Dna - nemoc králů – příčiny, příznaky a prevence

„U dnavých záchvatů, zanícení odezní do 40 dní,“ můžeme se dočíst u slavného řeckého lékaře Hippokrata, který žil před zhruba 2 400 lety. Tehdy však dna nebyla ani zdaleka tak rozšířená jako dnes. Postihovala jen majetné a politicky mocné lidi, odtud ono přízvisko „nemoc králů“. Jen oni si totiž mohli dovolit způsob života, který rapidně zvyšuje riziko dny – velkolepé hostiny a množství alkoholu. V některých dobách byla tato extrémně bolestivá nemoc vnímána i jako něco společensky žádaného, neboť byla nezpochybnitelným dokladem vysokého postavení.

Akutní dna se projevuje náhlými záchvaty, které bývají velice bolestivé a nejčastěji se odehrávají v noci. Hlavním příznakem je bolest kloubu, nejčastěji na palci nohy. Dna se však může objevit i jinde na končetinách, například na ostatních prstech, kotnících, kolenech, loktech a zápěstích. Postižené místo bývá oteklé, ztuhlé a teplé. Hned první den jsou příznaky nejvážnější a trvají několik dní až dva týdny – záleží i na poskytnutí odborné lékařské péče. Jelikož se jedná o zánět, může se objevit i horečka. Poté příznaky zcela odezní, zpravidla bez zanechání následků. 

Pokud se dnavé záchvaty vrací několikrát do roka, je postiženo více kloubů nebo pokud už způsobují trvalé následky, pak se může jednat o chronickou dnu. Chronická dnavá artritida pak vede k různým komplikacím, jako je vyšší riziko výskytu ledvinových kamenů nebo trvalé poškození kloubů. Typicky se tvoří také dnavé tofy, což jsou deposita krystalů urátu sodného tvořená nejčastěji na kloubech, kostech a chrupavkách. V případě velkých neléčených tofů může být vyžadováno jejich chirurgické odstranění.

Ke dně dochází, když v těle máme nadbytek kyseliny močové. Tato kyselina vzniká přirozeně při metabolismu purinů – to jsou životně důležité látky obsažené v mnoha potravinách. V těle máme zpravidla kolem 1 gramu kyseliny močové a většinu z ní vyloučíme z těla skrze ledviny a moč. Pokud se ale z nějakého důvodu začne kyselina močová v těle nadměrně hromadit (stav zvaný hyperurikémie), může se ukládat právě do oblasti kloubů, kde způsobí dnu. 

Hyperurikémie, definovaná jako sérová koncentrace kyseliny močové vyšší než 6,8 mg/dl, je hlavním faktorem pro rozvoj dny. Nadměrné množství v séru může být způsobeno buď nadprodukci nebo nedostatečným vylučováním z těla.

Proč ale dochází k hromadění kyseliny močové? Příčin může být několik. Na jedné straně může působit nedostatečná funkce ledvin, kdy nedochází k potřebnému vylučování kyseliny z těla. Na druhé straně zase může docházet k nadprodukci kyseliny. Za to může například nadměrná konzumace potravin bohatých na puriny, kdy ani zdravé ledviny nezvládají metabolizovanou kyselinu močovou odvádět z těla. 

Existují různé zdravotní potíže, rizikové faktory i genetické predispozice, které zvyšují riziko hyperurikémie a následné dny.  Z genetických důvodů může u jedinců docházet k defektům purinového metabolismu, kdy dochází k nadprůměrné produkci kyseliny močové. Velkou roli pak mohou hrát hematologická onemocnění, například leukemie. Mezi zásadní rizikový faktor patří zejména časté pití alkoholu. Velmi častou komorbiditou dny bývá také obezita, vysoký krevní tlak, diabetes 2. typu a vysoká hladina tuků (lipidů) v krvi.

Dna spadá pod odbornost revmatologa. Základem diagnostiky dny je fyzikální vyšetření. Klíčem k diagnostice dny je nález krystalů natrium urátu v synoviální tekutině nebo v tofu. Dna by měla být zvažována při diagnostice jakékoli akutní artritidy u dospělého. Výskyt otoku na kloubu a pacientův popis je docela dobrým ukazatelem, avšak sám o sobě nemusí stačit, neboť některá jiná onemocnění mívají podobný průběh. Provádí se tedy laboratorní vyšetření, kdy se ze vzorku krve dokáže zjistit zvýšená hladina kyseliny močové (u mužů >416 μmol/l, u žen >360 μmol/l). Hyperurikémie však nemusí být u dnavého záchvatu nutně přítomná. 

Potvrdit diagnózu dny tak může rentgen, na kterém půjde „pakostnice“ dobře rozpoznat. Případně může lékař odebrat tekutinu přímo z postiženého místa, aby se podíval po případném výskytu bakterie. Bakteriální infekce v klubu totiž může vykazovat symptomy podobné dně. Existuje také tzv. pseudodna, kde jsou klouby podrážděny zvápenatěním, nikoli krystaly kyseliny močové.

Při výskytu dnavého záchvatu se podávají protizánětlivé léky, které pomohou redukovat otok a bolest. Mezi tradičně používané léky na dnu stále ještě patří kolchicin získávaný z prudce jedovaté byliny ocún jesenní, je však vhodné jej užít co nejdříve po vypuknutí dnavého záchvatu. Někdy se podávají i glukokortiko­idy, alternativně pak nesteroidní antirevmatika.

Dna se projevuje zpravidla jen dnavými záchvaty, jindy je bezpříznaková. Přesto bychom ji po odeznění záchvatu neměli ignorovat. Krystalky kyseliny močové totiž z kloubů nikam nezmizí, proto jde z hlediska dlouhodobé léčby o zamezení návratu a zhoršení potíží. Nemusí jít nutně o nějaké drastické životní změny, zejména je to úprava jídelníčku a změna životního stylu, případně i užívání léků. Některé léky například mohou snižovat tvorbu kyseliny močové (urikostatika) nebo podporovat schopnost ledvin ji účinně vylučovat (urikosurika).

Nejvhodnější je však předcházet dně a dnavým záchvatům přirozenou cestou, tedy především úpravou jídelníčku. Omezení platí primárně pro potraviny bohaté na puriny, ale i na fruktózu, která z neznámých příčin rovněž zvyšuje riziko dny. Není nutné najednou vyřadit všechny vysoké zdroje purinů, spíše jde o míru a četnost těchto potravin ve stravě. Často jde totiž zároveň o významné zdroje bílkovin, bez kterých se také zcela neobejdeme:

• maso (zejména červené a zvěřina),
• vnitřnosti (játra, srdce, ledvinky),
• ryby a mořské plody (zejména ančovičky, slanečci, makrely, sardinky a krevety),
• luštěniny,
• alkohol (zejména pivo a destiláty),
• kvasnice (pivovarské kvasnice, kuchyňské droždí),
• kakao a čokoláda,
• houby,
• potraviny a nápoje slazené fruktózou, popř. i jinými sladidly.

Jakmile člověk jednou dostane dnavý záchvat, je zde poměrně vysoká šance, že se mu do roka objeví znovu. Navíc se zvyšuje riziko výskytu bolestivých ledvinových kamenů a tofů. Tomu všemu se lze do jisté míry vyhnout preventivními opatřeními, dodržováním doporučení stanovených lékařem a docházením na pravidelné kontroly.

Doporučení se mohou lišit dle konkrétního jedince a konkrétní příčiny jeho dny. Nicméně mezi obecné zásady patří zejména zdravá váha, udržování fyzické kondice, omezení potravin bohaté na puriny (viz výše v článku) a v neposlední řadě také omezení alkoholu, zejména piva.

Masivní proměna životního stylu ve vyspělých zemích spolu bohužel přinesla i masivní výskyt dny. V některých zemích je to i více než 1 % populace. Nicméně díky moderní medicíně ji lze v současnosti řídit mnohem lépe než v minulosti díky přesné diagnostice a účinným lékům. I přesto však nelze dnu vyřešit čistě jen v ordinacích lékařů, vyžadována je také spolupráce pacientů. S úpravou jídelníčku a případně i změnou životního stylu se tak lze většinou úspěšně vyhnout návratu dnavých záchvatů a výskytu dalších komplikací.

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy (své, či u svých dětí) se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.

https://www.nzip­.cz/clanek/739-obezita-a-dna

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/4755-gout

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/gou­t/symptoms-causes/syc-20372897

https://pubmed­.ncbi.nlm.nih­.gov/27318031/