Impetigo: co to je a vhodná léčba

Impetigo je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění kůže, které se nejčastěji vyskytuje u dětí, může však postihnout prakticky kohokoli. Typickým projevem impetiga je vznik puchýřků, které se rychle mění v krusty. Ty mívají zlatavý odstín a mohou být doprovázeny svěděním.
 

Obsah

1. Příčiny a patogeny způsobující impetigo
2. Příznaky impetiga
3. Druhy impetiga
4. Diagnostika impetiga
5. Léčba impetiga
6. Prevence a doporučení
7. Možné komplikace impetiga
8. Rizikové skupiny
9. Závěr
10. Zdroje

Příčiny a patogeny způsobující impetigo

Onemocnění impetigem je způsobeno dvěma hlavními typy bakterií: Staphylococcus aureus (až 70% případů) a Streptococcus pyogenes (2%). Onemocnění se šíří buď přímým kontaktem s infikovanou kůží, nebo také skrze předměty, které přišly do kontaktu s infikovanou kůží. Impetigo se snadno přenáší zejména v dětských kolektivech jako jsou školky, školy nebo sportovní týmy.

Bakterie se obvykle dostávají do těla skrze různé škrábance či řezné rány – u zdravé kůže je riziko infekce podstatně nižší neboť tvoří přirozenou ochrannou bariéru.

Další roli v boji proti impetigu hraje kožní slabě kyselé pH, přítomnost mazu, stav imunitního systému i celková výživa. Oslabený jedinec totiž hůře vzdoruje infekčním vlivům. K faktorům, které zvyšují riziko vzniku impetiga, pak patří zejména nedostatečná hygiena, existence jiných kožních onemocnění narušujících kůži (například ekzém) a kontakt s infikovanou osobou.

Příznaky impetiga

Impetigo má docela specifické projevy, což jej spolehlivě odlišuje od většiny ostatních kožních potíží, správnou diagnózu však může potvrdit jedině lékař. U pacientů s impetigem lze pozorovat následující příznaky:

• Puchýřky: Ty se objevují zejména v obličeji a na končetinách. Přestože bývají nejprve naplněny čirou tekutinou, později se mohou plnit hnisem a praskat.
• Krusty: Po prasknutí puchýřků se na kůži vytvoří červené skvrny, které rychle zasychají a tvoří charakteristické krusty zlatavé až medové barvy.
• Svědění: Mnoho jedinců s impetigem pociťuje svědění v infikovaných oblastech. Je důležité se vyvarovat škrábání postižených oblastí, aby nedošlo k dalšímu šíření infekce po vlastním těle i na jiné osoby.
• Bolest: Impetigo se neřadí k bolestivým kožním onemocněním, avšak některé oblasti postižené impetigem mohou být bolestivé (např. postižení třísel u miminek).
• Zvýšená teplota: Jelikož jde o bakteriální onemocnění, může se objevit zvýšená teplota, zejména u malých dětí.

Diagnostika impetiga

Diagnóza impetiga obvykle začíná klinickým vyhodnocením lékaře, který se zaměří na charakteristické puchýřky a krusty. Pro přesné určení patogenu může odebrat vzorek z postižené oblasti a podrobit jej kultivaci v laboratoři, aby se identifikovaly přítomné bakterie.

Pro správnou léčbu je také je důležité vyloučit jiná kožní onemocnění, jako je ekzém, opar nebo dermatitida.

Léčba impetiga

Léčba impetiga se obvykle zaměřuje na likvidaci bakterií a prevenci dalšího šíření infekce. K tomu může být využito následujících postupů:
 

• Masti k odstranění krust: Pro lepší zhojení a vstup topických antibiotik do rány se krusty naruší krátkodobým podáním tzv. keratolytických mastí (např. Saloxyl, masti s 5% ureou).
• Topická antibiotika: Jedná se o lokálně aplikované krémy či masti s obsahem antibiotik. Často se jedná o první volbu v léčbě mírných případů impetiga.
• Perorální antibiotika: V závažnějších případech nebo pokud je impetigo rozsáhlé může lékař předepsat antibiotika k ústnímu podání, zpravidla ve formě sirupů pro děti či tablet.
• Dezinfekce, hygiena:  Postižená místa lze opláchnout roztokem manganistanu draselného (hypermangan), pro větší plochy lze užít další antimikrobiální přípravky ve formě přísad do koupele nebo obkladů.
• Doprovodné léky - Při bolestivosti a zvýšené teplotě je vhodné léčbu doplnit podáním ibuprofenu nebo paracetamolu. Svědění pokožky můžeme zklidnit podáním antihistaminik (pro menší děti Fenistil kapky).
   

Je důležité dodržovat léčebný režim přesně podle doporučení lékaře a dokončit celý cyklus antibiotik (a to i když příznaky rychle zmizí), aby se zabránilo vývoji rezistence na antibiotika.

Prevence a doporučení

Prevence impetiga je klíčová, zejména pak v oblastech s vysokou koncentrací lidí, jako jsou školky a školy. Na prvním místě je samozřejmě hygiena, což znamená především pravidelné mytí rukou a kůže antibakteriálním mýdlem. Pokud dojde k drobným poraněním, škrábancům nebo řezným ranám, je vhodné je rychle a řádně očistit, vydezinfikovat a zakrýt náplastí nebo obvazem, aby nedošlo k infekci.

Osoby s aktivním impetigem by měly zůstat doma a vyvarovat se kontaktu s ostatními, dokud se plně neuzdraví a jejich kůže nebude bez známek puchýřků. Předměty jako ručníky, ložní prádlo nebo hračky bychom měli pravidelně prát a dezinfikovat, jestliže byly v kontaktu s infikovanou osobou.

Možné komplikace impetiga

Ačkoli je impetigo pravidla jen mírným onemocněním, může v některých vzácnějších případech vést ke komplikacím:
 

• Glomerulonefri­tida: Onemocnění ledvin, které může nastat po streptokokové infekci. Častěji se projevuje u dětí mezi 3. a 7. rokem života a rozvíjí se přibližně za 18–21 dní od začátku impetiga. Je tedy vhodné několik týdnů po prodělání nemoci provést vyšetření moči. 
• Šíření infekce: Pokud impetigo není léčeno, může se infekce šířit do hlubších vrstev kůže a poté krví i do jiných částí těla. Může dojít až k zánětům kostní dřeně, pneumonii a septikemii.
• Jizvy: Impetigo obvykle nezpůsobuje trvalé jizvy, nicméně v případě hlubokých puchýřků nebo škrábání může dojít ke zjizvení.
• Rezistence na antibiotika: Nedodržení léčebného režimu stanoveného lékařem může vést k vývoji bakteriální rezistence na používaná antibiotika. To může být problém při dalších bakteriálních infekcích v budoucnu.

Rizikové skupiny

Některé osoby jsou náchylnější k nákaze impetigem než ostatní. Mezi rizikové skupiny patří primárně děti, obzvláště pak ty, které již navštěvují mateřské nebo základní školy.

Další rizikovou skupinou jsou osoby s chronickými onemocněními (nap­ř. diabetes ne­bo onemocnění ledvin), neboť tyto stavy mohou zvyšovat riziko infekce. Obdobně to platí i pro osoby s oslabeným imunitním systémem, například jedince s HIV/AIDS, pacienty podstupující chemoterapii nebo osoby, které užívají imunosupresiva.

Závěr

Impetigo je běžná bakteriální kožní infekce, která se nejčastěji vyskytuje u dětí, ale může postihnout jedince všech věkových skupin. Ačkoli toto onemocnění mívá obvykle mírný průběh, je důležité brát jej vážně a řádně jej doléčit. Prevencí proti impetigu je zejména dodržování osobní hygieny, rychlé ošetření řezných ran a izolace infikovaných osob. Pokud máte podezření na impetigo, obraťte se na svého lékaře pro potvrzení diagnózy a nasazení vhodné léčby.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje