Zpět na všechny epizody

Střevní mikrobiom hraje klíčovou roli v našem imunitním systému, psychice a celkovém zdraví. Kromě toho také zajišťuje nepropustnost střevní stěny a jeho rozmanitost pomáhá učit naši imunitu, co je pro nás přínosné a co ne. Jak tedy můžeme podpořit zdraví našeho střevního mikrobiomu? A jak se liší střevní mikroflóra u těhotných žen? Odpovědi na tyto otázky poskytne MUDr. Danka Eklová, zakládající členka České mikrobiomové společnosti ČLS JEP a členka Výboru ČMS.

Obsah

Co je to střevní mikrobiom?
Co všechno střevní mikrobiom ovlivňuje?
Jak mít pestrý mikrobiom v našich střevech?

Co je to střevní mikrobiom?

Jedná se o soubor mikroorganismů, které přebývají v našich střevech. Tvoří jej nejen bakterie či viry, ale i prvoci, houby nebo plísně. Odborné studie s přibývajícími novými daty potvrzují, že v lidském těle toho ovlivňují strašně moc, a především pak náš imunitní systém. „Mikrobiom velmi intenzivně formuje imunitu k obrazu svému, takže podle toho, jaké bakterie máme ve střevu, se rozvíjí i naše imunita,“vysvětluje MUDr. Danka Eklová z České mikrobiomové společnosti.

Co všechno střevní mikrobiom ovlivňuje?

Střevní mikrobiom zjednodušeně zajišťuje nepropustnost obsahu střeva. Naše tělo není díky tomu vystaveno chronickým zánětům souvisejícím právě s mikrobiální nerovnováhou. Ukazuje se také, že má velký vliv i na lidskou psychiku. „Střevu se vlastně začalo říkat druhý mozek. Představuje druhou největší nervovou strukturu lidského těla, protože je obaleno neuvěřitelným množstvím nervových vláken,“ dokládá jeho důležitost Eklová. O svoji střevní mikrobiotu bychom se proto měli starat a čím dříve s tím začneme tím lépe. Lékaři už od Hippokratových dob věděli, že všechny nemoci začínají ve střevu, případně že tam na nás číhá počátek smrti. Vše se tedy odvíjí od toho, co jíme. Když chceme být nejen zdraví, ale i v životní pohodě a spokojenější nejdříve se musíme postarat o zdraví svého střeva.

Jak mít pestrý mikrobiom v našich střevech?

Platí totiž, že čím je zahrádka rozmanitější, tím lépe učí naši imunitu rozpoznávat, co je pro nás dobré a co škodí. „Měli bychom jíst minimálně 30 gramů vlákniny denně, zatímco nyní data ze studií uvádějí, že jsme na polovině. Hlavně ovoce, zeleninu, luštěniny, určitě rostlinné tuky nenasycené jako olivový olej. Snížit příjem živočišných tuků i průmyslově zpracovaných potravin a sacharidů, které představují opravdu vysoce prozánětlivou látku,“ vyjmenovává základy spojené se stravou D.Eklová.

Jedním dechem dodává, že by ale rozhodně nemělo jít o nějakou nucenou formu nebo trápení sebe sama. To se týká i pravidelného pohybu. „Chce to třikrát týdně minimální fyzickou aktivitu, jakoukoliv. Každý krok je dobrý, všechno se počítá. Pohybem udržujeme svaly aktivní a ty nám pak uvolňují zdraví prospěšné látky,“ uvádí MUDr. Eklová, že nemusí jít o žádný stres, který taky v nadměrném množství naši mikrobiomovou rozmanitost dost ničí.

Hlavní trojčlenku podpory zdravého mikrobiomu doplní spánek. Při něm regeneruje celé tělo, nejvíce mozek a naše střevní bakterie spí. Je prokázáno, že jinak fungují přes den, jinak v noci. „Když jste nevyspalí, tělo reaguje určitým stresem. Máte větší chuť na sladké, to asi vypozoroval každý z nás. Saháme po sladkých nezdravých věcech, protože jsou rychlým zdrojem energie,“ varuje před nevyspáním D. Eklová.

Celé kouzlo, jak se o rozmanitost střevního mikrobiomu jednoduše starat, je podle Danky Eklové ve změně osobního přístupu. „Vždyť se stačí zamyslet a říci si: Ty jo, dneska jsem si ještě nevzala žádnou zeleninu a nenakrmila své mikroorganismy, protože bez svého ,,paliva” nám svoji práci neodvedou. Když chci mít silnou imunitu, tak je musím prostě nakrmit. Pak bude naše tělo dobře připraveno čelit všem nemocem, jakými byl nedávno např. i covid,“ dodává Eklová.