Kolonoskopie: co byste měli vědět

Kolonoskopie je diagnostická metoda, která se používá k vyšetření stavu tlustého střeva a konečníku. Kolonoskopické vyšetření obvykle provádí gastroenterolog, kterému umožní prohlédnout celé vnitřní prostředí tlustého střeva – od konečníku, celého tračníku, až k dolnímu konci tenkého střeva. Metoda se využívá při diagnostice nevysvětlitelných příčin a změn střevních funkcí. Kolonoskopie umožňuje lékaři lokalizovat zánět, patologické výrůstky, vředy a krvácení. Je také velmi dobrým sluhou v prevenci rakoviny tračníku a konečníku, kterou dokáže odhalit již u velmi časných příznaků. V článku se podrobně podíváme na to, jak kolonoskopie probíhá.

Nejčastější důvody pro provedení kolonoskopie jsou: 

• screening rakoviny tlustého střeva – pravidelné screeningy pomáhají k včasnému odhalení nádorů a polypů. Jako preventivní screeningový test se využívá zejména pro osoby starší 50 let nebo osoby se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva,
• změny ve stolici – pokud pociťujete jakékoliv změny ve stolici, jako například krev, častý průjem, zácpu nebo sliz ve stolici, po konzultaci s lékařem je vhodné vyšetření těchto nenadálých změn, 
• bolest břicha – v tomto případě slouží k prověření nejasných bolestí břicha po konzultaci s lékařem, 
• krev ve stolici - krvácení trávicího traktu, které není spojené s jasným důkazem hemeroidů nebo jiných známých příčin může pomoci identifikovat zdroj krvácení, 
• diagnostikované střevní onemocnění – u pacientů potýkajících se s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou se kolonoskopie provádí k hodnocení stavu střev a hodnocení průběhu onemocnění,
• genetické predispozice,
• sledování léčby – může být použita pro monitorování stavu léčby při chronických střevních onemocnění a změnách v tlustém střevě.

Pro přesný a hladký průběh vyšetření je zejména nutné, aby byla střeva dobře vyprázdněná. Při správném fungování obsahuje tlusté střevo tuhou stolici. Před vyšetřením je nutná spolupráce pacienta pro efektivní vyprázdnění střev. Obvykle je dodržování speciální diety, která se kombinuje s užíváním laxativ. První režimové opatření, které se zavádí 7 dní před zákrokem se týká zejména pacientů, které užívají léky a doplňky stravy s obsahem železa. Tyto preparáty je nutné vysadit, protože barví stolici do černa a zhoršují možnost oplachu střev. 

K další změně režimového opatření se pak přistupuje 3 dny před plánovanou kolonoskopií. V této fázi je nutné vysadit veškeré léky na léčbu průjmu, jako je Imodium, Loperon nebo kodeinové prášky. Je také nutné zahájit speciální bezezbytkovou dietu. Hlavním cílem tohoto stravování je vynechat veškeré potraviny, které obsahují slupky, jádra, zrníčka nebo pecky. 

Jedná se o veškeré potraviny, jejichž zbytky mohou ve střevech zůstávat a způsobovat komplikace při vyšetření. 

Doporučuje se konzumovat zejména strava tekutá, kašovitá, lépe stravitelná.

V případě diabetiků je pak žádoucí častější měření glykémie. 

Poslední den před vyšetřením je pak zakázáno pít kávu, čaj, mléko, ovocné džusy, perlivé a alkoholické nápoje. Ráno je vhodné zahájit lehkou snídaní, například jogurtem, přesnídávkou nebo bílým pečivem. K obědu je pak vhodný pouze čirý vývar. K večeři už pak  nic dalšího nekonzumovat, pouze dostatek tekutin v podobě neperlivých čirých nápojů. V tento den po konzultaci s lékařem je žádoucí také užití vyprazdňovacího roztoku. Může jít například o Picoprep, Fortrans, Moviprep nebo Eziclen.

Načasování vypití tohoto roztoku je nutné přizpůsobit termínu kolonoskopického vyšetření. Rozdělení dávky na večerní a ranní zvyšuje kvalitu střevní přípravy. Doba požití ranní dávky by neměla být delší než 4 hodiny před zahájením zákroku.V den vyšetření je nutné ukončit pití všech tekutin 3–4 hodiny před vyšetřením. 

Hormonální antikoncepční pilulky nemusí být po dobu přípravy střeva dostatečně účinné, a proto se doporučuje 7 dní používat i další antikoncepční prostředky, například prezervativ. Ohledně užívání dalších léků je nutná konzultace s ošetřujícím lékařem. Při dodržením přesných pokynů přípravy bude střevo pacienta čisté a pro lékaře přehledné. Správnou přípravou se dá předejít komplikacím spojených se špatnou viditelností a nebude nutné kolonoskopii v krátké době znovu opakovat.  

Kolonoskopie není pouze diagnostická metoda, ale také léčebná. Vyšetřovacím nástrojem je tzv. kolonoskop, jedná se o ohebný endoskop, který má na svém konci kameru, která převádí optický signál na elektrický. Součástí zařízení je endoskopická věž se zdrojem světla, záznamové zařízení, odsávačka a další. První kolonoskopie byla provedena okolo roku 1970. První kolonoskopy byly vybaveny pouze vláknovou optikou, v průběhu posledních dvaceti let byly tyto přístroje nahrazeny videokolonoskopy.

V současné době je vyšetření pro pacienta již dobře snesitelné. Před samotným výkonem se pacientovi injekčně podávají léky na tlumení bolesti. Běžné je dnes také ošetření v celkové anestezii. Po odložení oděvu je pacient vyzván k zaujmutí polohy na levém boku s pokrčenými koleny. Lékař nejprve provede pohmatové vyšetření řitního otvoru a svěrače. V další fázi dochází k zavedení přístroje skrz konečník do tlustého střeva nebo v případě potřeby až do konečného oddílu střeva tenkého.

Během výkonu pacient může být požádán o změnu polohy pro lepší viditelnost. Při vytahování kolonoskopu gastroenterolog podrobně prohlíží sliznici střevní tkáně, v případě potřeby odebere vzorek pro další mikroskopické vyšetření. Při zákroku je možné provádět léčebné zákroky, popřípadě kolonoskop přetáhnout speciálním laserem či elektrickou sondou, což se nejčastěji provádí při krvácení do tračníku. Během vyšetření je běžnou součástí monitorování fyzikálních funkcí pacienta, jako je srdeční frekvence, krevní tlak, okysličení krve a další. Celková délka vyšetření se pohybuje od 15 do 60 minut. Ihned po zákroku jsou známy výsledky, v případě odesílání vzorku do laboratoře jsou pak výsledky známy zhruba za týden.

Po výkonu pacient zůstává nějaký čas sledován na endoskopickém pracovišti. Pokud je jeho stav uspokojivý může odejít domů. Vzhledem k podané utlumující medikaci je však nezbytně nutné, aby pacient měl doprovod a neřídil motorové vozidlo. Pokud při zákroku došlo k odstranění polypu nebo jinému většímu zákroku je nutná speciální dieta, kterou by měl pacient konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Komplikace kolonoskopie jsou poměrně vzácné, v odborné literatuře se uvádí pod jedno procento. Po odstraňování polypu nebo odběru vzorku se můžeme setkat s krvácením. Mezi vážnější komplikace patří protržení střev nebo ruptura sleziny. 

Po výkonu jsou běžné pocity nadýmání nebo křečí kvůli vzduchu ve střevech, který se tam dostal během vyšetření. Tyto příznaky během několika hodin pominou, a pokud lékař nenařídí speciální dietu je vhodné se vracet do běžného životního stylu. Současně se zdravou a vyváženou stravou je dobré podpořit rovnováhu střev doplněním probiotik a prebiotik. K vážným, ale zřídka se vyskytujícím komplikacím patří nežádoucí reakce na podanou injekci, krvácení nebo proděravění střeva. Tyto komplikace je nutné okamžitě konzultovat s lékařem.

Výsledky diagnostické kolonoskopie nám odhalují přítomnost zánětlivého nebo nádorového onemocnění. Provádí se nejčastěji při dlouhotrvajících zažívacích obtížích nebo při chudokrevnosti bez zjevné příčiny, dále pak při rychlém úbytku na váze bez zjevné příčiny. V případě terapeutické kolonoskopie lékaři provádějí menší léčebné zákroky. Výsledkem je pak odstranění polypů, ošetření hemoroidů nebo zastavení krvácení. 

Běžně se stává, že není možné kolonoskopické vyšetření z nějakého důvodu provést. V těchto případech lékař volí alternativní metody vyšetření, mezi které patří:

• Irigografie - jedná se o rentgenové vyšetření střeva po požití kontrastní látky. Totou látkou je nejčastěji síran barnatý, který se nevstřebává ze střev. Nevýhodou tohoto vyšetření je, že nemusí zachytit drobné abnormality a v případě potřeby zákroku se musí přistoupit k další technice.
• Flexibilní sigmoideoskopie – používá se v případě potřeby prozkoumání pouze poslední třetiny tlustého střeva. Zavádí se pružnější a kratší kolonoskop.
• Virtuální kolonoskopie – jedná se o moderní metodu využívající CT snímky ke sledování sliznice tlustého střeva. Hadička, která je zavedena pacientovi do konečníku produkuje vzduch a střeva nafukuje. V takto nafouklých střevech je dobrá viditelnost pro zachycení polypů schovaných v záhybech. Nevýhodou tohoto vyšetření je radiace pro pacienta a také fakt, že přednádorové stavy se velmi špatně zachycují v časném stádiu. 
• Diagnostika okultního krvácení do stolice (TOKS) – vyšetření je součástí kolorektálního screeningu, na které má nárok každý pacient starší 50 let. Cílem je odhalení skrytého krvácení do stolice, důvodem kterého mohou být polypy, záněty nebo kolorektální karcinom. Samotný test je velmi jednoduchý. Spočívá v odebrání vzorků stolice ve 3 různých místech speciální tyčinkou. Odběr provádí sám pacient, kdy po výkonu vzorek vloží do speciální zkumavky, odnese ke svému lékaři, který ho odešle do specializované laboratoře. 

Kolonoskopie je diagnostická metoda, která se používá k vyšetření stavu tlustého střeva a konečníku. Kolonoskopické vyšetření obvykle provádí gastroenterolog, kterému umožní prohlédnout celé vnitřní prostředí tlustého střeva – od konečníku, celého tračníku, až k dolnímu konci tenkého střeva. Metoda se využívá při diagnostice nevysvětlitelných příčin a změn střevních funkcí. Kolonoskopie umožňuje lékaři nejen lokalizovat zánět, patologické výrůstky, vředy a krvácení, ale také provést léčebné ošetření.

Je také velmi dobrým sluhou v prevenci rakoviny tračníku a konečníku, kterou dokáže odhalit již u velmi časných příznaků. Pravidelné screeningy pomáhají k včasnému odhalení nádorů a polypů. Jako preventivní screeningový test se využívá zejména pro osoby starší 50 let nebo osoby se zvýšeným rizikem rakoviny tlustého střeva. TOKS se provádí v rámci celorepublikového screeningu u praktického lékaře ve věku od 50 do 55 let v jednoročním intervalu, ve věku nad 55 let, pak jednou za dva roky.

Při pozitivním nálezu je pacient odeslán na kolonoskopické vyšetření akreditovaného pracoviště. Test lze od 50 let věku nahradit tzv. primární screeningovou kolonoskopií v intervalu 1× za 10 let. Preventivní vyšetření není povinné, záleží na našem osobním uvážení, avšak celorepublikový screening značně usnadňuje léčbu kolorektálního karcinomu, protože dokáže odhalit nádor v rané fázi.

 Mezi rizikové faktory pro vznik kolorektálního karcinomu patří obezita a s ní související konzumace zejména tučných potravin, které nejsou pro naše tělo prospěšné. Vysoce rizikové je nepřiměřená konzumace uzenin a červeného masa, příliš časté návštěvy podniků s rychlým občerstvením nebo pití alkoholu. Při prevenci vzniku karcinomu je nutné dodržovat pravidla správného stravování, mít ve stravě dostatečný podíl vlákniny, ovoce, zeleniny a kvalitních potravin.
V neposlední řadě bychom neměli zapomínat na pravidelný pohyb a dostatečný pitný režim.

Článek má pouze informativní charakter. Neslouží jako náhrada lékařské či lékárnické konzultace.

https://endogas­tro.cz/kolonos­kopie/

https://medical­xpress.com/new­s/2022–04-assumptions-colonoscopy-accuracy.html

https://www.web­md.com/colorec­tal-cancer/colonoscopy-what-you-need-to-know

https://www.mou­.cz/diagnosti­ka-okultniho-krvaceni-do-stolice/t1373

https://www.vzp­.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/prevence-rakoviny-tlusteho-streva-a-konecniku

https://zdravi­.euro.cz/clan­ky/jak-probiha-kolonoskopie/

https://www.i­kem.cz/cs/tran­splantcentrum/kli­nika-hepatogastroen­terologie/o-nas/jaka-vysetreni-poskytujeme/ko­lonoskopie/a-1581/

https://www.croh­n.cz/ulcerozni-kolitida/kolo­noskopicke-vysetreni-zakladni-popis

https://gastro-mohelnice.cz/