Tularémie

Obsah

• Definice tularémie
• Příčiny a přenos
• Příznaky a formy
• Diagnostika
• Léčba
• Prevence
• Výskyt a epidemiologie
• Závěr

 

Definice tularémie

Tularémie, známá také jako zaječí nemoc, je závažná infekční nemoc způsobená bakterií Francisella tularensis. Jedná se o vzácnou, ale potenciálně smrtelnou nemoc, která může postihnout jak lidi, tak zvířata, zejména hlodavce.

 

Příčiny a přenos

Bakterie Francisella tularensis, která způsobuje tularémii, je vysoce infekční. Je přenášena různými způsoby:

• Dotykem s infikovaným zvířetem: Zvláště hlodavci, králíci a jeleni mohou být nositeli bakterie.
• Kousnutím hmyzu: Komáři, klíšťata nebo mouchy mohou být infikovány a přenášet bakterii na člověka.
• Vdechováním: Inhalace prachu nebo aerosolů obsahujících bakterii může způsobit infekci, což je zvláště rizikové v laboratorních podmínkách.
• Požitím kontaminované vody: Bakterie mohou přežít ve vodě a infikovat osoby, které tuto vodu vypijí.

Je však důležité si uvědomit, že se tularémie nepřenáší z člověka na člověka.

 

Příznaky a formy

Tularémie má několik klinických forem, v závislosti na tom, jak byla osoba vystavena bakterii. Příznaky se obvykle objeví do 3–5 dnů po expozici, ale mohou počkat i do 14 dnů.

• Ulceroglandulární forma: Toto je nejběžnější forma tularémie. Projevuje se výskytem vředu na místě vstupu bakterie do těla a zduřenými lymfatickými uzlinami.
• Oculoglandulární forma: Postihuje oči a může způsobit jejich začervenání, bolest, otok nebo výtok.
• Respirační forma: Vede k příznakům podobným pneumonii, jako je kašel, bolest na hrudi a dušnost.
• Forma tyfu: Může způsobit vysokou horečku, nevolnost, zvracení a bolest břicha.

 

Diagnostika

Pro správnou diagnózu tularémie je důležité pečlivé vyšetření a laboratorní testy. Klinické příznaky samy o sobě nemusí být specifické, proto je nutné provést kultivaci bakterie nebo sérologické testy na prokázání Francisella tularensis.

• Kultivace: Je to zlatý standard, ale může být riskantní pro laboratorní pracovníky kvůli vysoké infekčnosti bakterie.
• Sérologické testy: Tyto testy měří reakci imunitního systému na bakterii a mohou být užitečné, pokud je kultivace obtížná nebo nepraktická.
• PCR: Reakce, která zmnoží úseky DNA, pomůže detekovat bakterie v klinickém vzorku. Tuto zkratku jistě dobře znáte z období covidu.

 

Léčba

Tularémie vyžaduje léčbu antibiotiky. Pokud je nemoc diagnostikována včas a léčba zahájena správně, většina pacientů se plně zotaví.

• Streptomycin je tradiční volbou léčby pro tularémii, ale mohou být užívána i jiná antibiotika, jako je gentamicin, doxycyclin nebo ciprofloxacin, v závislosti na klinickém stavu pacienta a formě tularémie.
• Léčba obvykle trvá 10–14 dní, ale může být prodloužena u pacientů s těžší formou nemoci.

 

Prevence

Prevence tularémie zahrnuje několik kroků, zvláště v oblastech, kde je nemoc endemická (kde je její výskyt velký).

• Osobní ochranné prostředky, jako jsou repelenty proti hmyzu a ochranné oblečení, mohou snížit riziko kousnutí infikovaným hmyzem.
• Omezení kontaktu s mrtvými nebo nemocnými zvířaty, zejména hlodavci a králíky.
• Pití pouze čisté, filtrované nebo vařené vody v oblastech s výskytem tularémie.
• Vakcína proti tularémii byla vyvinuta, ale v současné době bohužel není příliš dostupná.

 

Komplikace

Pokud není tularémie léčena včas, může vést k řadě komplikací. Vzácně může nemoc vést k chronickým problémům nebo dokonce k smrti.

• Plicní komplikace: Respirační forma tularémie může způsobit zápal plic, což může vést k respiračnímu selhání.
• Sepse: Bakterie může vstoupit do krevního oběhu a způsobit sepsi, což je závažný a potenciálně smrtelný stav.
• Meningitida: Vzácně může tularémie způsobit zánět mozkových blan.
• Postižení očí: Oculoglandulární forma může způsobit komplikace, jako je zánět sítnice nebo vředy na rohovce.

 

Výskyt a epidemiologie

Tularémie se vyskytuje v mnoha částech světa, zejména v Severní Americe, Evropě a Asii. Endemické oblasti zahrnují části USA, zejména střední a západní státy. Nemoc je však celosvětově považována za vzácnou.

• Ve většině případů je tularémie spojena s venkovními aktivitami, jako je lov zvěře, rybaření nebo turistika.
• Případy tularémie mohou být sezónní, s vyšším výskytem během letních měsíců kvůli vyšší aktivitě hmyzu.

 

Závěr

Tularémie, někdy označovaná jako „zaječí nemoc“, je vážnou bakteriální infekcí, která může mít mnoho různých forem a příznaků. Ačkoli je relativně vzácná, je důležité rozpoznat její příznaky a včas vyhledat lékařskou pomoc, pokud máte nějaké podezření. Včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro zotavení a prevence komplikací. Kromě toho je důležité dodržovat preventivní opatření, zejména v oblastech s vysokým výskytem tularémie, aby se minimalizovalo riziko infekce. Výzkum v oblasti tularémie pokračuje, s cílem lépe porozumět této nemoci, vyvinout účinnější léčebné metody a vakcíny a chránit veřejnost před možnými epidemiemi této nemoci.

 

Zdroje

https://www.nzip­.cz/clanek/223-tularemie

https://www.svscr­.cz/tularemie_ne­ni_jen_nemoc_za­jicu/