Kortizol: co to je a jaké plní funkce ve vašem těle?
Co je to vlastně kortizol? Je to klíčovým hormon, označovaný jako „stresový hormon“, který je ve skutečnosti mnohem víc než jen indikátor stresu. V některých stavech a při různých onemocněních může být jeho hladina zvýšená. Jak probíhá diagnostika a jak si hladinu kortizolu srovnat?
Co je kortizol?
Kortizol, někdy nazývaný hydrokortizon, je steroidní hormon, který hraje zásadní roli v různých tělesných funkcích a je produkován kůrou nadledvin.
Chemicky je kortizol klasifikován jako glukokortikoid, což znamená, že je součástí širší skupiny steroidních hormonů, jež ovlivňují metabolismus glukózy a mají protizánětlivé účinky. Jeho produkce je regulována adrenokortikotropním hormonem (ACTH) z adenohypofýzy. Je nezbytný pro řadu životně důležitých funkcí, jako je regulace metabolismu živin – sacharidů, tuků a bílkovin, udržení hladiny glukózy v krvi, ovlivnění imunitního systému a pomoc při stresové reakci. Jeho hladiny se přirozeně mění během dne, s nejvyššími hladinami ráno a postupným snižováním během dne.
Funkce kortizolu
Kortizol má široký rozsah funkcí v těle, které jsou nezbytné pro zachování zdraví a homeostázy. Některé z hlavních funkcí kortizolu zahrnují:
Metabolická regulace:
Kortizol pomáhá řídit, jak tělo využívá sacharidy, tuky a bílkoviny. Jeho úlohou je udržovat stabilní hladinu glukózy v krvi a podílet se na energetické bilanci těla. Když máte ale kortizolu hodně, může způsobit vyšší hodnoty glukózy v krvi, což potenciálně vede k cukrovce 2. typu.
Regulace imunitního systému:
Jako protizánětlivý hormon má kortizol schopnost tlumit imunitní reakce, což je důležité pro zabraňování nadměrného zánětu a autoimunitních reakcí. Při dlouhodobě zvýšené hladině je ale imunitní systém potlačen a nedokáže adekvátně reagovat na hrozby.
Stresová odpověď:
Kortizol je klíčovým hráčem ve stresové reakci těla. Jeho hodnoty se zvyšují v reakci na stres, což pomáhá tělu rychle reagovat na náročné situace.
Regulace krevního tlaku:
Má významný vliv na udržení krevního tlaku v normálních mezích, což je nezbytné pro správnou činnost kardiovaskulárního systému.
Tyto funkce ukazují, že kortizol není pouze „stresový hormon“, ale hraje mnohem komplexnější a nuancovanější roli v udržování zdraví a rovnováhy v těle.
Co dělá kortizol s vaším tělem?
Kortizol má významný dopad na celkové fungování lidského organismu. Ovlivňuje nejen to, jak tělo hospodaří s energií, ale i to, jak reaguje na stres, reguluje imunitní odpověď nebo udržuje stabilní krevní tlak. Jeho účinky se promítají do celé řady tělesných i psychických procesů, a proto je jeho rovnováha klíčová pro celkové zdraví. Kortizol je široký a mnohostranný:
Metabolismus:
Kortizol reguluje využití glukózy, tuků a bílkovin. Pomáhá uvolňovat energii v stresových situacích zvyšováním produkce glukózy a rozkladem tuků.
Imunitní systém:
Působí jako protizánětlivý agent, což je užitečné pro řízení zánětlivých reakcí. Na druhou stranu, může zvyšovat náchylnost k infekcím.
Krevní tlak a kardiovaskulární funkce:
Kortizol hraje roli v regulaci krevního tlaku a podporuje kardiovaskulární zdraví.
Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:
„Kortizol je hormon řadící se do skupiny glukokortikoidů, vzniká v kůře nadledvin a z ní je uvolňován do krevního oběhu. Často bývá jmenován jako stresový hormon, jelikož se podílí na reakci těla během stresových reakcí a pomáhá je tělu zvládnout. Dále se podílí na metabolismu sacharidů, bílkovin a tuků, má protizánětlivé účinky a ovlivňuje krevní tlak. Zvýšené hladiny kortizolu jsou spojeny s Crohnovou chorobou, Cushingovou nemocí, obezitou, větší stresovou zátěží atd. Přirozeně zvýšené hladiny kortizolu se objevují v těhotenství či při estrogenové terapii. Nízké hladiny kortizolu mohou znamenat celkovou hypofunkci nadledvin, narušení metabolické cesty biosyntézy kortizolu, Addisonovou chorobu atd.“
Nerovnováha kortizolu
Nerovnováha hladin kortizolu může mít vážné následky pro zdraví. Jedná se hlavně o hyperkortizolismus (vysoké hladiny kortizolu) a hypokortizolismus (nízké hladiny kortizolu), a jejich dopady na tělo.
Hyperkortizolismus, známý také jako Cushingův syndrom, může vést k různým příznakům, jako jsou obezita, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina glukózy v krvi, oslabení kostí, a psychické změny. Tento stav může být způsoben dlouhodobým nadměrným užíváním kortikosteroidů nebo nádory, které zvyšují produkci kortizolu.
Zvýšené hladiny kortizolu se dále objevují u popálenin, Crohnové choroby, při vyšší stresové zátěži, akutní pankreatitidě či schizofrenii. Přirozeně se vyšší hladiny kortizolu objeví během těhotenství (v 3. trimestru mohou být hodnoty až 2,5× vyšší).
Na druhé straně, hypokortizolismus, často spojený s Addisonovou chorobou, se projevuje únavou, nízkým krevním tlakem, ztrátou hmotnosti a chutí na slané potraviny. Tento stav je způsoben nedostatečnou produkcí kortizolu nadledvinami.
Diagnóza a léčba těchto stavů vyžadují pečlivý lékařský dohled, včetně laboratorních testů a přizpůsobení léčby individuálním potřebám pacienta. Správná diagnóza a léčba mohou výrazně zlepšit kvalitu života postižených.
Diagnostika a testování
Správná diagnostika hladiny kortizolu je klíčová pro identifikaci a léčbu poruch spojených s tímto hormonem. Existují různé metody testování, které lékaři používají k měření hladin kortizolu.
- Krevní testy: Běžně používaná metoda pro měření hladiny kortizolu v krvi. Mohou odhalit nadměrné nebo nedostatečné hladiny.
- Test ze slin: Měří hladinu volného kortizolu ve slinách, obvykle v ranních nebo večerních hodinách.
- Testy moči: Zaznamenávají množství kortizolu vylučovaného během 24 hodin. Poskytují přehled o celodenní produkci kortizolu.
Kromě těchto testů mohou lékaři provádět další vyšetření k určení příčiny abnormalit hladin kortizolu, jako jsou obrazové testy nadledvin a hypofýzy. V některých případech může být nutný dynamický test, který sleduje, jak tělo reaguje na určité stimuly nebo léky ovlivňující hladinu kortizolu.
Co mají adaptogeny a nootropika společného s kortizolem:
- Pomáhají zvládat stres, který jinak vede k chronicky vysokému kortizolu
- Mohou podpořit regeneraci nervového systému i rovnováhu hormonální osy HPA
- U některých (např. ashwagandha, fosfatidylserin, L-theanin) existují klinické studie prokazující snížení kortizolu
Adaptogeny: přirozená brzda stresového hormonu
Adaptogeny jsou rostlinné látky, které pomáhají tělu lépe zvládat stres, a tím mohou ovlivňovat hladiny kortizolu. Nejedná se o přímé „blokátory“, ale spíše o jemnou modulaci stresové odpovědi.
| Adaptogen | Možný účinek | Vztah ke kortizolu |
|---|---|---|
| Ashwagandha (Withania somnifera) |
Podpora zvládání stresu, úzkosti a spánku | Studie ukazují snížení hladiny kortizolu až o 30 % při chronickém stresu |
| Rhodiola rosea | Zvýšení stresové odolnosti, snížení únavy | Pomáhá regulovat hladinu kortizolu u psychického i fyzického stresu |
| Eleuterokok (Sibiřský ženšen) |
Zvýšení fyzické výkonnosti a odolnosti | Působí jako harmonizátor stresové reakce, nepřímo ovlivňuje kortizol |
| Reishi (Ganoderma lucidum) |
Podpora imunity a duševní rovnováhy | Napomáhá snižovat stresový dopad, a tím stabilizovat hladinu kortizolu |
| Schizandra (Schisandra chinensis) |
Vitalita, duševní výkonnost, adaptace | Pomáhá tělu lépe zvládat stres a tlumit výkyvy hormonální osy HPA |
Adaptogeny pomáhají zlepšit adaptaci na stres, a tím mohou zabránit chronicky zvýšené hladině kortizolu, která vede k vyčerpání, oslabené imunitě nebo přibírání.
Nootropika: víc než jen boost pro mozek
Nootropika (tedy látky podporující kognitivní funkce) nemají vždy přímý vliv na kortizol, ale některé z nich ovlivňují mozkovou chemii, která reguluje stres a úzkost, čímž mohou sekundárně ovlivnit stresovou reakci a hladinu kortizolu.
| Nootropikum | Možný účinek | Vztah ke kortizolu |
|---|---|---|
| L-theanin | Uklidnění bez ospalosti, lepší soustředění | Může snižovat stresový kortizol, zejména při duševním napětí |
| Fosfatidylserin | Podpora paměti, kognitivního výkonu a regenerace po zátěži | Ve studiích prokázáno snížení hladiny kortizolu po fyzickém i psychickém stresu |
| GABA (kyselina gama-aminomáselná) |
Zklidnění nervového systému, podpora spánku | Může harmonizovat stresovou reakci a omezovat přepětí osy HPA |
| Bacopa monnieri | Zlepšení paměti, učení, koncentrace | Nepřímo ovlivňuje kortizol díky podpoře mozkové rovnováhy a redukci stresu |
| Hořčík (bisglycinát) | Relaxace, snazší usínání, nervová rovnováha | Pomáhá snížit reaktivitu těla na stres, a tím nepřímo snižuje kortizol |
Nootropika mohou zlepšovat reakci na stres, náladu a kognici, a tím nepřímo ovlivnit hladinu kortizolu – zejména v kombinaci s adaptogeny nebo hořčíkem.
Zajímavosti a fakta
Kortizol je obklopen mnoha zajímavostmi a fakty:
- Ranní špička: Kortizol má přirozený denní rytmus, s nejvyššími hladinami po ránu. Tato „ranní špička“ vám pomáhá se vzbudit a připravit na další den. Pokud patříte k milovníkům kávy, vyčkejte aspoň hodinu po probuzení, aby se účinky kofeinu na kortizol nepraly s jeho už tak vysokými hladinami po ránu a vy jste nebyli příliš ve stresu.
- Reakce na stres: Kortizol je klíčovým hráčem v tělesné reakci na stres. Zvyšuje se nejen při fyzickém, ale i psychickém stresu, pomáhá tělu rychle reagovat na náročné situace. Díky němu jste ve střehu a vaše tělo se nezabývá v tu chvíli nedůležitými procesy jako je trávení.
- Krátkodobý vs. dlouhodobý stres: Zatímco krátkodobé zvýšení hladin kortizolu může být pro tělo prospěšné, dlouhodobé vysoké hladiny mohou vést k řadě zdravotních problémů.
- Vliv na paměť: Kortizol má vliv na určité aspekty paměti. Zatímco krátkodobé zvýšení může zlepšit paměť, dlouhodobě vysoké hladiny mohou paměťové funkce poškozovat.
- Zvýšení a snížení hladiny kortizolu: Kortizol je zvyšovaný kofeinem, stresovými reakcemi, nedostatkem spánku, ale i náročným cvičením. Jeho hladinu lze snížit pravidelným spánkovým režimem, zdravou stravou bohatou na potraviny s nízkým glykemickým indexem (méně zpracované a méně sladké potraviny), trávení času s blízkými a otužováním.
Stresový hormon pod kontrolou
Kortizol, známý jako „stresový hormon“, je zásadní pro mnoho tělesných funkcí, včetně metabolismu, imunitních reakcí a stresových odpovědí. Jeho nerovnováha může vést k zdravotním problémům, jako je Cushingův syndrom nebo Addisonova choroba. Efektivní diagnostika a léčba, spolu s vhodným životním stylem a technikami řízení stresu, jsou klíčové pro udržení optimální hladiny kortizolu a celkového zdraví.
Tento článek slouží pouze k informativním účelům a nenahrazuje lékařskou diagnózu nebo individuální doporučení odborníka. Pokud máte zdravotní potíže, konzultujte je s lékařem.
Zdroje
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0899900700004226
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/030698779190212H?via%3Dihub
https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031938414006684
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/1999
https://www.mdpi.com/1424–8247/3/1/188
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538239/
Autor článku
Bc. Marie Siatka
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Zeptejte se lékárníka
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.
