Zánět prsu neboli mastitida obvykle potkává kojící ženy. Může se však objevit i mimo laktaci, těhotenství či odstav dítěte. Tento bolestivý zánět patří mezi relativně běžné zdravotní komplikace. Ačkoliv je mnohdy podceňovaný, vyžaduje pozornost a včasnou léčbu. Zánět prsu může mít negativní dopad nejen na fyzické zdraví ženy, ale také na její psychickou pohodu a schopnost kojit i celkově pečovat o novorozence.

Když hovoříme o zánětu v prsu, máme obvykle na mysli zánět prsních žláz. Pokud by došlo k zánětu běžné prsní tkáně například kvůli poranění, jedná se o stejný nespecifický problém jako u jakékoliv jiné povrchové části těla.

Zánět v prsu v mléčné žláze se dělí na dva typy podle toho, zda vznikl v souvislosti s tvorbou mléka či nikoliv.

Puerperální mastitida se týká kojení i jeho předešlých a následujících fází – tzn. těhotenství nebo odstavu dítěte. Jedná se vždy o zánět aktivně činné mléčné žlázy s nedostatečným vyprazdňováním. Nejčastějším původcem kojící mastitidy je bakterie Staphylococcus aureus nebo různé typy stafylokoků a streptokoků.

Kojící mastitida postihuje zhruba dvakrát častěji prvorodičky v porovnání s ženami, které již jedno dítě mají. Celkově postihuje zhruba 1 až 2 % kojících žen. Častěji se vyskytuje v jednom prsu, avšak v některých případech dochází i k oboustrannému zanícení. Ve většině případů se objeví už v šestinedělí, někdy ale i později v počátečních měsících kojení.

Zánět prsou při kojení je nejčastějším typem mastitidy. Proto se dále (po seznámení s nekojícím zánětem prsu) budeme v dalších kapitolách o příznacích a léčbě věnovat především jemu.

Druhým typem jsou nepuerperální, non-puerperální mastitidy nebo také záněty prsu nesouvisející s kojením. Jedná se o široké spektrum zdravotních komplikací s různými příčinami i rozdílnými průběhy. Mezi nejčastější záněty prsu mimo kojení patří:

• Granulomatózní mastitida: Poměrně vzácné zánětlivé onemocnění prsu. Infekční ložisko tohoto druhu mastitidy je na dotyk tuhé a vyplněné granulační tkání, která se běžně vytváří při hojení ran a skládá se zejména z vaziva a nově vznikajících cév. Granulomatózní mastitida se vyskytuje především u žen ve věku 40 let a méně, s delším časovým odstupem od porodu. Mívá tendenci se po prodělání vracet. Předpokládá se, že hlavní příčinou je zvýšená hladina hormonu prolaktinu v krvi. Ta může stoupnout například v důsledku predispozice, stresu, hormonální nerovnováhy či při užíváním léků ovlivňujících hormony.
• Plasmocytární mastitida: Zánětlivé onemocnění prsu, které se vyznačuje zvýšeným množstvím lymfocytů a plasmatických buněk. Od předchozího typu se odlišuje tvorbou a výtokem sekretu z bradavky. Po odeznění akutní zánětlivé části přechází do chronické fáze, při které v prsu zůstává po zánětu tuhý útvar, který může způsobit až deformaci bradavky. Plasmocytární mastitidu je obtížné bez odborného vyšetření odlišit od rakoviny prsu. Vzniká v různě dlouhém odstupu od kojení / porodu. Nejčastěji se vyskytuje u starších žen, které mají několik dětí a měly v minulosti zánětlivé potíže při jejich kojení. Není to ale pravidlem. Příčnou bývá vrozená predispozice.
• Abscesy: Při změně průchodnosti žláz může dojít k jejich zduření, ucpání a následné tvorbě abscesu – uzavřené dutiny vyplněné hnisem. Tu je na rozdíl od jiných zánětů v prsu zapotřebí chirurgicky otevřít a hnis odstranit. Kromě vrozených predispozic mohou vznik abscesů způsobit nemoci jako granulomatózní mastitida, cukrovka či revmatoidní artritida. Objevují se občasně také při steroidní léčbě či po fyzickém zranění.
• Píštěle: Jedná se o nepřirozené kanálkovité propojení, které může vzniknout po uvolnění abscesu či po jiném zánětlivém onemocnění. Pro odstranění je opět nutný chirurgický zákrok.
• Infekce z pokožky: Zánět do prsu se může rozšířit také z povrchu pokožky. Mezi rizikové faktory patří probíhající kožní potíže, mazové cysty, zanedbaná osobní hygiena, ale i větší poprsí nebo obezita.
• Infekce po operaci: Zánět v prsní žláze se může rovněž rozvinout po chirurgickém zákroku. Obvykle o sobě dá vědět již druhý nebo třetí den po operaci. Kromě klasických příznaků a otoků se v tomto případě vytváří také menší útvar vyplněný kapalinou zvaný sérom. Lékaři pooperační infekci prsu řeší během probíhající hospitalizace s původním chirurgickým zákrokem, když jste ještě v nemocnici.
• Bakteriální / virová / mykózní / parazitická infekce: Vedle výše zmíněných typů nepuerperální mastitidy se zánět do mléčné žlázy může dostat i z infekce, která je již přítomná v těle. Nezáleží přitom, zda je jejím původcem bakterie, vir, parazit nebo houbová choroba. Souviset tak může s nemocemi jako je například tuberkulóza, syfilis, helmintóza, aktinomykóza, mykóza či jen běžná virová infekce.

Prvním příznakem zánětu mléčné žlázy, kterého si všimnete, je bolest v prsu a citlivost na dotyk. Ta sama o sobě může mít mnoho různých příčin. Při mastitidě se ale brzy přidají i další symptomy související se zánětem. Kůže bývá napjatá, což může způsobovat pocit pálení a pnutí. Také bývá zarudlá, oteklá a na dotyk teplá. Nástup těchto příznaků je většinou velmi rychlý a dá o sobě vědět znenadání.

Připojit se mohou i horečky, únava, nevolnost, bolesti hlavy i svalů a další příznaky podobné chřipce. Ty někdy nastoupí ihned s počínajícím zánětem prsu, jindy se objeví až později při již rozběhlé mastitidě. V některých případech je zánět mléčné žlázy také doprovázený nažloutlým výtokem z bradavky. To ovšem není pravidlem.

Jak dlouho trvá zánět prsu, závisí od jeho typu a od rychlosti nasazení léčby. Pokud vyhledáte lékařskou pomoc okamžitě, může akutní nepříjemná fáze odeznít zhruba za tři dny a celkové zotavení zabere 7 až 14 dní. U pokročilejších zánětů nebo u nepuerperální mastitidy je průběh někdy delší.

Pokud máte podezření na zánět v prsu, navštivte svého gynekologa či jiného lékaře. Postup diagnózy závisí na tom, zda zánět vznikl v těhotenství, při kojení či odstavu dítěte nebo mimo toto období.

Základem boje proti zánětu v prsu je fyzikální vyšetření a probrání anamnézy – roli hraje například to, zda už má žena nějaké děti nebo zda již dříve na zánět prsu trpěla. Dále je nutné se ujistit, či se doopravdy jedná o zánět. K tomu se používají laboratorní testy na zvýšené zánětlivé markery. Pro vyloučení jiných zaměnitelných potíží či pro nalezení případných abscesů slouží také mamografie nebo ultrazvukové vyšetření. V některých případech, zejména pokud se nepodaří odhalit příčinu u zánětu prsu nesouvisejícího s kojením, se provádí i sonografie nebo odebrání vzorku pro rozbor.

Detailní vyšetření před zahájením léčby je důležité, protože některé záněty mléčné žlázy nelze jen podle příznaků odlišit od jiných zdravotních komplikací, jako je rakovina, zánět žil v hrudní oblasti nebo i jen silná bolest a otok prsou v premenstruačním období či během menopauzy.

Pokud se zánět prsu při kojení opakuje a jsou například ultrazvukem vyloučené fyzické komplikace, může lékař provést mléčný kultivační test. Ten odhalí původce zánětu; obvykle konkrétní typ bakterie. Díky tomu bude možné léčbu přesněji zacílit a předejít dalšímu návratu potíží.

Hlavní příčinou zánětu prsu během kojení je nedostatečné vyprazdňování mléčné žlázy. K tomu může docházet z několika důvodů. Mezi nejčastější patří:

• Překrvení prsů: Změna struktury prsu vlivem silnějšího prokrvení způsobí ucpání mléčných kanálků, které jsou pak neprůchozí.
• Retence mléka: Zatvrdnutí mléka v důsledku nevyprazdňování či vnitřní fyzické překážky v pohybu mléka. Ta je daná tvarem struktury prsu, kdy v některé části je vývod zúžený a dochází tak k nedokonalému průtoku.
• Abnormální průtok mléka: Na druhou stranu ani rozšířené vývody nejsou výhrou. Do příliš širokých vývodů se snadněji dostane infekce. Větší drenáž může být vrozená nebo způsobená již přítomnou infekcí.
• Chybná technika kojení: Nejběžnější chybou bývá přisátí dítěte jen na část bradavky a ne na celý dvorec. Problémy s kojením déle často způsobuje porucha sání dítěte nebo příliš vpáčený tvar bradavek, který komplikuje miminku možnost sání.
• Poranění bradavek: Kromě počátečních drobných prasklinek v důsledku přirozeného natečení prsou může zranění vzniknout také kousnutím dítěte během kojení nebo poškozením při používání odsávačky mléka, kojících kloboučků či formovačů bradavek. Rankou pak dovnitř lehce pronikne infekce.
• Nadměrná tvorba mléka: Vytvoří-li se výrazně více mléka, než je dítě schopné vypít, nedochází ke kompletnímu vyprazdňování mlékovodů.
• Dlouhé intervaly mezi kojením: Zejména u již probíhajícího nebo začínajícího zánětu může delší rozestup mezi kojením podpořit průběh nemoci.
• Opakované používání stejného prsu: Prsa pro krmení dítěte je důležité střídat, aby ani v jednom nezůstávalo mléko příliš dlouho.
• Rychlé odstavení: Při přerušení kojení dítěte ze dne na den bez postupného snižování intenzity je důležité mléko ještě nějaký čas odstříkávat, abyste se zbavily tlaku.

Při vzniklém zánětu v prsu není nutné přerušovat kojení. Právě naopak. Dostatečné sání dítěte a častý odtok mléka jsou nejlepším způsobem, jak mastitidě zabránit. Pro pravidelné vyprazdňování mléčné žlázy můžete zvýšit frekvenci krmení. Pokud se chcete řídit požadavky dítěte na dobu kojení či je vám prostě líto ho budit, lze v případě nepříjemných potíží alespoň trošku mléka odsát. Také při nadměrné tvorbě mléka si můžete pomoci odsátím jeho nadbytečného množství – ale pozor; odsávání zároveň podporuje zvýšení laktace. V případě zúžení mlékovodů a špatného odtoku je dobré dítě na krmení přikládat v různých polohách. To přispívá k překonání případných blokád.

Pokud je pro vás sání dítěte z postiženého prsu bolestivé, nechávejte ho z něj napít jen po troškách; ideálně když už je nakrmené z druhého zdravého prsu a nemá takový hlad a tudíž ani takovou intenzitu sání. Kdyby i tak byla bolest nesnesitelná, zvolte raději vlastnoruční citlivé vyprazdňování.

Ačkoliv zánět mléčných žláz samy doma nevyléčíte, můžete ho zmírňovat například masírováním. To přispívá k lepšímu odtoku mléka. Dále lze před kojením přikládat teplé obklady pro lepší uvolnění a vyprázdnění mléčné žlázy. Po kojení zase pomohou studené obklady proti zánětu.

Nezapomínejte také dodržovat zvýšenou hygienu. Například sprcha plní hned tři funkce – masáž, nastavení požadované teploty i odstranění povrchových patogenů.

Lékař vám při zánětu prsu předepíše antibiotika. Pokud je to vzhledem k rozsahu infekce možné, volí se spíše jemnější prostředky, které nejsou pro miminka škodlivé, protože léky pronikají i do mléka. Kromě přípravků pro potlačení zánětu se také při mastitidě někdy užívají léky na zmírnění bolesti.

U zánětu v prsu nesouvisejícího s kojením, především u granulomatózní mastitidy, plasmocytární mastitidy nebo abscesu, bývá mnohdy zapotřebí i chirurgický zákrok. V těchto případech lékař někdy nasadí vedle antibiotik také léčbu pomocí kortikosteroidů.

Již podle výše popsaných příčin je zřejmé, jak zánětu prsu předcházet. Základem je, aby během kojení nezůstávalo v prsu mléko a docházelo k dostatečnému vyprazdňování. Správnou techniku kojení vás může naučit porodní asistentka či lékař ještě během těhotenství. Také by měla proběhnout kontrola bradavek, zda jejich tvar umožňuje bezproblémové pití dítěte. V případě vpáčeného tvaru lze problém vyřešit tvarovači bradavek.

Častá frekvence kojení, popřípadě i odsávání, pomohou předcházet ucpání mlékovodů a stagnování mléka. Důsledným vyprazdňováním se v mnoha případech dá předejít i mastitidě z horší průchodnosti zúžených mléčných žláz nebo z nadměrné laktace. Důležité je rovněž při kojení střídat prsa. V případě okamžitého odstavu dítěte můžete pro prevenci zánětu příliš velký tlak v prsou mírnit odstříkáním do pocitu úlevy.

Před kojením je dobré prso zahřát. Zcela zásadní je dodržování zvýšené hygieny. Jako prevence proti zánětu mléčné žlázy i pro zdraví dítěte je doporučováno před a po kojení omýt prso teplou vodou s jemným mýdlem a po opláchnutí dobře osušit.

Pomoci mohou i zdánlivé maličkosti jako nošení volné oblečení, které nebude na prsa tlačit. Nevhodné jsou příliš těsné podprsenky ze špatně prodyšných materiálů. Nežádoucí tlak způsobuje také spaní na břiše nebo nošení miminka natěsno v šátku. Naopak pozitivní vliv má dodržování zdravého životního stylu; zejména dbání na zdravou stravu, dostatečný pitný režim a co nejvíce spánku, co vám miminko dovolí.

Zánět v prsu je důležité co nejdříve léčit, aby se nezhoršovaly jeho příznaky a aby se zánět v těle více nešířil. Mastitida také může způsobit vznik zapouzdřeného abscesu, který je nutné narušit chirurgicky.

Včasný zásah je nutný nejen kvůli zdraví matky, ale také kvůli možnosti pokračovat bezproblémově v kojení. Při neléčeném zánětu v prsu bude bolestivost při sání stále více nepříjemná. Infekce může omezit nebo úplně zastavit tvorbu mléka. Nasazení antibiotik v počátcích navíc umožňuje zvolit jejich šetrnější formu, která není pro dítě škodlivá.

Mastitida se ve většině případů týká výhradně žen, avšak nepuerperální mastitidy se mohou objevit i u druhého pohlaví. Ve většině případů se zánět v prsu u mužů ale netýká mléčné žlázy. Zanítí se spíše pokožka v její oblasti či se například vinou úrazu objeví absces.

Pokud pánové zaznamenají nějaký z popsaných příznaků zánětu prsou, neměli by stejně jako ženy otálet s návštěvou lékaře. Zánět v prsu u mužů může být na první pohled zaměnitelný za jiné potíže související se změnami v hrudní oblasti; například za nárůst útvarů. V některých případech se může jednat také o gynekomastii, což je nezhoubné zvětšení prsních žláz u mužů či jen usazování tuku v oblasti prsou. To souvisí s hormonálními poruchami nebo se závažnějšími chorobami, popřípadě vzniká i dočasně během některých životních fází (novorozenci, puberta, stáří).

Zánět prsu se nejčastěji vyskytuje při laktaci, avšak může k němu docházet i mimo ni či dokonce u mužů. Hlavními příznaky zánětu mléčné žlázy jsou bolest a teplé napnuté zarudnutí. Nejspolehlivější prevencí je dostatečné vyprazdňování mlékovodů při kojení, nošení volného oblečení a dodržování zdravého životního stylu. V případě potíží pomůže zbytkové mléko odsávat nebo přikládat před kojením teplé zábaly. U rozběhlého zánětu si ale jen s domácí léčbou nevystačíte a je nutné nasadit antibiotika.

V případě zpozorování příznaků či jakéhokoliv podezření neváhejte vyhledat lékaře. Při zánětu v prsu včasná léčba pomůže k bezproblémovému kojení a předejde zhoršení vašeho stavu. U mastitidy mimo období těhotenství, kojení a odstav dítěte je zase včasná diagnóza důležitá pro rozpoznání, zda se doopravdy jedná o zánět nebo o jiné vážnější komplikace, kterou jsou s ním zaměnitelné.

Tento článek neslouží jako náhrada konzultace s odborníkem. V případě zdravotních problémů se obraťte na lékaře.