Věděli jste, že jediná bobulka obsahuje denní dávku vitamínu C? Rakytník na tento vitamín bohatší než třeba pomeranč, kiwi nebo černý rybíz. Navíc obsahuje mnoho dalších prospěšných látek v ideálním poměru, které tělo využije a to beze zbytku.
– Podpora imunitního systému – zvýšená odolnost vůči virózám, angíně i stresu – Detoxikace organismu, antibakteriální vlastnosti – Regulace krevního oběhu, zlepšuje srážlivost krve – Podpora tvorby žluči a trávicích enzymů, pomáhá při léčbě žaludečních vředů – Stimulace činnosti jater a plic – Pomáhá proti vypadávání vlasů – Rozpouštění hlenů – Pomáhá při revmatismu – Udržuje optimální hladinu cholesterolu – Zlepšuje pružnost pokožky (hojivé a regenerační vlastnosti), osvědčil se při léčbě atopické dermatitidy – Kromě vitamínu C je rakytník bohatý i na vitamín A, který je důležitý pro zdraví očí a dobrý zrak
Rakytník je pro řadu svých pozitivních účinků spjat se zdravou výživou a zdravým životním stylem vůbec. Nejhojněji se využívají plody a listy a mezi nejoblíbenější produkty z rakytníku patří sirupy, šťávy, oleje, likéry nebo džemy. Užívat můžete také bobule rakytníku čerstvé (ty mají největší sílu) nebo sušené případně si z nich nebo z lístků připravit čaj. K dostání je také ve formě doplňků stravy na přírodní bázi.
Echinacea je bylina, která přirozeně roste v Severní Americe. Dlouhodobě byla používána tamními původními obyvateli. Drcený kořen používali k léčbě ran, listy také jako obklad na rány. Dnes již existují studie potvrzující příznivé účinky užívání echinacei na lidský organismus. Přestože existuje až 9 druhů rostlin z rodu Echinacea, farmakologicky se nejvíce využívají tři druhy – Echinacea purpurea, Echinacea pallida, a Echinacea angustifolia.
Posílení imunitního systému
Echinacea je nejlépe známá pro své příznivé účinky na imunitní
systém. Četné studie zjistily, že tato rostlina může pomoci vašemu
imunitnímu systému v boji proti infekcím a virům, což vám může pomoci
rychleji se zotavit z nemoci. Proto se echinacea nejčastěji používá
k prevenci nebo léčbu běžného nachlazení. Echinacea také zvyšuje
produkci bílých krvinek a tím pomáhá imunitnímu systému bojovat proti
bakteriím a virům.
Účinný antioxidant
Echinacea je nabitá rostlinnými sloučeninami, které fungují jako
antioxidanty. Antioxidanty jsou molekuly, které pomáhají chránit buňky
před oxidačním stresem, stavem, který souvisí s chronickými nemocemi,
jako je cukrovka, srdeční choroby a mnoho dalších. Mezi antioxidační
látky obsažené v echinacei patří například flavonoidy, kyselina
cichoriová a kyselina rozmarýnová. Echinacea navíc obsahuje sloučeniny
nazývané alkamidy, které rovněž zvyšují antioxidační aktivitu tím, že
mohou „obnovit“ opotřebované antioxidanty pomoci antioxidantem lépe se
dostat k molekulám, které jsou náchylné k oxidační stres.
Protizánětlivé účinky
Zánět je přirozený způsob, jak tělo podporuje hojení a obranu. Někdy se
však zánět může vymknout kontrole a trvá déle, než je nutné. To
následně zvyšuje riziko chronických chorob a jiných zdravotních
problémů. Několik studií prokázalo, že echinacea může pomoci snížit
nadměrný zánět.
Může snížit hladinu cukru v krvi
Vysoká hladina cukru v krvi zvyšuje riziko vážných zdravotních problémů
jako je diabetes II. typu, nemoci srdce a jiné. Podle studií echinacea
snižuje hladinu cukru v krvi tím, že zvyšují ciltlivosť buněk na
inzulín.
Echinacei se také priprisujú protirakovinné účinky, zbavuje úzkosti a deprese, je účinná na bolesti žaludku, má pozitivní účinek při zánětlivých onemocněních dýchacích cest, při topické aplikací pomáhá při akné a na svědící pokožku.
Sladkovodní modrozelená řasa (sinice) spirulina patří mezi superpotraviny.
Obsahuje mnoho vitamínů, minerálů, aktivních enzymů a více než 50 %
bílkovin, což řasu řadí mezi nejvíce na proteiny bohaté přírodní
potraviny.
Řasy spiruliny jsou významným antioxidantem, posilují
imunitu, pomáhají zvyšovat koncentraci a působí proti únavě. Spirulinu
lze užívat jako speciální doplňky
stravy ve formě tablet nebo bylinného extraktu.
Ze semen ostropestřce se získává extrakt zvaný silymarin, který je významnou součástí doplňků stravy právě pro podporu a regeneraci jater. Jeho účinky pozitivně ovlivňují metabolismus jaterních buněk a celkové pročištění organismu. Proto je vhodné užívat ostropestřec i preventivně. Dále je pak ostropestřec vhodný při léčbě sleziny, žlučníku, ledvin a při léčbě kožních onemocnění (lupénka, ekzém, pigmentové skvrny…)
– Přispívá k normální funkci trávení a jater a k jejich pročištění – Udržuje normální hladinu cukru v krvi – Podporuje přirozenou obranyschopnost a činnost srdce – Přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání – Pomáhá od depresí a problémů se žlučníkem – Pomáhá po léčbě antibiotiky, po chemoterapii – Zevně se užívá na hemoroidy, bércové vředy a křečové žíly
Kromě žádoucího silymarinu obsahuje ostropestřec další prospěšné látky: flavonoidy, histamin, tyramin, vitamíny C a K, organické kyseliny, sliz, fytosteroly, vlákninu, bílkoviny, cukry a minerální soli.
Játra jsou nenahraditelný orgán, plní mnoho životně důležitých funkcí ale často jsou zatěžována nevhodnou stravou, životním stylem, znečištěným prostředím, požíváním alkoholu nebo léků. Doplňky stravy ve formě kapslí s obsahem sibylinu přispívají k obnově jaterní tkáně a mají významné antioxidační účinky.
Olej z ostropestřce má pozitivní vliv na dobré trávení. Oproti drcenému ostropestřci či tobolkám obsahuje jen zanedbatelné množství silymarinu. Obsahuje však množství vitamínů, antioxidanty nebo karotenoidy a doporučujeme jeho konzumaci spíše k přípravě a dochucování salátů, své využití najde i jako masážní olej.
Ostropestřec je v podstatě druh bodláku pěstovaný pro jeho užitečné
vlastnosti. A ačkoliv se plevelům spíše vyhýbáme a na své zahrádce je
nechceme, nebojte se tomuto pichlavému pomocníkovi vymezit kousek záhonku.
Navíc se stane nepřehlédnutelnou dominantou díky svým, výrazně
zbarveným, květům.
Protože ostropestřec má svůj původ ve Středozemí, vyberte mu slunné,
teplé místo s hlinitou půdou. Výsev provádíme na jaře, ideálně
v dubnu – ze semínek, nebo v květnu ze sazenic. Semena vysejte do hloubky
cca 2–3 cm a nejméně 50 cm od sebe. Tato rostlina je náročná na
prostor.
Ostropestřec je v podstatě zužitkovatelný celý, ale většině pěstitelů
jde především o semínka.
Sklízejte zhruba v půlce července když se ve fialových květech začíná
objevovat bílé chmýří. Pozor na velice pichlavé trny, rostlinkám
ustřihněte hlavy a zbytek rostliny odstraňte ze záhonu.
Květenství dosušte v proutěném košíku nebo rozprostřené na suchém,
větraném místě a nakonec zbavte semen mlácením či drcením.
Ve finále semínka pročistěte a uložte do sklenice s víčkem.
Dlouhodobě se věnuji psaní o zdravotnické tématice, především o příznacích a léčbě nemocí, které čtenářům přináší důležité informace. Kromě psaní mám vášeň pro sport – běh, plavání a cyklistiku. Věřím, že kombinace mentální a fyzické aktivity je klíčem k udržení rovnováhy a svěží mysli.