit pouze zvýšené teploty.
• U kašle je pravděpodobné, že bude spíše suchý.
• Bolest na hrudi
• Mohou se dostavit obecné příznaky zaměnitelné s chřipkou – například nevolnost, bolesti kloubů a svalů.
• Inkubační doba u virové podoby je zhruba 4 až 6 dní.

Obecně by se dalo říci, že zápal plic probíhá v samotné podstatě u všech věkových skupin podobným způsobem, samozřejmě v závislosti na jeho původci. Nutno však podotknout, že mezi skupiny, které zápal plic a pneumokokové nákazy obecně statisticky nejčastěji postihují, patří:
 

• děti do 5 let,
• lidé starší 60 let.
   

U dětí, především u těch mladších 5 let, mohou do popředí přijít především obtíže s dýcháním, i zrychlené dýchání, horečky a postupně gradující kašel. Naopak u starších lidí se k všeobecným příznakům často přidává také dezorientace. 

Diagnostika zápalu plic se často provádí pomocí kombinace různých diagnostických metod, jako například měření C-reaktivního proteinu (CRP) a sedimentace erytrocytů (SR) z krve. Testy se mohou doplnit rentgenovým vyšetřením plic a CT (počítačovou tomografií). Laboratorní a serologická vyšetření krve pomáhají identifikovat specifické infekční agens. Při neustupující pneumonii (nereagující na léčbu) lze odebrat vzorky při bronchoskopii.

V případě, že vám lékař  zápal plic diagnostikuje, je léčba zahájena většinou předepsáním účinné pomoci v podobě antibiotik či antimykotik – především, pokud má onemocnění bakteriální/ mykotický původ. V závislosti na laboratorních výsledcích a celkové diagnóze je možné, že vám lékař průběh léčby poupraví. Může se tak stát v případě, že se v důsledku bude jednat o virový zápal plic – v těchto případech může lékař přistoupit k variantě antivirotik. K úlevě od horeček se samozřejmě používají antipyretika (paracetamol, ibuprofen) a léky k úlevě od suchého či vlhkého kašle.
 

Samotná léčba zápalu plic v průměru trvá 2 až 3 týdny, vše samozřejmě v závislosti na průběhu onemocnění.  Pro úplné zotavení je však nezbytný klidový režim alespoň jeden měsíc, a to jak po fyzické, tak psychické stránce – dopřejte si pořádnou dávku odpočinku a spánku v posteli, dostatek tekutin a kvalitní stravu, ideálně s nějakými vitamíny navíc. Oblíbené především bývají různé druhy hřejivých bylinných čajů, které mohou příznaky nemoci zeslabit. 
 

V první řadě však nezapomeňte na dostatečnou hygienu a její zásady. Abyste se z toho však vyhrabali co nejefektivněji, odložte veškerý alkohol a kouření stranou, pokud sem tam holdujete sklenkám dobrého likéru či cigaretám.

V obecné míře však platí, že již zmíněné dodržování hygienických zásad a návyků je takovou abstraktní alfou a omegou prevence většiny onemocnění, zápalu plic nevyjímaje. Pokud si chcete dopřát dodatečnou jistotu, můžete také omezit svůj pohyb v zakouřených prostorách či místech s vysokou koncentrací lidí, kde byste své plíce nechtěně zaměstnali nad jejich možný úvazek. Nic tím rozhodně nezkazíte.
 

Jednou z nejvíce účinných metod v předcházení zápalu plic však nadále zůstává očkování proti pneumokokovým nákazám, které je na čistě dobrovolné bázi. Nejčastější jsou bakteriální zápaly plic, které především u starších lidí velmi často postihují sliznice oslabené předchozí virovou chřipkou. Proto alespoň jako další možnost alespoň částečné prevence se nabízí očkování proti virům chřipky.  V konečném důsledku se ale ohledně očkování nejprve poraďte se svým lékařem.

Závažnost tohoto onemocnění se nevyplatí podceňovat. Zápal plic, pokud je zcela neléčený, může trvale snížit funkci plic či výrazně zhoršit průběh jiného onemocnění (astma, diabetu, srdeční selhání a další). V těch horších situacích se na scénu může dostavit také nenávratně poškozená plicní tkáň či přenos infekce do jiných částí těla (srdeční komplikace, meningitidy, artritidy). Ojediněle však není výjimkou ani smrt, především pokud se nákaza zápalem plic zcela ignoruje a imunitní systém je zřetelně oslabený například důsledkem jiného onemocnění či dalších faktorů.
 

V těchto akutních případech, kdy je předepsaná léčba neúčinná či se průběh celého onemocnění stává těžkým, je nutná hospitalizace v nemocnici. 
 

Jelikož se jedná o infekční onemocnění, je také zrádně nakažlivý – a to obzvláště v období kašle a chronického vykašlávání tekutin, kdy je riziko nákazy mnohonásobně vyšší. Zvýšenou pozornost určitě věnujte hlavně v období chřipkových epidemií.

Přestože není zápal plic příjemnou záležitostí, dá se léčit, pokud je jeho průběh včas podchycený. Zcela jistě je velkým plusem i již zmíněná prevence, která v nesčetném množství případů umí přímo hotová kouzla. Jestliže však pociťujete příznaky a máte na pneumonii podezření, neprodleně kontaktujte svého lékaře a ten vás poté plnohodnotně nasměruje, případně předepíše adekvátní léčbu.

Tento článek berte pouze jako informativní. V žádném případě neslouží jako plnohodnotná náhrada lékařské či lékárnické konzultace.

https://www.nzip­.cz/clanek/1116-zapal-plic-pneumonie

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2019/01/02.pdf

https://www.so­len.cz/pdfs/med­/2https://ct24­.ceskatelevize­.cz/clanek/ve­da/lekari-poprve-popsali-jak-se-lisi-covidovy-zapal-plic-od-bezneho-je-jako-lesni-pozar-rikaji-39839013/11/08.pdf

https://www.me­dicinapropraxi­.cz/pdfs/med/2017/03/04­.pdf

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/pne­umonia/symptoms-causes/syc-20354204

https://www.he­althline.com/he­alth/pneumonia

https://www.phar­manews.cz/cla­nek/zapal-plic-a-jeho-komplikace-2/