Kopřivka – typy, příčiny, příznaky a léčba

Kopřivka je běžné kožní onemocnění, které se většinou vyskytne v reakci na alergen nebo fyzické podráždění kůže. Na pokožce naběhnou typické zarudlé puchýřky, které silně svědí – jako po popálení kopřivou, která dala nemoci jméno. Na vlastní kůži si kopřivku v životě „vyzkouší“ až čtvrtina populace, většinou v nějaké mírné akutní formě. Mnohem vzácnější je pak chronická kopřivka, která už vyžaduje zvýšenou pozornost.

Téměř všechny případy kopřivky by se daly rozdělit do tří základních skupin – alergická kopřivka, nealergická kopřivka způsobená fyzikálním podrážděním kůže, a nakonec kopřivka způsobená nějakým onemocněním. Všechny se projevují jako svědivé pupínky a odlišují se je ve spouštěči.

Vezmeme-li to popořadě, zde je seznam některých častých alergenů, které mohou alergickou kopřivku způsobit, ať už vnitřním požitím nebo přímým kontaktem s kůží:

• ovoce (kiwi, banán, mango, jablko či broskev),
• zelenina (brambory, fazole, mrkev, paprika),
• ořechy a arašídy,
• léky (antibiotika, analgetika, hormony),
• maso a ryby,
• mléko a vejce,
• jedovaté a žahavé rostliny (pokojové i venkovní),
• hmyz (komáři, vosy, blechy, štěnice),
• latex (pracovní rukavice, kondomy),
• některé složky mýdel a kosmetiky (kyselina sorbová, kyselina benzoová).

Fyzikální kopřivka je oproti tomu reakcí těla na čistě fyzikální podnět. Častou příčinou bývá tlak, například při nošení těsného oblečení či těžkého batohu nebo při dlouhém sezení na tvrdém povrchu. Výsev kopřivky může nastat hned, ale i opožděně po několika hodinách. Jinou příčinou bývá změna teploty, ať už je to přílišné zahřátí (cvičení, manuální práce) nebo naopak ochlazení (kontakt s ledem, deštivé počasí). Vzácná je pak sluneční kopřivka vyskytující se po expozici silného UV záření.

Do třetice může kopřivku přímo či nepřímo způsobovat vážnější onemocnění. Zpravidla má pak tato kopřivka chronickou podobu a hůře se s ní bojuje. Jedná se zejména o chronická zánětlivá onemocnění, maligní choroby, autoimunitní choroby (tzv. autoimunitní kopřivka) nebo endokrinní poruchy, včetně cukrovky. Zvláštní kategorií je také psychogenní kopřivka, kde může být provokujícím faktorem stres, úzkost či deprese.

Na rozdíl od mnoha jiných kožních onemocnění se kopřivka může projevit prakticky kdekoli na těle. Jak vypadá kopřivka můžete poznat na první pohled podle typických znaků. Na zasažené ploše se objeví typické vystouplé pupínky různých velikostí a tvarů. V závislosti na barvě kůže má vyrážka bílé, červené, růžové až fialové zabarvení. Pupínky mohou na kůži vytvářet rozsáhlé mapy. Projevy připomínají vzhledově popálení kopřivou. Typické je také svědění, které občas může být velice nepříjemné. 

Běžné symptomy kopřivky pak mohou doprovázet ještě přidružené symptomy, v závislosti na příčině. U alergie na léky může být přítomna také horečka, silná únava, zduření lymfatických uzlin a otok kloubů. U potravinových alergií zase hrozí nevolnost, zvracení, nadýmání a průjmy.

O chronické kopřivce mluvíme tehdy, pokud kožní potíže trvají přes 6 týdnů. Často se jedná o kopřivku, jejíž příčina zůstává neodhalena nebo kde je příčinou vážnější choroba. Svými nepříjemnými projevy může zásadním způsobem ovlivnit každodenní život.

Kopřivka se u dětí projevuje stejnými příznaky jako u dospělých, tedy lokálním výsevem svědivých zarudlých puchýřků kdekoli na těle. Často se jedná o alergickou reakci na určitou potravinu, léčivo nebo třeba dráždivou chemickou látku z pracího prostředku. Nejdůležitější je odhalit příčinu kopřivky a zamezit dalšímu kontaktu s případným alergenem. 

Mírnější případ akutní kopřivky by měl zmizet sám od sebe do několika hodin. Při vážnějším výsevu kopřivky nebo při chronické kopřivce může lékař předepsat léky či masti s antihistami­niky. Následkem některých silnějších alergií může vzácně dojít k anafylaktickému šoku, který se projevuje problémy s dýcháním, závratí a ztrátou vědomí. V takovém případě se jedná o stav pohotovosti.

Výskyt různých kožních potíží a změn je v průběhu těhotenství běžný, ať už je to akné, strie nebo vzácněji i kopřivka. Je možné, že těhotná žena následkem výrazných hormonálních, metabolických a imunologických změn získá vyšší citlivost na nějaký alergen. Například na potravinu nebo přísadu v kosmetice, která jí dosud nečinila žádné problémy. Kopřivka také může být způsobena tlakem vyvíjeným na kůži, například při nošení těsného oblečení. V neposlední řadě může být příčinou kopřivky i zvýšený stres.

Mírná vyrážka by měla zmizet sama od sebe. V případě silnějšího či dlouhotrvajícího výsevu kopřivky se poraďte s vaším lékařem o užívání antihistaminik, která uleví od svědění a zmírní puchýřky. Alespoň některá antihistaminika by měla být bezpečná pro užívání i během těhotenství.

Praktický lékař nebo dermatolog může diagnostikovat kopřivku jednoduše na základě fyzikálního vyšetření. Často bývá mnohem náročnější zjistit její příčinu. Základem je anamnéza, kdy se lékař bude zajímat zejména o samotný začátek obtíží, užívané léky, prodělané nemoci, fyzickou aktivitu, fyzikální podněty v místě výskytu a tak podobně.

Někdy je potřeba pro odhalení potenciální příčiny udělat alergologické nebo laboratorní testy. V prvním případě odborník testuje na kůži malé vzorky alergenů a čeká na případnou reakci těla. V druhém případě se zkoumá vzorek krve pro přítomnost určitých protilátek, které tělo používá pro boj s alergeny.

V případě alergické kopřivky přinesou úlevu od svědění zejména antihistaminika. Ta lze užívat orálně ve formě tablet anebo jako krémy nanášené přímo na výsev kopřivky. Novější generace antihistaminik, například cetirizin, způsobují jen minimum vedlejších účinků. Některá taková antihistaminika se prodávají i volně.

Další kategorií léčiv jsou kortikosteroidy, ke kterým se zpravidla sahá až v těžších případech kopřivky, když už nezabírají antihistaminika. Dají užívat lokálně ve formě krémů nebo mastí na kopřivu či opět ve formě tablet. Vzhledem k vážnějším vedlejším účinkům jsou výhradně na předpis. Jen vzácně a s rozvahou se pak při chronické kopřivce používají biologické nebo imunosupresiv­ní léky.

Domácí úlevu od svědění může poskytnout studená sprcha či koupel, případně i chladivé obklady. Příliš horká koupel může příznaky naopak zhoršit. Doporučuje se také nosit volnější oblečení, které nebude dráždit pokožku.

Prevence akutní kopřivky spočívá zejména ve vyhýbání se kontaktu s alergenem, ať už se jedná o potraviny, léky nebo různé chemické látky. Pokud svůj alergen neznáte, zkuste si projít seznam častých alergenů (viz výše) a rozpomenout se na vše, co jste za posledních 24 hodin jedli a dělali. 

Známým spouštěčům vyrážky se snažíme předcházet i v případě fyzikální kopřivky. Obecně lze doporučit zejména nošení volného oblečení z přírodních materiálů a aplikování UV ochrany proti slunci. Někomu zase nemusí svědčit příliš horká sprcha a pomůže mu přejít na vlažnou vodu.

Jakkoli je touha se poškrábat silná a vede k dočasné úlevě, ve výsledku vede jen k dalšímu dráždění pokožky. Proto zkuste své ruce ve volném čase zaměstnat třeba nějakou kreativní činností, případně zvažte ostříhání nehtů nakrátko nebo nošení rukavic.

Kopřivka, obzvláště chronická kopřivka bez zjevné příčiny, může být skutečně frustrující záležitostí s dopadem na psychiku. V případě vyhledání odborné lékařské pomoci nicméně existuje vysoká šance, že úlevu přinesou léky a masti na bázi antihistaminik s minimem vedlejších účinků, případně účinnější léky.

Pokud ale žádná léčba pořádně nezabírá, může táhlá kopřivka způsobovat stres nebo i vážnější psychické potíže. A platí to i naopak, stres může být příčinou nebo spouštěčem kopřivkových výsevů. V každém případě je vhodné se jej naučit zvládat. Možností je mnoho, zkusit můžete například aktivní sporty, meditaci, dechová cvičení, digitální detox, nastavení osobních hranic v práci i osobním životě nebo vyhledání odborné pomoci, například u psychoterapeuta.

Akutní kopřivka může být neškodnou záležitostí, která sama od sebe do několika hodin zmizí. V případě častějšího výskytu či u dlouhotrvající chronické kopřivky je pak podstatná správná diagnostika a odhalení příčiny. Někdy se to protáhne v dlouhé detektivní pátrání po alergenech a někdy příčina bohužel zůstane neodhalena. I v těchto případech však může velmi pomoct správná léčba stanovená lékařem, léků na kopřivku existuje celá řada. Nakonec může pomoct i určitá změna životního stylu a zvládání stresu.

• Proč kopřivka svědí?

Jestliže naše tělo zaznamená alergen, začne do krve vypouštět hormon histamin, což je důležitá součást našeho imunitního systému. Nadprodukce histaminu ale může způsobit kopřivku a svědění. Léky zvané antihistaminika dokážou histamin blokovat a přinést úlevu.

• Je kopřivka nakažlivá?

Kopřivka v žádném případě není nakažlivá. Na rozdíl od některých kožních onemocnění ji totiž nezpůsobuje žádný nakažlivý patogen jako je například mykotická infekce.

• Je kopřivka nebezpečná?

Samotná kopřivka je jen reakcí na problém a sama o sobě není ohrožující. V některých chronických případech však může značit vážnější zdravotní komplikace. Obvykle je ale akutní a odezní bez jakýchkoliv následků.

• Může se vyskytnou kopřivka jen na malé části těla?

Ano. V některých případech se může vyskytnout kopřivka na celém těle, jindy jen lokálně. Častá je také kopřivka v obličeji bez zasažení ostatních částí kůže. Záleží na reakci organismu, příčině i na míře vystavení se podráždění.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.