Přírodní pětka, kterou tělo pozná

• Tělo si je neumí vyrobit samo – Omega-3 patří mezi esenciální mastné kyseliny, což znamená, že je musíme přijímat stravou nebo doplňky, protože si je naše tělo nedokáže samo vyrobit
• Mozek je z velké části „tukový“ – Přibližně 60 % lidského mozku tvoří tuky a významnou část z nich tvoří právě DHA, jedna z hlavních forem Omega-3
• Ryby nemusí být jediným zdrojem – Pro vegany a vegetariány jsou dostupné kvalitní doplňky z mořských řas, které obsahují DHA i EPA
• Přírodní zdroje ALA nemusí stačit – ALA z rostlinných zdrojů (lněné semínko, chia) tělo dokáže přeměnit na EPA a DHA, ale pouze v malém množství, proto je často vhodné doplnit přímé zdroje EPA a DHA
• Krillový olej obsahuje antioxidant – Kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje i přírodní antioxidant astaxanthin, který pomáhá chránit tuky před oxidací

mozek ryb, které plavou v chladných vodách, obsahuje více Omega-3 mastných kyselin než mozek ryb z teplejších oblastí? Díky tomu mají tyto ryby (například losos nebo makrela) omega-3 v „extra kvalitě“ a my z nich pak můžeme těžit více.

• Lidské tělo vlákninu nestráví, ale střevní bakterie ano. Vláknina slouží jako potrava pro tzv. „hodné“ bakterie v tlustém střevě. Ty ji fermentují a vytvářejí krátkořetězcové mastné kyseliny, které mohou ovlivnit střevní i celkové zdraví
• Každý typ vlákniny má jinou roli. Rozpustná vláknina zpomaluje trávení, zatímco nerozpustná ho urychluje. Kombinace obou je ideální pro rovnováhu ve střevech
• Inulin není jen vláknina, ale i prebiotikum­. Funguje jako potrava pro probiotika,tedy podporuje růst přátelských bakterií ve střevech
• Vláknina může zpomalit vstřebávání cukrů. Díky tomu může přispívat ke stabilnější hladině energie po jídle
• Většina lidí přijímá sotva polovinu doporučeného množství. WHO doporučuje 25–30 g vlákniny denně, ale průměrný Evropan přijme jen asi 15–17 g
• Příliš rychlé zvýšení příjmu vlákniny může vést k nadýmání. Proto se doporučuje navyšovat příjem postupně a zároveň pít dostatek vody

• Některé fermentované potraviny obsahují stovky různých kmenů mikroorganismů. I když nejsou všechny probiotické, přispívají k pestrosti mikrobiálního světa v potravě
• Slovo probiotikum pochází z řečtiny a znamená doslova „pro život“
• Ne všechna kysaná jídla automaticky obsahují živé kultury. Například tepelně upravené kysané zelí už bakterie neobsahuje
• Probiotika se objevují i ve formě sušené „živé kultury“ (lyofilizované), která se aktivuje až po kontaktu s vlhkostí v těle
•  Existují i tzv. „cestovní probiotika“ – produkty, které nevyžadují chlazení, což ocení mnoho lidí na dovolené

• Kurkuma je přírodní barvivo i konzervant. Díky svému sytě žlutému pigmentu je kurkumin označený jako E100 – zcela přírodní barvivo, běžně používané v potravinách
• Používá se přes 4000 let. Kurkuma patří mezi nejdéle používané rostliny v tradiční medicíně, a to od ajurvédy po čínskou medicínu
• Zlaté mléko má kořeny v Indii. Oblíbený „golden milk“ (kurkuma + mléko + koření) pochází z indické tradice jako večerní nápoj pro zklidnění
• Existuje více než 100 druhů kurkumy. Ne všechny druhy kurkumy jsou stejné. Nejčastěji používaná Curcuma longa má nejvyšší obsah kurkuminu
• Barví skoro vše, čeho se dotkne. Kurkuma dokáže trvale obarvit dřevo, plast, oblečení i prsty. V Indii se používá i při náboženských rituálech k malování těla

"Doplňky stravy mohou být užitečným nástrojem v péči o zdraví, zejména pokud strava dlouhodobě neobsahuje dostatek určitých živin nebo je organismus vystaven vyšší zátěži (stres, nemoc, hektický životní styl). Nejsou náhradou pestré stravy, ale mohou ji vhodně doplnit. Pokud jsou používány s rozvahou, mohou být velmi nápomocné. Vždy je vhodné před jejich užíváním zvážit celkový stav.

Omega-3 mastné kyseliny (EPA, DHA) napomáhají normální činnosti srdce, podporují zdraví cév i mozku a působí protizánětlivě. Osobně je doporučuji klientům, kteří se léčí s kardiovasku­lárními onemocněními, dále pak s vysokými hladinami krevních tuků, mohou být velmi nápomocné i osobám vystaveným velkém stresu (např. i v podobě úzkostných poruch a poruch nálady). Obecně je ale možné je zařadit do stravy i pokud neřešíme žádné onemocnění, vzhledem k tomu, že jejich obsah ve stravě je obvykle velmi malý. Je třeba mít na paměti, že jejich kombinace s léky na ředění krve může ovlivnit srážlivost. Vysoké dávky mohou také způsobit mírné zažívací obtíže typu průjem. 

Vláknina podporuje zdravé trávení, přispívá k rovnováze střevní mikroflóry a může pomoci při zácpě nebo zvýšeném cholesterolu. Je vhodná i u diabetu 2. typu. Je rovněž výrazným pomocníkem při hubnutí a doporučuje se osobám, které chtějí redukovat hmotnost. Nutné je postupné dávkování a dostatek tekutin, jinak může způsobit zažívací potíže typu zácpa a bolesti břicha. Rovněž u některých střevních onemocnění může být vláknina nevhodná – vždy záleží na fázi a typu obtíží a je třeba hodnotit individuálně. Vlákninu je třeba dávkovat tak, aby nebyla v jeden čas užívána s léky (např. s antikoncepcí a dalšími léky) – může totiž výrazně měnit vstřebávání léků.

Probiotika napomáhají udržení zdravého střevního prostředí, podporují imunitu a mohou být užitečná při užívání antibiotik, cestování i zánětech střev. Své místo mají rovněž i při některých kožních obtížích a někteří výrobci již cílí výrobu probiotik tak, aby pozitivně ovlivnili kožní prostředí (např. Bactodermal) .Opatrnost je ale na místě u imunitně oslabených osob – tam jsou vhodnější spíše eubiotika (např. Hylak Forte), která neobsahují živé bakterie.

Vitamín D přispívá ke zdraví kostí, zubů a správné funkci imunity. Benefitovat z jeho užívání mohou především senioři, osoby s osteoporózou a dále pak osoby, které jsou málo vystaveni slunečnímu záření. 

A konečně kurkumin – doplňky stravy, které ho obsahují mohou napomáhat kloubům i trávení, podporovat imunitu a detoxikaci. Není vhodný při onemocnění žlučníku, může zvyšovat tvorbu žluči a ovlivňovat účinky léků na srážlivost krve."

Výběr doplňků stravy je užitečné provádět s ohledem na užívanou stravu – pokud ve stravě výrazně chybí některá k komponent (např. dotyčný nemá ve stravě ryby, ořechy, avokádo a další, pak jsou např. doplňky s omega-3 mastnými kyselinami velmi vhodné). Vitamín D a Omega-3 mastné kyseliny (vedle dalších vitamínů) jsou z mé praxe téměř nejčastěji vydávanými doplňky stravy."

• Vitamin D je často nazýván „vitaminem slunce“, protože si ho tělo dokáže vytvořit při vystavení pokožky slunečnímu záření
• Přestože se označuje jako vitamin, vitamin D se vlastně chová spíše jako hormon v těle
• Lidé žijící ve vyšších zeměpisných šířkách mohou mít v zimních měsících nižší hladiny vitaminu D kvůli menšímu slunečnímu svitu
• Vitamin D byl objeven až v roce 1920, ale jeho význam pro zdraví kostí se zjistil velmi rychle díky prevenci kurdějí
• Některé houby dokážou vitamin D vytvářet, když jsou vystaveny UV záření, což z nich dělá přírodní rostlinný zdroj