Anafylaktický šok: za jak dlouho se projeví a první pomoc
Anafylaktický šok je akutní a
potenciálně život ohrožující alergická reakce, která se může rozvinout
během několika minut až hodin po vystavení alergenu. Jedná se o extrémní
reakci imunitního systému na nějakou látku, která je pro většinu
ostatních lidí neškodná. Rychlá lékařská intervence je klíčová pro
přežití postiženého jedince.
Obsah

Příčiny anafylaktického šoku
Příčinou anafylaktického šoku může být pro každého jedince něco odlišného. Zde jsou některé časté skupiny alergenů:
Potraviny
Ořechy, mořské plody, včelařské produkty i některé druhy ovoce mohou u citlivých jedinců vyvolat anafylaktickou reakci.
Hmyz
Především včely a sršně, ale například i vosy nebo mravenci, mohou způsobit anafylaktický šok u lidí s alergií na jejich jed.
Léky
Zejména antibiotika nebo léky na bolest mohou způsobit anafylaktickou reakci u citlivých jedinců.
Latex
Někteří lidé mohou mít alergickou reakci na latex, což může vyústit v anafylaktický šok.
Příznaky anafylaktického šoku
Příznaky anafylaktického šoku mohou být velmi různorodé a mohou se lišit od osoby k osobě. Některé z nejběžnějších příznaků zahrnují:
- Kožní reakce: Kopřivka, začervenání, svědění, vyrážka nebo otoky.
- Respirační příznaky: Dušnost, kašel, sípání nebo pocit, jako by se hrdlo zavíralo.
- Kardiovaskulární příznaky: Nízký krevní tlak, rychlý srdeční tep, závratě nebo ztráta vědomí.
- Trávicí příznaky: Nevolnost, zvracení, průjem nebo křečovitá bolest břicha.
- Další: pocení, kovová chuť v ústech, pálení kůže.
Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:
„Anafylaktický šok je život ohrožující stav, jež vzniká na
základě přehnané imunitní reakci na alergen. Během anafylaktického šoku
může být postiženo více systémů, především oběhový, dýchací,
nervový a zažívací. Anafylaktický šok mohou vyvolat potraviny (např.
mořské plody, oříšky, některé ovoce), chemikálie, léky nebo bodnutí
hmyzem.
Pokud osobu postihne anafylaktický šok, je nutná rychlá reakce –
zajištění vitálních funkcí zahájením resuscitace a přivolání
záchranky. Adrenalin je lék první volby. Nemocní, kteří již v minulosti
prodělali anafylaktickou reakci by měli být vybaveni protišokovým
balíčkem a průkazem alergika."
Diagnostika anafylaktického šoku
Diagnostika, zda se jednalo o anafylaktický šok, vyžaduje kombinaci
klinického hodnocení a laboratorních testů. Lékař zpravidla nejprve
posuzuje klinické příznaky a anamnézu pacienta, aby zjistil
možné vystavení známým či neznámým alergenům. Hodně napoví rychlost
nástupu příznaků po expozici potenciálnímu alergenu.
Kromě klinického hodnocení mohou být provedeny laboratorní
testy na měření hladiny tryptázy v krvi, která může být během
anafylaktické reakce zvýšená. Tento test je obzvláště užitečný, pokud
je proveden brzy po vzniku reakce. Další testy mohou zahrnovat měření
hladiny specifických IgE protilátek proti podezřelým alergenům, což může
pomoci potvrdit diagnózu. Dále se provádějí kožní testy (prick
testy).
Léčba anafylaktického šoku
Léčba anafylaktického šoku je naléhavá a měla by být zahájena co
nejdříve po rozpoznání příznaků. Primární léčbou je podání
injekce epinefrinu (adrenalinu), což je rychle působící
lék, který může zvrátit příznaky anafylaxe tím, že snižuje otoky,
zvyšuje krevní tlak a zlepšuje průchodnost dýchacích cest. Další léky,
které mohou být použity v závislosti na závažnosti reakce a
příznacích, zahrnují antihistaminika, kortikosteroidy a
bronchodilatátory.
Důležité je zajistit, aby byl postižený v bezpečné pozici, obvykle
v poloze ležmo s nohama zvednutýma. Dále provedeme správný záklon
hlavy s uvolněním dýchacích cest a v případě potřeby
zahájíme kardiopulmonální resuscitaci (KPR). Pokud alergen pronikl do
tkáně vpichem, lokálně končetinu chladíme. Hospitalizace může být
nutná pro další sledování a léčbu, zejména pokud existuje riziko
opětovné reakce.
Prevence anafylaktického šoku
Prevence anafylaktického šoku zahrnuje několik klíčových kroků.
Jedním z nejdůležitějších je identifikace a vyhýbání se
alergenům, které mohou vyvolat reakci. To může vyžadovat
důkladné čtení etiket potravin, konzultaci s lékařem ohledně možných
lékových interakcí a výuku rodiny a přátel o alergiích jedince. Osoby
s již dříve diagnostikovaným anafylaktickým šokem by měly mít vždy
k dispozici autoinjektor s epinefrinem a měly by být
vyškoleny, jak jej používat v případě nouze.
Lékař může také doporučit nošení náramku s lékařskou identifikací
nebo kartičky s informacemi o alergiích.
V některých případech může být také využita desenzibilizace nebo
imunoterapie, která zahrnuje pravidelné podávání malých
množství alergenu s cílem snížit citlivost těla na tuto látku.
Co dělat v případě anafylaktického šoku?
V případě anafylaktického šoku je důležitá rychlá reakce. Pokud
máte podezření, že někdo prochází anafylaktickým šokem,
okamžitě zavolejte záchrannou službu. Nepokoušejte se
osobu převážet do nemocnice vlastním vozem, pokud není záchranná služba
vyloženě nedostupná, protože stav může rychle eskalovat.
U vážných forem může dojít k úmrtí do jedné hodiny po prvních
příznacích.
Pokud má postižený s sebou autoinjektor s epinefrinem, pomozte mu ho co
nejdříve aplikovat. Udržujte postiženou osobu v klidu,
položte ji do ležící polohy s nohama zvednutýma. Uvolnění těsného
oblečení může pomoci usnadnit dýchání. Důležité je sledovat dýchání
a pulz postiženého a připravit se na resuscitaci v případě potřeby.
Komplikace anafylaktického šoku
Anafylaktický šok může mít vážné komplikace, pokud není rychle a
správně léčen. Jednou z nejzávažnějších komplikací je
anafylaktické koma, což je stav, kdy se osoba stává
nevědomou a nemůže dýchat. Dalšími potenciálními komplikacemi jsou
srdeční zástava, nízký krevní tlak vedoucí k šoku, respirační
selhání a otok mozku. Přetrvávající nízký krevní tlak může vést
k poškození orgánů, včetně ledvin, jater a mozku.
Je důležité si uvědomit, že rychlá lékařská intervence
může významně snížit riziko těchto komplikací. Ačkoli většina lidí
se po anafylaktickém šoku zotaví s rychlou léčbou, může být
i smrtelný, pokud není poskytnuta okamžitá lékařská péče.
Závěr
Anafylaktický šok je závažný a potenciálně smrtelný stav, který
vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Klíčem k řešení je rychlá
identifikace příznaků a rychlá lékařská intervence. Prevence spočívá
v identifikaci a vyhýbání se známým alergenům. Pro osoby s historií
anafylaktického šoku je nezbytné nosit při sobě autoinjektor s epinefrinem
a být vyškolen v jeho použití. Spolupráce s alergologem nebo imunologem
může pomoci identifikovat spouštěče a vypracovat plán léčby a prevence.
Vzdělání, příprava a povědomí o tom, co dělat v krizových situacích,
mohou doslova zachránit život.
Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace
s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se
obraťte na profesionální pomoc u lékaře.
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482124/
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/anaphylaxis/symptoms-causes/syc-20351468
https://www.webmd.com/allergies/anaphylaxis
https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/8619-anaphylaxis
https://www.healthline.com/health/anaphylactic-shock
https://www.solen.cz/pdfs/med/2016/02/09.pdf
https://www.nzip.cz/rejstrikovy-pojem/1118
Autor článku

Bc. Marie Siatka
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Zeptejte se lékárníka
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.
