Zpět na všechny epizody

Téma obezity coby jedné z civilizačních chorob rezonuje tuzemskými debatami o zdraví už několik desetiletí. Bohužel se my Češi řadíme na první světové příčky se čtvrtinou dospělé populace trpící zjevnou obezitou. Odhaduje se, že dalších 10–15 % je obézních skrytě, tady bez zvýšené hmotnosti. Celkově je tak postižena více než třetina Čechů a ani očekávané trendy nejsou příznivé. Na základě řady provedených výzkumů se situace zhoršuje u zjevné obezity i její skryté formy.

Jan Novák je klinický výzkumník působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Věnuje se výzkumu obezity, spánku a digitální medicíně.

Obsah

Kolik lidí v Čechách je obézních?
Co je to skrytá obezita a jak ji měřit?
Jaké limity má BMI?
Obezita u dětí a jaký má vliv na jejich tělesné složení?
Jak obezita ovlivňuje produkci hormonů?

Kolik lidí v Čechách je obézních?

Téma obezity, coby jedné z civilizačních chorob, rezonuje tuzemskými debatami o zdraví už několik desetiletí. Bohužel se my Češi řadíme na první světové příčky se čtvrtinou dospělé populace trpící zjevnou obezitou. Odhaduje se, že dalších 10–15 % je obézních skrytě, tedy bez zvýšené hmotnosti. Celkově je tak postižena více než třetina Čechů a ani očekávané trendy nejsou příznivé. Na základě řady provedených výzkumů se situace zhoršuje u zjevné obezity i její skryté formy.

Co je to skrytá obezita a jak ji měřit?

„Obezitu definujeme jako relativně zvýšené množství tukové tkáně, které vede ke zdravotním problémům. Standardně k jejímu určení používáme poměr hmotnosti a výšky – Body Mass Index (BMI), soustředíme se tak primárně na hmotnost. Skrytá obezita pak označuje stav, kdy má jedinec zcela normální hmotnost, na úrovni tělesného složení má ale poměrně vyšší množství tukové tkáně,“ vysvětluje rozdíl mezi zjevnou a skrytou formou obezity Jan Novák, který se věnuje jejímu výzkumu na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Jaké limity má BMI?

BMI (body mass index), coby indikátor obezity, využívá poměr váhy a výšky. Pro diagnózu obezity má své limity, protože pro její určení je vhodné znát tělesné složení. „Nedoporučuji však nutně tělesné složení zjišťovat sám na sobě nebo na svých dětech. Sami si můžeme poměrně jednoduše měřit například obvod pasu nebo se vážit, abychom věděli, jaké děláme pokroky. Hlavní je pak soustředit se na trend, vývoj v čase, nikoliv do jaké spadám diagnostické škatulky,“ říká Jan Novák.

Obezita u dětí a jaký má vliv na jejich tělesné složení?

Závěry z jedné srovnávací studie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy prováděné u předškolních dětí přinesly zajímavé poznatky. I když hodnoty BMI za sledovaných cca 30 let zůstaly u dětí prakticky stejné, výrazně se změnilo tělesné složení právě ve prospěch většího množství tuku. Značí to jediné, i dětem tohoto věku pohyb chybí, byť je jim v tomto období života nejpřirozenější.

Jak obezita ovlivňuje produkci hormonů?

Dalším zásadním zjištěním spojeným s obezitou a jejím vlivem na lidské zdraví (mimo již ty známé „tradiční“ jako kardiovaskulární choroby, diabetes (cukrovka) či potíže s pohybovým aparátem) je potvrzený fakt, že obezita ovlivňuje i naše dospívání. „U děvčat nastává puberta již kolem desátého roku a stále častěji i dříve. Tuková tkáň je totiž ve své podstatě endokrinní žláza (žlázy produkující hormony, pozn. redakce). Generuje hormony, především estrogeny, a to je to, co u těchto dívek vede k častějšímu nástupu puberty,“ poukazuje na výsledky vybraných studií Novák.