Nervové zhroucení (popř. psychický
kolaps) je termín používaný v běžném jazyce pro popis stavu tělesného
a duševního vyčerpání, které vzniká jako následek stresu. Tyto potíže
mohou vést k neschopnosti účastnit se běžných denních aktivit. Je nutné
říci, že se nejedná o lékařskou diagnózu a pojem nemá jednoznačný
význam. Proto si pod ním lze představit široké spektrum stavů, od méně
závažných až po stavy vyžadující hospitalizaci.
Jak už zaznělo v úvodu, termín „nervové zhroucení“ je jen vágní označení pro rozličné psychické a tělesné stavy, odborné příručky nic takového bohužel neznají. Nicméně pro potřeby tohoto článku budeme k “nervovému zhroucení” přistupovat jako k potížím způsobeným stresem, které zhruba odpovídají spektru diagnóz, jimž se odborně říká porucha přizpůsobení, případně akutní stresová reakce.
Pokud se u člověka rozvíjí jakékoliv duševní těžkosti, je důležité rozlišit, zda se jedná opravdu „jen" o reakci na stres, nebo zda už jde o rozvoj některé z duševních poruch. Tohoto vhledu nemusí být samotný laik schopen, proto je vhodné navštívit psychiatra nebo alespoň praktického lékaře.
Příčiny psychického zhroucení jsou obvykle
multifaktoriální, což znamená, že jsou kombinací
různých psychologických, sociálních a biologických faktorů. Dá se
říct, že potíže se mohou objevit prakticky u kohokoli, pokud úroveň
stresu přesáhne jeho individuální zvládací kapacitu. I jinak velmi
odolný člověk se může takříkajíc „nervově zhroutit“, pokud bude
vystaven velmi silnému nebo dlouhodobému stresu.
Mezi hlavní příčiny a spouštěče nervového kolapsu může patřit:
Pokud se vyskytují psychické potíže či závislosti v rodině, může to svědčit o zvýšené genetické zranitelnosti vůči stresu.
Nedostatečný odpočinek a spánek mohou mít negativní dopad na duševní zdraví a vést k vyčerpání.
Například přetrvávající stres v práci, ve vztazích nebo kvůli finančním problémům.
Rizikové jsou zejména náhlé životní zvraty. Může se jednat například ztrátu zaměstnání, rozchod, nemoc či úmrtí blízkého. Podobně ale mohou zapůsobit i ty události, které jsou běžně vnímány pozitivně – například narození dítěte či profesní povýšení.
Některé charakterové rysy mohou zvyšovat riziko “zhroucení”. Například perfekcionismus, neschopnost odmítnout nebo zvýšená tendence k úzkostnosti.
Dlouhodobé zdravotní problémy mohou ovlivnit psychickou odolnost a působit jako významný stresor. Zároveň mohou být spojeny s nepříjemnými tělesnými příznaky a ztrátou schopnosti vypořádat se s běžnými situacemi.
Pod nervovým zhroucením si lze představit stav, který zasahuje všechny oblasti zdraví – tedy jak psychické příznaky (například výkyvy nálady, potíže se soustředěním), tak i tělesné příznaky (například únava, bolestivost, nechutenství či bušení srdce).
K tomu se navíc mnohdy přidávají i behaviorální příznaky (změny v chování), které mohou zasahovat blízké okolí pacienta. V následujících odstavcích se na každou z těchto kategorií podíváme zvlášť.
Mezi nejčastější psychické příznaky „psychického kolapsu“ může
patřit:
Příznaky nervového zhroucení se nemusí odehrávat pouze v hlavě, ale
projevují se i tělesně. To může zahrnovat:
Behaviorálními příznaky myslíme změny v chování,
které navazují na duševní a tělesné příznaky. Často právě tato reakce
může přispívat k udržování pocitu zhroucení a dostává tak člověka
do sestupné spirály. Navíc také mohou výrazně ovlivňovat blízké osoby,
které si jich mnohdy velmi brzy všimnou. Nejčastější změny chování,
které lze při psychickém kolapsu pozorovat jsou:
„Nervové zhroucení není formální psychiatrická diagnóza, ale
pouze popisuje stav, kdy jedinci selhává schopnost vyrovnat se se stresem.
Jedná se o stav výrazného emočního a fyzického vyčerpání, kdy jedinec
není schopný normálně fungovat v každodenním životě.
Tento stav může být výsledkem dlouhodobého tlaku, stresu, depresí,
úzkostí či jiných duševních onemocněních. Může se projevovat např.
silnými úzkostmi, panickými atakami, nespavosti, podrážděností, ztrátou
motivace, fyzickými příznaky jako je únava a bolest hlavy. Tento stav
vyžaduje psychologickou podporu nebo lékařský zásah."
Pojmy „zhroucení“ nebo „kolaps“ naznačují, že se jedná
o akutní, náhle přicházející stav. To však nemusí nutně znamenat, že
přijde jen tak zčistajasna – v některých případech lze vypozorovat
varovné signály, kterými nám naše tělo a hlava dávají najevo, že jsme
vystavování zvýšenému stresu. Pokud dokážeme těmto signálům věnovat
pozornost, je možné předejít zhoršení stavu.
Často může jít o podobné příznaky, které jsou uvedeny v předchozích
odstavcích, jen v mírnější podobě. Může jít například o zvýšený
pocit úzkosti, emoční labilitu, sníženou schopnost plnit každodenní
úkoly a rostoucí pocity frustrace.
Vzhledem k tomu, že nervové zhroucení je nejasně vymezený termín pro
různé stavy, léčebné přístupy se mohou značně lišit. Základem je
posouzení závažnosti – zjednodušeně lze říct, že
pokud potíže výrazně zasahují do života jedince či jeho okolí, je
vhodné vyhledat odbornou pomoc.
Často pomůže už úprava životního stylu (pravidelný
pohyb, vyvážená
strava, odpočinek) či změna okolností, které působí dlouhodobý
stres. Někdy ale změna není jednoduše možná a léčba se tak orientuje
spíše na zvýšení zvládací kapacity, případně na zpracování
traumatické události. Profesionální pomoc přitom může mít různou
podobu:
Terapie
Psychoterapie má oproti krizové intervenci obvykle delší trvání. Podpůrná psychoterapie se zaměřuje na pomoc v konkrétní situaci a jejím cílem je zejména pomoci člověku posílit vlastní schopnosti a prozkoumat možnosti, jak situaci zvládnout. Oproti tomu systematická psychoterapie se obvykle neomezuje pouze na současnou situaci – využívá různé techniky pro zvýšení sebepoznání a přímo či nepřímo pracuje s hlubšími postoji pacienta a cílí tak na dlouhodobější změny chování a potažmo i duševního stavu.
Krizová intervence
Jedná se o psychologickou metodu, která je zaměřená na zvládnutí krizové situace, která přesahuje zvládací kapacity jedince. Tento typ pomoci je vhodný, pokud člověk prožil traumatizující událost, nebo je pod velmi velkým stresem. Krizovou intervenci poskytují nejen psychologové, ale i pracovníci jiných profesí. Často jsou krizoví interventi součástí jednotek integrovaného záchranného systému (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor). Podobu krizové intervence má i telefonát na krizovou linku.
Lékařská pomoc
V případech závažnějších příznaků nebo rozvoje duševní poruchy může být zapotřebí lékařská intervence, například předepsání léků na úzkost nebo depresi. Samotné užívání léků samozřejmě samo o sobě neodstraní příčiny stresu, může však pomoci zvýšit kapacitu pro to, co člověk dokáže zvládnout. Užívání medikace může být nezbytné v případech, kdy odborník usoudí, že potíže pacienta dosahují závažnosti duševní poruchy, například deprese.
Kognitivně-behaviorální terapie
(KBT) je psychoterapeutický směr s bohatou historií a vědecky
prokazatelnými výsledky. Umí velmi efektivně pracovat s emocemi,
myšlenkami a tělem. Strategie a metody, které se klienti učí, jsou určeny
pro využívání v každodenních situacích. Nejen, že dokáží vyřešit
aktuální problém, ale při pravidelném používání přispívají v rámci
duševní psychohygieny k dlouhodobému pocitu klidu, posilují sebedůvěru,
sebevědomí a pocit soběstačnosti. Snižují pocit bezmoci. Učí, jak
efektivně řešit problémové situace, jak správně interpretovat realitu. To
vše zlepšuje celkové emocionální rozpoložení a radost ze života, který
se tak stává snadněji zvládnutelný, pochopitelnější.
Jak KBT
funguje
KBT staví na předpokladu, že za neefektivními vzorci a poruchami
chování jsou reakce, které jsme se kdysi naučili a je možné je přeučit.
Stejně tak se opírá o teorii, že emoční poruchy – nepříjemné
pocity, které prožíváme – mají na svědomí poruchy myšlení.
Výhody KBT a komu může pomoci
KBT je vhodná naprosto pro každého a na jakékoliv životní téma, ať
již řešíte zlobení svých dětí ve škole, rozvod, rozchod nebo se
nemůžete rozhodnout, zda odejít z práce, trpíte depresí, úzkostmi,
fobiemi či nespavostí. Díky komplexnímu přístupu k léčbě, který
zahrnuje práci s myšlenkami, emocemi i tělem, je KBT pomocnou rukou pro
kohokoliv, včetně dětí (pro ty má svůj systém práce upraven, aby jim
vyhovoval).
Terapie využívá i mnoho dalších, velmi účinných přístupů, jako jsou
motivační rozhovory, mindfullness, autogenní tréning, progresivní svalovou
relaxaci a další. Zejména s posledně jmenovanou technikou, progresivní
svalovou relaxací, se můžete setkat v digitálních terapeutických
programech Mindwell. Nespornou výhodou KBT
oproti mnohým jiným psychoterapeutickým technikám je, že patří mezi tzv.
“evidence based”, tedy na výzkumech založeném psychoterapeutickém
směru.
Jedním z principů KBT také je, že učí a dává klientům do rukou
způsoby, jak pracovat sám se sebou i v okamžicích, kdy není terapeut po
ruce. Zvyšuje se tak sebevědomí, jistota a důvěra ve vlastní schopnost
situaci – ať už je jakákoliv – zvládnout svými vlastními silami
sám. Přináší radost a vnitřní sílu z vědomí, že klient není
bezmocný, ale že má naopak v rukou nástroje, díky kterým situaci
zvládne.
Nevýhody KBT a kdo by měl využití zvážit
Za kontraindikace k provádění KBT (a psychoterapie obecně) obvykle
považujeme závažné poruchy, které narušují schopnost jasně myslet, jako
je například probíhající akutní psychotická ataka, delirium, nebo
z dlouhodobého hlediska rozvíjející se poruchy paměti a demence.
V KBT se obvykle očekává, že pacient bude aktivně spolupracovat, zapisovat
si poznámky a plnit domácí úkoly. Řada technik se dá přizpůsobit,
například osobám, které ze zdravotních důvodů psát nemohou. Dále je
nutné, aby terapeut měl dostatečnou kvalifikaci, ale i specifické
zkušenosti – zejména když by v průběhu terapie mohlo dojít
k ohrožení pacienta, například sebevražednými myšlenkami.
Jak s KBT začít?
Rozhodnutím udělat první krok. Jednou z možností, jak začít s KBT terapií je vyzkoušet si ji online v některém z digitálních terapeutických programů Mindwell. Další možností je vyhledat osobně nebo online terapeuta s akreditovaným KBT výcvikem.
Při nervovém zhroucení je často velmi prospěšné, když se jedinec na svůj stav dokáže podívat z odstupu. Pokud to nejde, mohou pomoci blízcí a nebo odborník – psycholog či lékař. Následující kroky mohou pomoci k zvládnutí kolapsu:
Je důležité uvědomit si, co můj psychický stav ovlivňuje. Může se jednat o stresory, které je možné odstranit (například změnou zaměstnání, rozchodem či jen změnou komunikace). Někdy ale příčina vězí v situacích, které vyřešit racionálním postupem nelze, třeba v případě úmrtí blízkého. V takových případech je často potřeba najít způsob, jak se se situací a jejími emočními důsledky srovnat.
Často se používá termín „vnitřní zdroje". Když se mi podaří uvědomit si, jaké dovednosti či schopnosti bych mohl využít, často dojde ke zklidnění a otevře se prostor k řešení situace. Také může pomoci uvědomění, jakým způsobem se mi podařilo zvládnout podobné náročné situaci v minulosti.
Je dobré dokázat si říct o pomoc. Ať už se jedná o jednu blízkou osobu nebo o širší síť kamarádů, vše jsou to zdroje, které mi mohou pomoci zvýšit zvládací kapacitu. Tam, kde nestačí (nebo chybí) blízcí se pak lze obrátit na odbornou pomoc – krizovou linku, psychologa, sociálního pracovníka, praktického lékaře či psychiatra.
Velmi efektivní je vzít si papír a pero a začít plánovat jednoduché kroky, které mi mohou pomoci snížit zátěž. Právě to může pomoci podívat se na situaci z nadhledu, zklidnit se a vystoupit z bludného kruhu.
Prevence nervového zhroucení zahrnuje různé strategie, které pomáhají snižovat stres, zlepšovat duševní odolnost a podporovat celkové duševní zdraví. V současnosti se zvyšování odolnosti často spojuje s pojmem resilience. Podstatou jsou aktivity, které umožní vystavit se nižšímu stresu, zvládnout ho a tím posílit svou odolnost. Mezi hlavní preventivní opatření patří:
Důležité je primárně zdravé stravování, dostatek spánku a pravidelný fyzický pohyb. Tyto aktivity pomáhají snižovat stres a zlepšují celkové tělesné a duševní zdraví. Také je vhodné omezit alkohol či jiné návykové látky.
Praktikování relaxačních technik, jako je meditace, jóga nebo hluboké dýchání může pomoci snížit úroveň stresu a zvýšit odolnost proti stresu.
V případě potřeby je důležité vyhledat odbornou pomoc, například psychologa nebo psychoterapeuta, kteří mohou pomoci zvládat stres a řešit problémy předtím, než dojde k rozvoji potíží.
Učení se, jak efektivně spravovat čas a nastavovat realistické priority, může pomoci snížit pocit přetížení a stresu.
Udržování silných vztahů s rodinou a přáteli poskytuje cenný zdroj podpory a může pomoci snižovat pocity osamělosti a izolace.
Pravidelné hodnocení vlastního duševního stavu a uvědomění si vlastních limitů může pomoci včas rozpoznat příznaky stresu a únavy.
„Tajemství, jak předejít psychickému zhroucení, se skrývá v drobné, ale pravidelné péči o svou duševní psychohygienu a dlouhodobém udržování těchto návyků ve svém běžném životě. Měly by mít v našem životě své pevné místo, které jim v něm dle našich časových a finančních možností sami najdeme tak, aby nám vyhovovaly.“
Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak čelit a předcházet psychickému zhroucení, je fyzická aktivita. Cvičení může zvyšovat hladiny endorfinů, hormonů produkovaných tělem, které vyvolávají pocit štěstí a euforie. Pravidelná fyzická aktivita může také zlepšovat kvalitu spánku, posilovat sebevědomí a snižovat úzkost.
„Lidé, kteří se dostatečně hýbou, se snadněji zbavují psychických problémů. Pohyb umožňuje snížit napětí, takže víme, že u depresí, úzkostných poruch, když lidé pravidelně cvičí třikrát, čtyřikrát týdně 40 minut, je to skoro stejně účinné jako antidepresiva. Jenom to vydržet.“
Sociální opora je důležitým prvkem v prevenci a řízení psychického zhroucení. Silná skupina přátel, rodiny a kolegů může pomoci jedincům cítit se méně izolovaně a více propojeně s komunitou. Sdílení pocitů a zkušeností může být terapeutické a pomáhá lidem lépe rozumět a zvládat své psychické problémy.
Správná výživa hraje také důležitou roli v udržování zdraví –
tělesného i duševního. Pestře složená strava
obsahující komplexní sacharidy, čerstvé ovoce a zeleninu, bílkoviny a
zdravé tuky pomáhá udržovat kapacity pro zvládání náročných
situací.
V současné době nabírají na popularitě různé přípravky pro
zvýšení duševní odolnosti. I tyto látky mohou mít nežádoucí
účinky a interakce s jinými léky, rozhodnutí o užívání jakýchkoliv
látek je proto vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem. V kontextu
dostupných informací se na ně obecně nedá pohlížet jako na alternativní
léčbu závažnějších psychiatrických poruch. Také se obvykle
nedoporučuje jejich užívání u žen těhotných a kojících. Jde
například o:
Žijeme v době, kde se na nás všemožné doplňky stravy valí ze všech
stran. Některé jsou jen podvodem slibujícím zázraky, mnohé přichází a
odchází s aktuálními módními vlnami, kdežto některé jsou skutečně
podepřeny dlouholetým a seriózním výzkumem.
O tom, jak se v tom všem zorientovat a jak k doplňkům obecně přistupovat
hovořil v podcastu Životozprávy nutriční terapeut
Miloslav Šindelář.
Nervové zhroucení je většinou chápáno jako následek silného a/nebo
dlouhodobě působícího stresu. Abychom se mu dokázali snadněji vyhnout, lze
ve svém životě přijmout řadu opatření. Mezi tyto kroky patří
udržování zdravého životního stylu, vyvarování se alkoholu a drog,
budování a udržování sociálních vztahů a efektivní zvládání stresu.
Sebepomocné techniky, jako je meditace, uvědomění si přítomného okamžiku
(mindfulness), hluboké dýchání a cvičení mohou rovněž napomoci lidem
v zvládání symptomů psychického zhroucení a ve zlepšení celkové
pohody.
Pokud k nervovému zhroucení už jednou dojde, je lepší to raději řešit
s odborníkem na duševní zdraví, neboť se může jednat i o projev
vážnější poruchy. Léčba pak přitom nemusí mít podobu braní prášků
nebo dokonce hospitalizace, v mnoha případech je nejefektivnějším
řešením psychoterapie. Mezi osvědčené a dobře prostudované patří
například kognitivně behaviorální terapie, na výběr je však i celá
řada dalších více či méně efektivních přístupů.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://medlineplus.gov/druginfo/natural/953.html
https://medlineplus.gov/druginfo/natural/1000.html
https://www.nccih.nih.gov/health/omega3-supplements-in-depth
https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminD-Consumer/
https://ods.od.nih.gov/factsheets/VitaminB6-Consumer/
https://www.nccih.nih.gov/health/st-johns-wort
Pickering G, Mazur A, Trousselard M, Bienkowski P, Yaltsewa N, Amessou M, Noah L, Pouteau E. Magnesium Status and Stress: The Vicious Circle Concept Revisited. Nutrients. 2020 Nov 28;12(12):3672. doi: 10.3390/nu12123672. PMID: 33260549; PMCID: PMC7761127.
Studium všeobecného lékařství jsem absolvoval na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Po ukončení studia jsem pracoval jako psychiatr ve Fakultní nemocnici Olomouc, kde jsem dokončil specializaci v oboru psychiatrie. Na psychoterapeutickém oddělení jsem pak pracoval s pacienty s úzkostnými poruchami, poruchami nálady i poruchami osobnosti a věnoval se skupinové i individuální psychoterapii. Nyní pokračuji v rozšiřování vzdělání v oboru pedopsychiatrie na Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol, kde sbírám zkušenosti s léčbou děti a adolescentů. Absolvoval jsem také výcvik v kognitivně behaviorální terapii a kurz v terapii zaměřené na schémata.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.