Zánět žlučníku: příznaky, diagnóza a léčba

Zánět žlučníku je jednou z těch zdravotních nepříjemností, která nás svou velkou bolestivostí zpravidla přivede rovnou na pohotovost. Tam si pravděpodobně na ultrazvuku prohlédneme žlučníkové kameny, které jsou jeho nejčastější příčinou. Podívejme se, jak k zánětům dochází, jak probíhají, jak jim předcházet a jak se nakonec dá žít i bez žlučníku.

Zánět žlučníku neboli cholecystitida značí zarudnutí a otok tohoto malého orgánu. K této infekci však dochází ve spojitosti se žlučníkovými kaménky. Ty mohou poškodit, nebo zcela ucpat vývod žlučníku a žluč se v orgánu začne hromadit. V případě opakovaných akutních cholecystitid pak hrozí chronický zánět žlučníku.

Žlučníkové kameny jsou většinou tvořeny cholesterolem. Hlavními složkami žluči jsou cholesterol, bilirubin a kyselina žlučová. V případě, že dojde k narušení přirozené rovnováhy těchto tří složek, mohou vzniknout kameny.

Žlučník je jedním z těch zvláštních orgánů, o kterých sice často slyšíme, ale mnohdy o nich moc nevíme. Alespoň do doby, než začnou dělat problémy, třeba právě ve formě zánětu. Žlučník je skutečně jen takový malý nenápadný orgán podobný hrušce, který se ukrývá přímo pod játry. 
 

Hlavní funkcí žlučníku je uchovávat a koncentrovat žluč produkovanou játry, pojme jí zhruba 50 mililitrů. Pokud je orgán zrovna plný žluči, lze jej i nahmatat pod pravými žebry. Během jídla se žlučník jednoduše stáhne a pošle uskladněnou žluč dál do trávícího traktu. Ta se hned za žaludkem setká s již částečně natráveným jídlem. Žluč – žlutá a hořká tekutina – zde pak pomáhá rozkládat a trávit tuky.

Zánět žlučníku se projeví zejména bolestí v pravé horní oblasti břicha. Nicméně bolest se často šíří až do zad k pravému rameni. Jelikož je žlučník spřízněn s funkcí trávení, dochází často i k nevolnosti a zvracení. Příznaky se často zhoršují právě po jídle, obzvláště po tom tučném, a to zhruba 15–20 minut po posledním soustě. Bolest v oblasti břicha se zase může zhoršovat s hlubokými nádechy nebo při pohybu. U akutních zánětů také může docházet k horečce nad 38 °C a celkové unavenosti. 
 

Chronické záněty žlučníku naopak mívají nenápadnější průběh. Bolest nebývá tak silná a trvá kratší dobu. Více se však objevují problémy s trávením, falešnými pocity plnosti a nechutenstvím. 

Při fyzikálním vyšetření lze zvětšený žlučník zjistit zejména pohmatem, což může na tu chvíli nepříjemně zabolet. Standardním vyšetřením je pak odběr krve a zobrazovací metody. Využívá se i kontrastních látek, které se koncentrují ve žluči.

Žlučník si lze prohlédnout rozličnými zobrazovacími metodami. Na ultrazvuku by měly jít vidět oteklé stěny žlučníku, žlučovody i případné žlučové kameny. Přesnější obraz pak v případě potřeby může poskytnout magnetická rezonance (MRCP) nebo výpočetní tomografie (CT). 

Zásadní prevencí je zdravá strava, následkem které nevznikají žlučové kameny a která žlučník nadměrně nezatěžuje. V podstatě jde o stravu podobnou žlučníkové dietě (viz níže), kdy z jídelníčku vyřadíme smažená a tučná jídla, stejně jako rafinované sacharidy a cukr. Naopak zařadíme více přirozených zdrojů vlákniny. Samozřejmostí je i dostatek pohybu, pitný režim a další obecné zásady zdravého životního stylu.
 

Jedním z hlavních ri­zikových faktorů pro vznik žlučníkových kamenů je přejídání a nadváha či obezita. Avšak tady pozor. Příliš rychlý úbytek váhy, dlouhé hladovění nebo extrémní nízkokalorické diety naopak zvyšují riziko kamenů. Játra totiž v těchto případech do žluči uvolňují více cholesterolu, který se v ní pak nestíhá přirozeně rozpouštět. Zvolte proto vyváženou hubnoucí dietu s přísunem kvalitních živin, nebo se poraďte s odborníkem.

Základem léčby zaníceného žlučníku bývá standardně klid na lůžku, léky proti bolesti a kontrolování stavu. V případě bakteriální infekce se nasazují antibiotika, horečka se zase tlumí antipyretiky. Dieta při zánětu žlučníku spočívá zejména ve vyřazení věcí, které by jej zatěžovaly. To se týká nezdravých tuků, tučných částí masa či celkově mastných jídel. Stejně tak je vhodné se vyhnout příliš kořeněným nebo sladkým jídlům. Žlučník si tak bude moci odpočinout. Dobré trávení pak podpoří zejména přísun vlákniny, obzvláště z ovoce a zeleniny, ořechů a celozrnných potravin. Jí se menší porce, zato však pravidelně.
 

Jestliže lékař vyhodnotí vysoké riziko vážných komplikací, může navrhnout chirurgické odstranění žlučníku (cholecystektomie). Pokud to případ umožňuje, využívá se laparoskopie, která na rozdíl od běžných operací vyžaduje jen malý řez. Je tedy mnohem méně invazivní a pacient se rychleji zotaví. Už zhruba po dvou dnech může odejít z nemocnice do domácího léčení, rekonvalescence trvá 2–3 týdny. Při běžné operaci 6–8 týdnů.

Mnoho lidí má žlučníkové kameny bez toho, aniž by se o nich v životě dozvěděli. Ne vždy totiž kameny způsobí zánět žlučníku. Na druhou stranu ale platí, že jakmile už někdo jednou zánět žlučníku prodělal, má pak vyšší riziko jeho návratu nebo dokonce vyvinutí chronické formy zánětu žlučníku.
 

Zánět žlučníku si v každém případě žádá co nejrychlejší vyšetření lékařem, jedinec se tak může vyhnout vážným komplikacím. Největším rizikem je prasknutí (perforace) žlučníku. Vlivem infekce pak nastává těžká sepse neboli otrava krve. Jedná se o život ohrožující stav, proto je v některých případech lepší žlučník preventivně odstranit.

Chirurgické odstranění žlučníku může zachránit život. Bez tohoto orgánu, který slouží „jen“ jako zásobárna žluči, se pak dá víceméně plnohodnotně žít. Nicméně každý chirurgický zákrok s sebou nese jistá rizika a je tak třeba po jeho vykonání dodržovat pokyny lékařů. To zahrnuje především správnou hygienickou péči o operační ránu a dietu. Až do úplného zahojení rány je zapovězena koupel, naopak je doporučeno ji čistýma rukama mazat hojivými mastmi na jizvy.

Žlučníková dieta po operaci by měla trvat minimálně měsíc, raději však 6–8 týdnů. Po odstranění žlučníku se zhoršuje schopnost trávit účinně tuky, trávení teď může trvat delší dobu. Základem je tedy omezit potraviny s vysokým obsahem cholesterolu, alkohol a kouření.

Tučná a smažená jídla je vodné nahradit netučnými masy, kvalitními rostlinnými oleji v malém množství a nízkotučnými mléčnými výrobky. Nevhodné jsou také nadýmavé potraviny jako jsou luštěniny, česnek, cibule nebo také zelí, ostatní druhy zeleniny jsou naopak doporučovány. Stejně tak není doporučováno čerstvé kynuté pečivo ani kynuté moučníky, vhodnější jsou naopak housky, rohlíky či piškotové dezerty. Samozřejmostí je úplné omezení alkoholu, stejně tak i kávy a sladkých limonád, místo toho si můžete dopřát slabší kakao, čaj nebo naředěné ovocné džusy.

Tento článek má pouze edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako plnohodnotná náhrada lékařské či lékárnické konzultace.