Kojení patří k nejlepšímu a nejpřírozenějšímu způsobu výživy, které se může dítěti dostat hned od počátku života pro jeho zdravý růst a vývoj. Kojení má prospěšný vliv nejen pro dítě samotné, ale je přínosné i pro kojící matku a jejich vzájemný vztah. A jaké jsou tedy jeho výhody? V následujícím článku se podíváme na kojení a jeho výhody podrobně. 

Po porodu placenty dochází k uvolnění velkého množství prolaktinu, který spustí tvorbu mléka v několika málo dnech po porodu. Časté a časné přiložení miminka k prsu vede ke stimulace prolaktinových receptorů v prsní žláze, proto se doporučuje zahájit kojeni hned po porodu, nejlépe v prvních dvou hodinách. Během sání novorozence jsou vysílány nervové signály do mozku, který dá pokyn k uvolnění oxytocinu. Pod vlivem tohoto hormonu dochází ke kontrakci buněk mlékovodů a posunu mléka směrem k bradavce.
 

V počátcích je laktace řízena hormonálně, později začne být závislá na četnosti sání. V prvním kroku dochází k produkci kolostra, které je husté a produkované v malém množství, protože žaludek novorozence je velmi malý. Během 48–96 hodin po porodu výrazně stoupá produkce mléka a množství je řízené sáním a poptávkou. Po 1–2 týdnech je průměrná produkce mléka 700–800 ml / den s výraznou individuální variabilitou. 

Kojenci jsou schopni si sami regulovat potřebu mléka pro zdravý růst a vývoj, a proto měření vypitého mléka není na místě u dobře prospívajícího jedince. Tyto techniky mohou být pouze stresující pro matku, což může vést ke snížení produkce mléka. Mléko se tvoří během sání, dokud trvá jeho odstraňování z prsu. 
 

První mléko, které se tvoří po porodu se nazývá kolostrum neboli mlezivo. Vyznačuje se vysokým obsahem bílkovin, sacharidů a protilátek. V tomto nažloutlém a hustém pokrmu je všechno, co novorozenci potřebují pro svůj vývoj v prvních 24 hodinách po porodu. V tomto období můžete sáhnout po prodyšných prsních vložkách, které pomohou udržet tok mléka. Obvykle mezi třetím a pátým dnem po porodu dojde k produkci přechodného mateřského mléka. Není však výjimkou, že k tvorbě dochází až o pár dní později. Tento typ světlejšího mléka se tvoří zhruba 2 týdny, poté dochází k produkci zralého mléka. Tento typ mateřského mléka se tvoří ve větším množství, zejména pokud jsou prsa často a efektivně stimulována. Obsah tuku se v jednotlivých typech mléka liší a je přesně takový, jaký miminko zrovna potřebuje. Ke stabilizaci tvorby mléka dochází obvykle po 3 až 6 týdnech výlučného kojení.

Mateřské mléko je velmi těžko nahraditelné. Pro svoje speciální složení se jen obtížně napodobuje, především kvůli imunitní složce, která je pro miminka  nezbytně nutná v prvních 6 měsících života, kdy jejich imunitní systém není plně vyvinut. Proto v prvním půl roce života je kojení patrně nejdůležitější. Mateřské mléko je pro dítě komplexním zdrojem výživy, obsahuje všechny složky, která jsou nezbytné pro růst, vývoj a imunitu. Jeho složení je variabilní a mění se s věkem dítětem a také působením vnějších vlivů. A jaké důležité látky tedy mateřské mléko obsahuje? Na to se podíváme níže. 
 

Mezi hlavní komponenty mateřského mléka patří bílkoviny, sacharidy, tuky a další cenné látky. Hlavním sacharidem je laktóza, z které pochází 40–45 % celkového energetického příjmu dítěte. Bílkoviny jsou podstatné pro správný vývoj dítěte. S přibývajícím věkem se jejich množství v mateřském mléce snižuje.
 

Mateřské mléko obsahuje bioaktivní a nutriční složky, co je ale důležité, mléko není jen pouhou výživou. Byly popsány prebiotické oligosacharidy HMO, které mají velký vliv na podporu imunitního systému dítěte. Tyto HMO se přirozeně vyskytují pouze v mateřském mléce. Jejich funkcí je ochrana střevní mikroflóry a posilování imunitního systému dítěte. HMO hrají ve složení střevního mikrobiomu důležitou roli, a proto existuje rozdíl mezi střevní mikroflórou kojených a nekojených dětí. I když v současnosti existuje celá řada kvalitních náhražek mateřského mléka, nelze ho jednoduše nahradit, právě díky těmto jednotlivým komponentům, které není lehké duplikovat.

Nejčastěji na začátku se žena může potkat s celou řadou problémů, které mohou kojení znesnadnit. Níže se na ně podíváme podrobněji:

• poranění bradavek - dochází k němu nejčastěji při špatné technice kojení. Poranění může být malé, ale i velmi hluboké. Nejlepším pomocníkem léčby je sáhnout po hojivých mastích a krémech s panthenolem či lanolinem. Velmi dobře poslouží také přikládání hydrogelových polštářků. Ideální je bradavky, co nejvíce větrat. Řešením problému pak je praktikování správné techniky kojení, při které se bradavka nedotýká dásní,
• zánět prsu - hromadění mléka může způsobit lokální zatvrdnutí. Bolestivé nalití prsou také často způsobuje ucpaný mlékovod. Nahromaděné mléko je potřeba uvolňovat, ať už sáním dítěte nebo odsávačkou, ale jen do úlevy. V horším případě dochází k zánětu prsu, který se vyznačuje vysokou teplotou a malátností. 
   

Jakékoliv problémy se správnou technikou kojení je dobré řešit s laktační poradkyní. I když je kojení tím nejlepším, co můžeme dítěti nabídnout, je vhodné maminky vyslechnout. Když se kojení z nějakého důvodu nedaří je potřeba kojící maminku podpořit. Velký tlak v tomto směru může matku traumatizovat. Je třeba dbát na porozumění a empatii. 

Pro efektivní a dlouhodobé kojení je správná technika zásadní. V porodnici by měla být maminka seznámena se správnou technikou. Správná poloha je především ta, kdy je kojení pohodlné, jak pro maminku, tak i pro dítě. Matka nesmí pociťovat žádné napětí nebo být v křeči. Dítě má volně dýchat, dlouze sát a vyhnout se srkání s následným nahromaděným vzduchem. Existuje několik vhodných kojících poloh. Pro začátek se často doporučuje kojení vleže na boku. Později si každá maminka zvolí, co jí a jejímu miminku vyhovuje. Je třeba řídit se mimikou dítěte a neomezovat ho v délce kojení. Kojit ve chvíli, kdy si o to miminko žádá a neřídit se časovými intervaly. Zpočátku bývá zvykem, že matky kojí z obou prsou, později mohou pouze z jednoho do úplného vyprázdnění. Správná technika vede ke správnému toku mléka a k dlouhodobému kojení. V případě jakýchkoliv problémů se proto nebojte obrátit na laktační poradkyně. 

Flexibilita práce a speciální podmínky pro rodiče dětí jsou celospolečenským tématem. V současné době se hojně diskutuje o zavedení více zkrácených úvazků a zvýhodnění práce z domova pro rodiče malých dětí. Zákoník práce upravuje přestávky ke kojení v práci. Zaměstnankyně, která kojí své dítě má ze zákona právo na 2 zvláštní přestávky na kojení. Pauzy se započítávají do pracovní doby a zaměstnankyni za ně přísluší náhrada mzdy. 

V České republice tyto formy ještě nejsou takovým standardem, protože zde funguje velmi dobře systém mateřské, potažmo rodičovské dovolené. Ženy obvykle zůstávají s dětmi doma zhruba do 3. let věku dítěte. Pokud se však žena rozhodne nastoupit dříve do práce, měla by zvážit pořízení odsávačky mateřského mléka kvůli nenarušení laktace.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte a déle. Kojení je potřeba, co nejvíce podporovat. Vláda ČR i zdravotníci mají odpovědnost za dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka. Po 6. nebo 4. měsíci věku dítěte je možné začít zavádět tuhou stravu. U kojených dětí platí hranice 6 měsíců, ale je třeba brát v potaz individualitu dítěte. Zavádění tuhé stravy by mělo být pomalé. Začíná se většinou jedním druhem zeleniny, které dítě ochutnává po dobu 3 dnů a pak se zavádí další druh. Tento proces je důležitý kvůli zjištění možné alergické reakce. 
 

V současnosti je stále populárnější metoda BLW. Jejímž principem je, že dítě ochutnává malé kousky z talíře rodiče. Dítě není krmeno lžičkou a vybírá si samo, co a kdy ochutná. Při procesu zavádění tuhé stravy není kojení omezováno. K zavádění všech potravin dochází postupně po dobu několika měsíců, kdy je cílem nahrazení nejdříve jedné dávky mléka tuhou stravu. Později je dítě například kojeno již jen v noci a na uspání, i když tento postup je velmi individuální a vždy záleží na vzájemné pohodě maminky a miminka. Čas, kdy se maminka nebo dítě rozhodnou s kojením skončit může být velmi emotivní a je potřeba brát ohled na jejich rozhodnutí. 

Kojení patří k nejlepšímu a nejpřírozenějšímu způsobu výživy, které se může dítěti dostat hned od počátku života pro jeho zdravý růst a vývoj. Kojení má prospěšný vliv nejen pro dítě samotné, ale je přínosné i pro kojící matku a jejich vzájemný vztah. Mateřské mléko obsahuje bioaktivní a nutriční složky, co je ale důležité, mléko není jen pouhou výživou. Byly popsány prebiotické oligosacharidy HMO, které mají velký vliv na podporu imunitního systému dítěte. Nejlepším způsobem je začít kojit do půl hodiny po porodu a podporovat nepřetržitý kontakt maminky a miminka.

Délka a frekvence kojení by neměla být nikým omezována. Matka by měla být poučena ohledně správné techniky kojení a vhodných poloh. Tento postup zajistí efektivnější a správné kojení, které dokáže předejít zdravotním problémům. Kojení má celou řadu výhod, jak pro miminko, tak pro kojící matku. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výlučné kojení po dobu 6 měsíců a v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 let věku dítěte a déle. Kojení je potřeba, co nejvíce podporovat. 

https://www.nes­tlebaby.cz/slo­zeni-materskeho-mleka-znate-ho

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Mate%C5%99sk%C­3%A9_ml%C3%A9ko

https://www.o­gestan.cz/clan­ky/co-jist-a-co-nejist-pri-kojeni/

https://www.pod­nikatel.cz/clan­ky/mamy-spojuji-praci-a-kojeni-zamestnavatel-jim-pritom-musi-kojeni-zaplatit/

https://www.ma­gistra.cz/cs/no­vinky/2023–03-kojeni-je-vysadou-zeny-informace-pro-kojici-maminky

https://www.ko­jeni.cz/zdravot­nikum/doporuce­ni/

https://jidlo­dotlapky.cz/co-je-blw/

https://www.wi­kiskripta.eu/w/Ko­jen%C3%AD

https://www.nzip­.cz/clanek/805-prinos-kojeni