Infarkt: co byste měli vědět

Infarkt je termín, který mnozí z nás znají, ale málokdo rozumí jeho skutečné podstatě. Jedná se o lékařský výraz, který popisuje odumření části tkáně v důsledku nedostatečného přísunu okysličené krve. Když mluvíme o infarktu, často si představíme srdeční příhodu, ale pravda je taková, že infarkt může postihnout jakoukoli část těla. Tento proces může mít vážné a často i trvalé následky pro postiženou oblast.
 

Obsah článku

• Definice infarktu
• Klasifikace infarktu
• Příčiny vzniku
• Rizikové faktory a prevence
• Jak poznat infarkt
• Léčba a diagnostika infarktu
• Dopady na zdraví a život pacienta
• Zajímavosti a statistiky
• Často kladené otázky

 

Klasifikace infarktu

Infarkty lze klasifikovat podle různých kritérií. Jedním z nejběžnějších způsobů je rozdělení podle postiženého orgánu. Například myokardiální infarkt postihuje srdce, zatímco cerebrální infarkt postihuje mozek.

 

• Infarkt myokardu vzniká náhlý uzávěrem koronární tepny nebo jejího dlouhodobého zúžení, nejčastěji krevní sraženinou. 
• Infarkt mozku neboli cévní mozková příhoda vzniká poruchou prokrvení mozkové tkáně. Ta může být způsobena uzávěrem mozkové tepny nebo na podkladě krvácení z mozkové cévy.

 

Častý je také infarkt plic, jater, ledvin, sleziny nebo tenkého střeva. Všeobecně nejcitlivějšími tkáněmi na nedostatek přívodu okysličené krve jsou mozek, mícha, srdce a ledviny.

 

U infarktu myokardu je možno infarkty dělit také podle stupně postižení srdeční stěny na transmurální infarkt (postihují celou stěnu srdečního myokardu) a netransmurální infarkt (postihují sval srdce jen do určité hloubky). Dalším kritériem může být přítomnost krvácení. V případě, že k němu nedochází, mluvíme o tzv. bílých infarktech, kde je tkáň suchá, tuhá a zakalená. Dojde-li naopak ke krvácení do odumřelé tkáně, jedná se o tzv. červený infarkt.

 

Příčiny vzniku

Příčiny infarktu jsou různorodé a často se kombinují. Nejčastěji je infarkt způsoben uzávěrem tepny způsobené trombem nebo embolem. Tyto krevní sraženiny se mohou utvořit v důsledku  zánětlivých procesů, zranění nebo jiných onemocnění. Mezi další příčiny patří ateroskleróza, což je onemocnění, při kterém na stěnách cév vznikají usazeniny tukové usazeniny tvořené zejména cholesterolem; tzv. aterosklerotické pláty. Tyto nánosy mohou postupně narůstat a způsobit úplnou blokádu krevního průtoku. 

Všeobecně se riziko infarktu zvyšuje s věkem, ale může postihnout i mladší jedince, zejména pokud mají genetickou predispozici nebo trpí jinými zdravotními problémy.

 

Rizikové faktory a prevence

Existuje několik rizikových faktorů, které mohou zvýšit pravděpodobnost vzniku infarktu. K těmto faktorům patří kouření, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, cukrovka, obezita a genetická predispozice. Je důležité si uvědomit, že některé z těchto faktorů můžeme ovlivnit a tím snížit riziko infarktu. Například přestat kouřit, zlepšit stravovací návyky nebo pravidelně cvičit. Dobrou prevencí proti infarktu jsou také pravidelné lékařské prohlídky a dodržování lékařských doporučení.

 

Jak poznat infarkt

Pro infarkt myokardu jsou typickým příznakem tlak na hrudi (pacienty popisovaný často „jako by na mě někdo seděl“) a silné bolesti, které vedou od srdce do jiných částí těla. Typicky například do levé ruky, horní části břicha, mezi lopatky, do zad, krku nebo i čelisti a zubů.  Někteří lidé také hovoří o pocitu pálení na hrudi. Přidat se mohou i doprovodné příznaky jako pocení, nevolnost nebo i zhoršený psychický stav jako úzkost a pocit strachu.

 

Na rozdíl od srdečního infarktu (a infarktu dalších orgánů) mozkový infarkt ne vždy bolí. V tom také spočívá jeho rizikovost – lidé mají tendenci ho podceňovat a nevyhledat lékařskou pomoc, ačkoliv se jedná o neméně zásadní poškození. Mezi příznaky mozkového infarktu patří náhlá slabost, zmatení, potíže s chůzí, rovnováhou a koordinací, s, viděním na jedno nebo obě oči, problémy s mluvením nebo porozuměním, popřípadě náhlá bolest hlavy.

 

Příznaky infarktu je dobré znát a patří to mezi základní povědomí o první pomoci. V případě i jen slabších příznaků infarktu je důležitý lékařský zásah.

 

Léčba a diagnostika infarktu

Léčba infarktu se liší podle typu a závažnosti příhody. Zejména v případě srdečního a mozkového infarktu je klíčové rychle obnovit průtok krve do postižené oblasti srdce. To může zahrnovat léky na ředění krve, chirurgické zákroky, jako je angioplastika, nebo dokonce bypassová operace. U infarktu mozku je navíc důležité rychle zjistit, zda je způsoben krvácením nebo blokádou, protože léčba se liší. Následná rehabilitace po prodělání příhody je často nezbytná, aby došlo k úplnému zotavení se a navrácení k normálnímu životu.

 

Diagnostika se opírá o anamnézu a fyzikální vyšetření, dále EKG a biochemické stanovení markeru nekrózy u infarktu myokardu.

 

Dopady na zdraví a život pacienta

Infarkt může mít vážné a dlouhodobé dopady na zdraví a kvalitu života pacienta. Mnoho lidí po infarktu zažívá fyzické a emocionální potíže. Mohou mít problémy s pohybem, mluvením nebo dokonce s pamětí. Emocionálně může infarkt způsobit pocity smutku, deprese nebo úzkosti. Příznivý vliv má vyhledání podpory a pomoci, ať už od rodiny, přátel nebo lékařských odborníků. Rovněž je důležité dodržovat lékařská doporučení, brát předepsané léky a provádět potřebné životní změny, aby se snížilo riziko dalšího infarktu.

 

Zajímavosti a statistiky

Infarkt je jednou z hlavních příčin úmrtí na celém světě. Statistiky ukazují, že každý rok postihne miliony lidí. Vyspělé země mají vyšší míru srdečních infarktů kvůli životnímu stylu, stravě a dalším faktorům. Zajímavé je, že některé země, jako je Japonsko, mají nižší míru srdečních infarktů díky stravě bohaté na ryby a nízké konzumaci nasycených tuků. Všeobecně v mladším věku jsou na akutní infarkt myokardu více náchylní muži. To je z důvodu, že ženy jsou chráněné estrogeny; po menopauze se riziko vyrovnává.

 

Často kladené otázky

Může probíhat infarkt bez příznaků / atypicky?

 

Příznaky infarktu nemusí být vždy typické. Mezi nejednoznačné příznaky patří například nevolnost, zvracení, dušnost, bolest v horní části břicha, pocení, bledá studená pokožka, bušení srdce, únava, poruchy spánku a stres od úzkosti až po náhlý strach ze smrti. Zejména infarkt u žen mívá méně typický průběh a jinak obvyklá bolest na hrudi může v jejich případech často chybět. Ohroženou skupinou na neklasický průběh infarktu jsou i diabetici. Bolestivost je u nich mnohdy snížená. Pokud probíhá infarkt téměř bez příznaků, mluvíme o takzvaném tichém infarktu. Ten však není o nic méně nebezpečný jako bolestivý průběh a může napáchat stejně tak rozsáhlé škody.

 

Jaká je první pomoc při infarktu?

 

Prvním krokem při podezření na infarkt by mělo být zavolání lékařské pomoci (155 nebo 112). Čím dříve bude poskytnutá odborná pomoct, tím více se minimalizuje poškození. Ačkoliv samo v domácích podmínkách průchod krve neobnovíte, existuje několik kroků, které mohou postižené osobě pomoci:

 

• Zvedněte horní část těla
• Snažte se pacienta uklidnit
• Uvolněte těsné oblečení
• V případě zástavy dechu provádějte resuscitaci

 

Může infarkt dostat i člověk se zdravým životním stylem?

 

Ano. Ačkoliv obezita, vysoký tlak, cholesterol a podobné faktory zvyšují riziko, infarkt může postihnout i jedince bez civilizačních onemocnění. Dokonce i pacienti, kteří mají naopak nízký tak, mohou infarkt dostat.

 

Závěr

Infarkt je vážný zdravotní problém, který může mít trvalé následky. Včasná diagnóza, správná léčba a následná péče mohou značně zlepšit výsledky pro pacienty. Prevence a osvěta jsou klíčové pro snížení rizika infarktu a zajištění zdravější budoucnosti pro všechny.

 

Tento článek je pouze informativní. Nenahrazuje lékařskou konzultaci ani vyšetření.