Zácpa je definovaná jako velmi tuhá stolice, která způsobuje svou konzistencí potíže při vyprazdňování. Také je jedná o stav, kdy je stolice navzdory potřebě vylučovaná méně často než obvykle. Ačkoliv je zácpa velmi běžná zdravotní komplikace, se kterou se během života každý s velkou pravděpodobností potkáme, při vážnějším průběhu může zanechat nepříjemné následky nebo signalizovat vážnější onemocnění. Pojďte se podívat, jak zácpě předcházet, co na ni pomáhá a kdy už je lepší vyhledat lékařskou pomoc.

Zácpa může vzniknout z mnoha příčin a někdy také bývá kombinací více faktorů. Mezi nejčastější patří:

• Nedostatek vlákniny ve stravě dokáže způsobit zvýšenou tuhost stolice a zpomalení trávicích procesů. Dochází k němu při vynechávání zeleniny, ovoce, celozrnných potravin a další stravy s obsahem vlákniny.
• Nedostatek tekutin může způsobit, že se stolice stane tvrdší a tím pádem i obtížněji průchozí střevy. Pití dostatečného množství vody je důležité pro správnou funkci střev.
• Nedostatek fyzické aktivity a sedavý životní styl zpomalují pohyby střev a tím přispívají ke vzniku zácpy i jiných střevních potíží. Hrozí také u dlouhodobě ležících pacientů, u malých dětí či seniorů.
• Ignorování potřeby si dojít na záchod a dlouhodobé odkládání vede k narušení přirozeného rytmu vyprazdňování a může způsobit zácpu.
• Léčiva přispí­vající k zácpě jsou například opioidy, antidepresiva, prostředky proti bolesti a diuretika nebo některé léky na vysoký tlak.
• Změny v životním stylu a stres dokáží ovlivnit mnoho pochodů v těle, ty střevní nevyjímaje.
• Hormonální změny během těhotenství a menstruačního cyklu mohou taktéž způsobit zácpu, v případě menstruace i pravidelně.
• Věkem se stává zácpa běžnější, protože postupem času dochází ke změnám v trávicím traktu.
• Nemoci související s výskytem zácpy jsou například rakovina tlustého střeva, střevní záněty, syndrom dráždivého tračníku, Crohnova nemoc, nedostatečná funkce štítné žlázy, cukrovka a podobně. Ne vždy však zácpa signalizuje vážné onemocnění. Častější jsou výše zmíněné příčiny.

Frekvence vyprazdňování je u každého jiná, avšak všeobecně lze za zácpu považovat výraznou odchylku od běžného režimu; v průměru přibližně 2 až 3 krát za týden nebo i méně. Zácpa také mívá podobu pravidelného však náhle obtížného vyprazdňování i přes silnou potřebu si dojít na velkou. Plyny mohou odcházet ve větší míře nebo naopak vůbec. V některých případech zácpu provázejí další související nepříjemné stavy, jako je pocit přeplnění, bolest břicha, nadýmání, únava, nevolnost či nechutenství. Ty ale rozhodně nejsou podmínkou a v některých případech zcela chybí.

Celkově můžeme zácpu rozdělit na akutní formu, která má náhlý nástup, a chronickou zácpu, která má vleklý charakter v podobě pravidelných potíží při vyprazdňování. Akutní formu způsobují zpravidla běžné stravovací chyby, nedostatek vody nebo pohybu, stres a jiné běžné příčiny. Na vině ale může být i náhlá břišní příhoda, která způsobí neprůchodnost střev. Za chronickou formou nejčastěji stojí syndrom dráždivého tračníku, utlumení defekačního reflexu (např. v důsledku malého objemu stolice, nedostatku vlákniny, vody či pohybu nebo při potlačování potřeby vyprazdňování) nebo vrozené potíže – ty se objevují zpravidla od dětství a mohou trápit více členů rodiny; v takovém případě hovoříme o konstituční zácpě. V některých případech může za chronickými potížemi stát i vážné onemocnění jako například nádory na střevech.

Pokud trpíte chronickou zácpou, rozhodně je dobré navštívit lékaře, který vám pomůže stanovit příčinu. Trápí-li vás opakovaně tyto potíže více jak 14 dní, neváhejte vyhledat pomoc. U silné akutní formy se obraťte na lékaře zejména tehdy, pokud se nachází ve stolici krev, pokud vám zácpa způsobuje velice silné bolesti břicha nebo ji doprovází horečka a jiné příznaky. Také v případě, že nezabere projímadlo nebo když se zácpa začne střídat s průjmy.

Obvodní lékař nejprve bude ptát na základní anamnézu (životospráva, užívání léčiv, další onemocnění), než stanoví vhodnou léčbu. Také bude chtít vědět četnost vyprazdňování a délku trvání potíží. Nestyďte se o svých problémech mluvit.

Dalším postupem, pokud si lékař není z popisu potíží jistý, je odběr krve pro laboratorní vyšetření. je odběr krve pro laboratorní vyšetření. Absolvovat také můžete test okultního krvácení do stolice, který má za úkol vyloučit okem neviditelné stopy krve. V tomto případě si odběr vzorku stolice provádíte v klidu domova sami. Stolice nesmí přijít do kontaktu s vodou. Zkumavku se vzorkem pak odnesete zpět k lékaři. Výsledek je známý obvykle ihned nebo za velmi krátkou dobu. Pokud test krev ve stolici odhalí, následuje odeslání pacienta na endoskopické vyšetření tlustého střeva – kolonoskopii, při níž se zavádí do konečníku pozorovací přístroj, nebo na irigoskopii, při které se pomocí kontrastní látky obarví povrch střeva a následně se provede rentgenový snímek. Tyto zobrazovací metody odhalí příčinu. Krev ve stolici může signalizovat například hemeroidy, ale také střevní nádor.

Základní léčba zácpy je změna nevhodných stravovacích návyků – zejména zvýšení příjmu vlákniny, která nejenže pomáhá střevním pohybů, ale navíc reguluje vstřebávání cukrů i tuků a působí jako prebiotikum pro střevní mikroflóru. Zásadní je rovněž dostatečný příjem tekutin. Nedodržování pitného režimu má negativní vliv nejen na stolici, ale na celý organismus – může se projevit únavou, horším stavem pokožky, bolestí hlavy, popraskanými a suchými rty, nepříjemným dechem až vážnou dehydratací. Proti průjmu rovněž pomůže zavedení pohybových aktivit. Tyto postupy mohou vyřešit i akutní, avšak zpravidla bývají spíše dobrou prevencí, jak střevním potížím předcházet.

V některých mírnějších případech se zácpa obejde bez léčby a při zavedení správné životosprávy se již neopakuje. Při nemožnosti vyprázdnění pomohou projímadla, která slouží jako okamžitá pomoc od zácpy. Jedná se o rychlou možnosti, jak uvolnit zácpu, avšak ne vždy citlivou k zažívání. Tyto přípravky mohou být ve formě tablet, kapek, sirupů a čípků. Pro nejrychlejší nástup se užívají čípky.

Pro bezproblémové vyprazdňování je důležitá střevní mikroflóra. Doporučuje se užívat probiotika a prebiotika. Mezi vhodné potraviny patří ty s vysokým obsahem vlákniny (ovoce, zelenina, celozrnné pečivo, hnědá rýže, luštěniny) nebo s obsahem probiotik (jogurty, kysané mléčné výrobky, nakládaná zelenina). Mezi další babské rady proti zácpě se řadí sušené ovoce (meruňky, švestky) nebo oleje jako je olivový či lněný.

Zácpa může kvůli nadměrnému tlačení způsobit hemoroidy, což jsou poškozené cévy v konečníku. V horším případě a při poranění sliznice pak mluvíme o takzvaných análních trhlinách. Mechanické poškození se projevuje zejména bolestivostí a krvácením.

V některých případech může zácpa vést k tvorbě velkého a tvrdého balíku stolice, který je obtížné nebo nemožné vytlačit. Tento problém se nazývá fekální impakce. V závažných případech vyžaduje dokonce lékařský zákrok.

Tlak tvrdé stolice dále zvyšuje riziko vzniku divertikulárních výstupků, což jsou váčky nebo výchlipky stěny střev. U osob, které trpí opakujícími se epizodami zácpy, se také může vyvinout syndrom dráždivého tračníku.

Kdy už je zácpa nebezpečná?

Chronická zácpa je vždy varovným signálem. U akutní formy zácpy si všímejte především přidružených příznaků, jako jsou bolesti, zvýšená teplota, krev ve stolici, nevolnost a další. Ty mohou značit vážnější problémy, zejména pokud neustávají.

Zácpa se může pravidelně objevovat u lidí s různými chronickými potížemi trávicího ústrojí či hormonálního nebo neurologického charakteru (viz příčiny zácpy). V některých případech je ale typická také pro určité životní etapy.

Zácpa u dětí

Novorozenci a zejména kojenci trpí na zácpu i na obtížnější uvolňování střevních plynů více než dospělí. Neumí-li ještě chodit, nejsou střeva stimulovaná pohybem, který je velkým pomocníkem. Zácpa se u dětí také objevuje při konzumování nových potravin či může být v mnoha případech důsledkem stresu nebo nedostatečným osídlením střeva střevním mikrobiomem.

Malé děti nemusejí mít vůli tlačit přes odpor tuhé stolice a nedokáží si sami hlídat frekvenci vyprazdňování. Nejmenší z nich také nedokáží popsat, co je trápí. Starost s bedlivým sledováním vyprazdňovacích pochodů je proto na rodičích. Pokud dítě trápí zácpa delší dobu, vyhledejte pomoc lékaře, který vám předepíše vhodné léky.

Zácpa u seniorů

Zácpy trápí na stáří zhruba třetinu lidí. Pokud dojde v důsledku omezení pohybových schopností věkem ke snížení fyzické aktivity, bývají střevní pochody stejně jako u malých dětí obtížnější kvůli chybějící stimulaci chůzí. Dále je na vině přirozené opotřebovávání trávicího ústrojí a užívání určitých léků. Svůj podíl také může nést mnohdy nevhodná strava nebo nedostatečný pitný režim.

Zácpa v těhotenství

Zácpa v těhotenství postihuje až polovinu žen. Hormony, které mají za úkol uklidňovat stěny a svalstvo dělohy, působí totiž i na střeva. Tělo také vstřebává více vody a tím pádem ji stolicí vylučuje menší množství. Rostoucí miminko navíc utlačuje vylučovací systém. Prevencí a léčbou jsou proto vhodné potraviny, dostatečný příjem vody a v rámci možností přiměřený pohyb. Pokud si těhotná žena pomáhá podpůrnými prostředky, je důležité dbát na vhodnost jejich použití v těhotenství.

Zácpa je nepříjemná zdravotní komplikace, která se může vyskytnout u kohokoliv. Typická je u nejmenších dětí, starších osob nebo v těhotenství. Režimová opatření (úprava jídelníčku, zvýšení příjmu vody, dostatek pohybu, zvýšení obsahu vlákniny v potravě a užívání probiotik) zpravidla zácpu vyřeší. Pokud ne a pokud se vyskytují další varovné příznaky, je na místě navštívit lékaře.

Článek je pouze informativního charakteru a nenahrazuje konzultaci s odborníkem. V případě zdravotních problémů se vždy obraťte na lékaře.

Zdroje:

MARTÍNEK, Jan, et al. Zácpa–častý problém. Farmacie pro praxi, 2010, 6.1: 15–21.

HLOUŠKOVÁ, MUDr Eliška, et al. Zácpa–problém pro rodiče, děti i lékaře. Pediatrie pro praxi, 2014, 15.5: 270–273.