Klíště obecné je malý ošklivý roztoč, který se zakousne do kůže a saje krev. Jeho larva má 6 nohou a je velká jako kulatá špendlíková hlavička, zhruba 1 mm. Většinou se přisává na hlodavce, na člověku je dost nenápadná a často na ni přijdeme, až místo začne svědit. Typicky na člověka a větší zvířata leze spíše starší klíště (nymfa), která už má 8 nohou a velikost kolem 1,5 mm. Dospělá napitá samice klíštěte může pak mít až 4 mm a viditelný černohnědý flíček na zádech. Samci nejsou dvoubarevní a nesají krev.
Klíšťata neskáčou ze stromů, ale číhají na stéblech trávy a listech keřů zhruba do výšky 1,5 m. Snadno tak o ně zavadíte nohou či rukou, a už si klíště nesete domů. Mají ráda vlhké prostředí, především vlhké louky s vysokou trávou, okolí vody nebo listnaté lesy se spoustou bylin a křovin. Objevují se však i v zarostlých částech městských parků nebo zahrádek, kde je tráva vyšší než 20 cm. Naopak se vyhýbají prosluněným suchým místům, jehličnatým lesům bez podrostu a kamenitým prostředím.
Typické je období jara a začátek podzimu. „Aktivita“ označuje podíl klíšťat připravených na útok v dané lokalitě. Tyto údaje sleduje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a vydává pro aktivitu klíšťat předpověď určující stupeň rizika napadení. ČHMÚ běžně sleduje období od dubna do října, záleží však na počasí. K aktivitě klíšťata probudí především vysoká vlhkost vzduchu s teplotami mezi 5–25 °C. Horké suché dny během léta zase klíšťata zaženou do vlhčího stinného prostředí, proto se jejich aktivita snižuje.
Když se klíště dostane na kůži, najde si nejdřív nejvhodnější místo; nejčastěji v podpaží, na břiše, tříslech, v podkolenní jamce, za ušima nebo ve vlasech. Několik hodin po zakousnutí se ještě dá snadno odstranit, pak si ale začne vytvářet „cement“, který ho v rance drží pevněji. Během toho vypouští také látky, které brání imunitní reakci. Proto kousnutí prvních pár hodin nejde cítit a nesvědí. Po odstranění i neinfikovaného klíštěte může na kůži zůstat červený flíček, někdy trochu vyvýšený – tohle je normální reakce těla na kousanec a po několika dnech by měl zmizet.
Než na vás přijde panika, je třeba říct, že ne každé klíště něco přenáší. Borelióza je u klíšťat nejčastější. Druhá je encefalitida, u které existuje možnost očkování. Další tři nemoci jsou už méně časté. Babesióza ohrožuje hlavně osoby s odebranou slezinou a špatnou obranyschopností, je však dobře léčitelná. Ehrlichióza napadá bílé krvinky a projevuje se horečkami. Vzácně se vyskytuje ještě bartonelóza, kterou přenáší klíšťata a blechy z koček a psů.
Klíště nám (naštěstí) nedokáže skočit na hlavu ze stromu jako nějaký parašutista. Jedná se o nesprávné označení kloše jeleního. Je to větší bodavá moucha s 6 nohama (dospělé klíště má 8) a ráda se živí krví jelenovité zvěře. Na člověka sedá spíše omylem a může nepříjemně škrábat i pouhým lezením po kůži. Většinou se na naši kůži nedokáže přisát, ale když se zakousne, ranka může pořádně svědit i opuchnout. Není se však čeho bát, tihle otravové žádné nemoci nepřenášejí.
Tyto nástroje mají zářezy tak akorát pro nabrání klíštěte, aniž by hrozilo jeho zmáčknutí. Velmi malé klíště můžete vyviklat navlhčenou vatovou tyčinkou, vatou nebo třeba sirkou.
Tělo je odstraní stejně jako zadřenou třísku, buď se vydrolí nebo vyhnisají. Žádná infekce z nich už nehrozí.
Nějaké červenání nebo svědění je normální. Nyní je však třeba začít ránu pozorovat až jeden měsíc od odstranění klíštěte.
Rychlost je ze všeho nejdůležitější, proto nenechávejte odstranění klíštěte na později, pokud máte možnost se jej zbavit rovnou.
Tyto babské rady mohou naopak situaci zhoršit – klíště může vyvrhnout obsah střev do rány, čímž se zvýší riziko infekce.
Vlastně nepoužívejte nic u čeho hrozí, že klíště nechtěně rozmáčknete nebo neodtrhnete celé. Kdyby jeho vnitřnosti byly skutečně infekční, tak si je přece nechcete rozmáznout po rukou nebo někde, kudy by se infekce pořád mohla dostat do těla.
Ranka by se měla sledovat až měsíc, protože první fáze boreliózy se projevuje zvětšením červené skvrny kolem místa kousnutí. Přímé okolí kousnutí zbledne, ale udělá se kolem něj větší červený kruh. Když se nemoc zachytí v této fázi, příznaky brzy odezní po nasazení antibiotik. Encefalitida se začne projevovat 7–14 dní po kousnutí. Připomíná lehkou virózu se zvýšenou teplotou, malátností, bolesti kloubů, svalů, či hlavy. Jakmile jakékoliv z těchto příznaků vypozorujete, kontaktujte lékaře.
Kdybyste chtěli mít naprostou jistotu, že vaše klíště nebylo infikované a nic vám nehrozí, můžete vytažené klíště poslat na vyšetření do laboratoře. Dejte ho do igelitového sáčku, který uzavřete nebo zalepte izolepou. Některé sady na odstranění klíšťat obsahují i zkumavku. Existují také domácí testy na borélie, u kterých si klíště vypreparujete sami. Když se jej jenom chcete zbavit, nemilosrdně ho spláchněte do záchodu.
Když najdete klíště u svého mazlíčka, postupujte stejně jako v návodu výše. Možná jen přidejte pamlsek pro neposedy. Klíšťata se v srsti snadno ztratí, proto mazlíčka vždy po procházce prohlížejte a vyčešte. Zvířátko vás na klíště může upozornit samo, pokud se příliš škrábe nebo kouše na jednom místě.
Klíšťata odrazuje pohyb přes mulčovací kůru, štěrk, kamínky, písek a dlažbu. Můžete tyto materiály využít pro tvorbu tzv. „nárazníkové zóny“ mezi vaší zahradou a křovinami. Udržujte krátký trávník a zastřihávejte křoviny především tam, kudy často chodíte nebo kde sedíte.
Kupované repelenty jsou ten nejspolehlivější způsob, jak se před klíšťaty bránit. Existují však i přírodní odpuzovače s nižší účinností, které s repelentem můžete kombinovat. Klíšťatům totiž vůbec nevoní některé éterické oleje, jako je levandulový, citronella a olej z čajovníku (tea tree). Sami si můžete vytvořit repelent také louhováním hřebíčku ve skleničce lihu, nebo přelitím rozmarýnu horkou vodou, ke kterému po vychladnutí přidáte lžíci octa.
Na trhu najdete velký výběr repelentů pro psy a kočky. Jsou ve formě sprejů, které nastříkáte na srst, nebo praktických obojků. Při koupání můžete také využít antiparazitní šampony. Výhodou je, že tyto prostředky působí také proti blechám. Dobré je také myslet na očkování – zvířata totiž mohou jít na očkování proti klíšťatům, respektive proti borelióze. Když spojíte očkování s preventivními přípravky, nemusíte se tolik stresovat, když se vám mazlíček bude nekontrolovatelně válet v trávě.
Dalšími způsoby, jak svého mazlíčka ochránit, mohou být například žvýkací tablety proti klíšťatům či antiparazitní pipety, kterými stačí nakapat přípravek mazlíčkovi za krk.
Profesně jsem grafik, psaní ale patří mezi moje velké koníčky. Nejvíc mi sedí zdravotnická témata, která čtenářům přináší důležité informace. Kromě psaní mám vášeň pro sport – běh, plavání a cyklistiku. Věřím, že kombinace mentální a fyzické aktivity je klíčem k udržení rovnováhy a svěží mysli.