Deprese: příznaky, typy a léčba

Deprese je duševní porucha, která ovlivňuje miliony lidí po celém světě. Je charakterizována pocity smutku, ztráty zájmu o běžné aktivity a nedostatek energie. Může mít vážné důsledky pro jednotlivce, jejich rodiny i společnost jako celek. Přestože je deprese často vnímána jako „smutek", je mnohem komplexnější a zahrnuje širokou škálu emocionálních, fyzických a kognitivních příznaků.
 

Obsah

1. Co je deprese?
2. Příčiny vzniku deprese
3. Příznaky deprese: psychické a tělesné
4. Deprese u mužů a žen se může lišit
5. Deprese se projevuje v různých fázích života
6. Test na depresi a diagnostika
7. Jak se zbavit deprese: terapie a léky
   1. Terapie jako první krok léčby
   2. Kognitivně behaviorální terapie – bez stresu z osobních setkání
   3. Antidepresiva a léky na předpis
8. Zdravý životní styl jako prevence a doplněk léčby
   1. Fyzická aktivita zlepšuje náladu
   2. Kvalitní vztahy zvyšují štěstí
   3. Správná výživa zlepší kvalitu života
9. Následky deprese
10. Deprese je onemocnění, nikoliv nálada
11. Jak pomoci někomu s depresí

Diagnostika deprese: test, rozhovory a krevní rozbor

Odborník na diagnostiku deprese je psychiatr, ale z dlouhodobých sledování je známo, že pacienti trpící depresí se často nejprve obrátí na svého praktického lékaře. Praktičtí lékaři často dokáží základní léčbu deprese zahájit a také mohou mít výhodu v tom, že pacienta znají dlouhodobě a mohou tak v některých případech lépe hodnotit změny stavu. Standardem diagnostiky deprese ale zůstává psychiatrické vyšetření, které obvykle probíhá podobou semistrukturo­vaného rozhovoru.  Psychiatr při něm zhodnotí projevy potíží pacienta v kontextu dalších informací.
 

V první řadě je při vyšetření zásadní vyloučit jiné příčiny deprese. Pokud lékař zhodnotí, že stav pacienta by mohl mít příčinu v tělesném onemocnění, může provést například odběry krve, nebo pacienta odeslat k dalšímu specializovanému vyšetření. Ve druhé řadě je potřeba rozlišit, zda depresivní příznaky nejsou součástí jiné psychiatrické poruchy, zejména závislosti na alkoholu či drogách.

Existují také škály, pomocí kterých se může závažnost depresivních příznaků hodnotit, v případě nutnosti může pacienta vyšetřit i klinický psycholog. Další zásadní prvky, které psychiatr hodnotí jsou pak rizika, jako jsou například sebevražedné myšlenky, ale také sociální zázemí pacienta a pomoc, kterou mu poskytuje okolí. Kromě diagnózy pak musí lékař rozhodnout i o vhodném léčebném postupu.
 

Jak se zbavit deprese: terapie a léky

Rozhodnutí o léčbě by se mělo zakládat na úvaze lékaře a preferencích pacienta. U závažné deprese s vysokým rizikem dopadů na zdraví a život je na místě hospitalizace na psychiatrickém oddělení a lékař často musí o postupu léčby rozhodovat s větší razancí. Léčba se obvykle skládá z psychoterapie a užívání medikace. V závažných případech se také používá elektrokonvulzivní terapie. Mezi další způsoby léčby může patřit fototerapie, nebo magnetická stimulace mozku. K novým metodám léčby pak můžeme řadit například léčbu ketaminem, který byl původně užíván jako anestetikum.

Z hlediska rozhodování o léčbě platí, že u mírné deprese je možné začít psychoterapií, nebo předepsáním léků. Při středně těžké a těžké depresi by měla léčba vždy zahrnovat i medikaci, případně kombinaci těchto dvou postupů.

Antidepresiva a léky na předpis

Antidepresiva by měla být vždy podávána v případě, že deprese dosahuje alespoň střední závažnosti. Zdá se, že nejspolehlivěji fungují u těch pacientů, u kterých jsou potíže nejzávažnější. Jejich užívání je také nutné vždy, kdy jsou příznaky tak závažné, že znemožňují použití jiných léčebných postupů. Léky první volby jsou v současnosti ty, které nazýváme inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), k nejčastěji předepisovaným patří například escitalopram, sertralin.

Tyto léky neúčinkují hned, na pozitivní efekt se může čekat i šest týdnů. Působí na depresivní i úzkostné příznaky. Obecně se jedná o dobře tolerované léky, ale při nasazování jsou časté mírné nežádoucí účinky, jako je například nevolnost, třes, únava, přítomno může být i zdánlivé přechodné zhoršení úzkostnosti či nespavosti. Z dlouhodobého hlediska se často vyskytují poruchy v sexuální oblasti, které však obvykle odezní po vysazení léků.

Kromě léků ze skupiny SSRI existují i další antidepresiva. Lékař se může rozhodnout je použít, jestliže předepsané léky nemají dostatečný účinek, nebo pokud chce ovlivnit některé specifické příznaky, jako je například nespavost. Existuje více nových léků, které mají inovativní mechanizmy účinku. I starší typy antidepresiv mohou být velmi účinné, ale mívají také výraznější nežádoucí účinky. V každém případě je nutné zvážit přínos a riziko podávání léků a posoudit individuální riziko nežádoucích účinků i interakci s jinými podávanými léky. Na druhou stranu existují i léky, které mohou být bezpečně podávány i těhotným a kojícím ženám a dětem.

Prevence a zdravý životní styl pomohou snížit příznaky

Existují určité strategie, které mohou pomoci snížit riziko výskytu deprese nebo zhoršení aktuálního stavu. Tyto zahrnují především udržování zdravého životního stylu, vyhýbání se alkoholu a drogám, udržování sociálních vztahů a řešení stresu.
 

Fyzická aktivita zlepšuje náladu i zdraví

Fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak řešit a předcházet depresi. Cvičení může v některých případech mít srovnatelnou účinnost s užíváním léků. Pravidelná fyzická aktivita může také pomoci zlepšit kvalitu spánku, zvýšit sebevědomí a snížit úzkost.

Kvalitní vztahy zvyšují pocit štěstí

Sociální podpora je klíčovým prvkem v léčbě a řízení deprese. Mít silnou sociální síť přátel, rodiny a kolegů může pomoci jednotlivcům cítit se méně izolovanými a více spojenými s komunitou. Komunikace o svých pocitech a zkušenostech může být také terapeutická a může pomoci lidem lépe rozumět a řešit svou depresi.
 

Správná výživa je základem pro zdravou mysl

Správná výživa hraje klíčovou roli v duševním zdraví. Konzumace vyvážené stravy obsahující čerstvé ovoce a zeleninu, bílkoviny a zdravé tuky může pomoci regulovat náladu a zlepšit celkovou pohodu. Roli také hraje pravidelný jídelní režim.

Pro zvýšení psychické odolnosti, je možné také užívat výživové doplňky. Rozhodnutí o užívání jakýchkoliv látek je vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem a v kontextu dostupných informací se na ně nedá pohlížet jako na alternativu léčby deprese.
 

• Adaptogeny: Označují skupinu látek, které by měly zvyšovat odolnost vůči stresu, často vychází z tradiční medicíny. Patří mezi ně například žensen (Panax Ginseng), nbo Ashwagandha (Withania somnifera). Tyto látky byly testovány například na ovlivnění chronické únavy, ale výsledky vědeckého zkoumání nejsou jednoznačné a v oblasti ovlivnění depresivních příznaků jsou zcela nedostatečné.
• Třezalka tečkovaná: Standardizovaný extrakt třezalky tečkované může dle studií mít podobnou účinnost jako antidepresiva u pacientů s mírnějšími příznaky. Tento doplněk by se neměl kombinovat s léky na depresi.
• Hořčík:  Ačkoliv odborná veřejnost má k hořčíku rezervovaný postoj, ukazuje se, že by mohl mít částečný efekt u pacientů s mírnějšími depresivními příznaky.
• L-tryptofan: L-tryptofan má významný vliv na tvorbu serotoninu v těle, což může pozitivně ovlivnit náladu.
• Omega-3 mastné kyseliny: Některé studie naznačují, že přípravky s vyšším obsahem eikosapentaenové kyseliny by mohly mít efekt na depresivní a úzkostné příznaky. Ostatní přípravky s omega-3 mastnými kyselinami tento efekt nevykazovaly. Při užívání omega-3 mastných kyselin je třeba dávat zvýšenou pozornost, pokud užíváte léky na ředění krve.
• Vitamíny skupiny B: Přípravky s vitamíny ze skupiny B mají svojí roli v prevenci, zejména u pacientů s nedostatečným nutričním příjmem, na depresivní příznaky ale nevykazují dostatečnou účinnost.
• Vitamin D:  Nižší hladiny vitamínu D byly asociovány s depresí, zejména u starších lidí. Užívání vitaminu D může mít protektivní účinek a zmírňovat příznaky deprese.

Následky deprese jsou psychické i fyzické

Deprese může mít hluboký dopad na život jednotlivce, ovlivňuje jeho schopnost pracovat, studovat, vytvářet a udržovat vztahy, a dokonce i vykonávat běžné denní činnosti. Mnoho lidí s depresí také zažívá fyzické symptomy, jako jsou například bolesti hlavy, bolesti svalů nebo zažívací problémy.

Deprese nemá vliv pouze duševní zdraví jednotlivce, ale může mít také závažné dopady na  fyzické zdraví. Lidé s depresí mohou zažívat chronickou bolest, srdeční onemocnění, zvýšené riziko hypertenze a další zdravotní problémy. Je důležité si uvědomit, že tyto fyzické příznaky nejsou jen výsledkem samotného stresu nebo úzkosti, ale mohou být přímo spojeny s chemickými nerovnováhami v mozku způsobenými depresí.

Deprese je onemocnění, nikoliv nálada

Existuje mnoho mýtů a nesprávných představ o depresi, které mohou bránit lidem v hledání pomoci. Některé z nejběžnějších mýtů zahrnují přesvědčení, že deprese je známkou slabosti, že se dá jednoduše „překonat“ nebo že je to jen „smutek“. Je důležité rozpoznat, že deprese je skutečné a vážné onemocnění, které vyžaduje léčbu.
 

Jak pomoci někomu s depresí

Pokud máte podezření, že někdo, koho znáte, trpí depresí, je důležité nabídnout podporu a porozumění. Můžete povzbudit tuto osobu, aby vyhledala odbornou pomoc, poskytnout jí informace o depresi a léčbě, nebo nabídnout svou společnost. Je také důležité se vyvarovat kritiky nebo soudů a být trpělivý a empatický.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.