Existenci slepého střeva obvykle vezmeme na vědomí až tehdy, když v něm vznikne zánět – jinak o jeho existenci většinou ani nepřemýšlíme. Jaká je jeho funkce v těle a jak poznat zánět slepého střeva?
Vakovitou část tlustého střeva, která spojuje poslední oddíl tenkého střeva (kyčelník) se vzestupným tračníkem, tvoří slepé střevo (lat. intestinum caecum, lidově „slepák“). Jeho délka je 6 až 8 cm a šířka 6 až 7,5 cm. Jeho koncovou částí je malý červovitý výběžek neboli appendix vermiformis, dlouhý asi 5 až 10 cm.
Slepé střevo se nachází na pravé straně podbřišku. Pro vyhledání polohy apendixu se používají dva body:
Role slepého střeva v těle není zcela jasná. Domnívalo se, že jde o pozůstatek evoluce lidského těla z dob, kdy se člověk živil obtížně stravitelnou rostlinnou potravou. Momentálně je apendix vnímán jako zásobárna prospěšných bakterií střevní mikroflóry. Pokud organismus prodělá nějakou nemoc, která způsobuje nerovnováhu bakterií ve střevech, může je „doplnit“ ze slepého střeva. Apendix se také podílí na funkci imunitního systému, ale pokud se zanítí a odstraní, nemá žádný významný dopad na celkové zdraví.
Apendicitida neboli zánět slepého střeva patří mezi nejčastější náhlé příhody břišní. Vyskytnout se může kdykoliv – v každém věku, u dětí i u dospělých. Hlavní příčiny vzniku zánětu nejsou přesně známy. Existují ale rizikové faktory, které k rozvinutí zánětu mohou přispět:
Pro zánět slepého střeva je typické hlavně to, že přichází z plného zdraví. Není tedy tomu tak, že by se zánět nějak plíživě blížil. Obvykle se příznaky objeví náhle a rychle se vyvíjí. Zánět se přihlásí:
Člověka může rozbolet břicho z různých důvodů, proto může být obtížné poznat akutní zánět slepého střeva. V případě zánětu je však nutné neotálet, protože hrozí prasklé slepé střevo, kdy se jeho obsah dostane do dutiny břišní a zde pak způsobí její zánět. Tento stav bohužel může končit i smrtí, není-li poskytnuta adekvátní pomoc. Onemocnění, provázených akutními bolestmi v pravém hypogastriu, která mohou imitovat apendicitidu, je celá řada. Nejčastějšími z nich jsou: akutní mesenteriální lymfadenitida, diverticulitis Meckeli, Crohnova nemoc, onemocnění žlučníku (cholecystitida, biliární kolika), perforovaný gastroduodenální vřed, akutní gastroenteritida, renální kolika. U žen také přichází diferenciálně diagnosticky v úvahu gynekologická onemocnění – pravostranná adnexitida, perforace ovariální cysty, torze cysty ovaria, prasklé mimoděložní těhotenství.
Jak tedy laik pozná zánět slepého střeva? Důležitý je náhlý nástup potíží, aniž by jim předcházela nějaká dietní chyba. Na člověka padne únava a malátnost, objeví se zvýšená teplota a může zvracet.
Když si sáhne na pravou část podbřišku, bude citlivější na dotek. Bolest břicha se postupně se zhoršuje, může mít kolikovitý charakter a dočasně ustupovat. Je také pravděpodobné, že ve vzpřímené poloze budou příznaky zánětu horší a silná bolest bude nemocného nutit ke schoulení do úlevové polohy s pokrčenýma nohama. Na nic nečekejte a volejte linku 155. Je lepší se mýlit, než nečinnosti později litovat.
Kromě akutní formy zánětu slepého střeva existuje ještě chronický zánět, který může trvat týdny, měsíce až roky. Projevuje se mírnějšími příznaky. Mírná až ostrá bolest se objevuje ve spodní pravé části břicha a vystřeluje až k pupku nebo k žaludku. Příznaky chronického zánětu slepého střeva se objevují a zase mizí, proto bývá diagnostika náročná a nejasná.
Příčinou bývá nějaká překážka v apendixu, poranění, cizopasníci, či nádory. Pokud lékař skutečně určí jako příčinu bolestí slepé střevo, pak je na místě ho nechat odstranit operací.
Je třeba si uvědomit, že bolest vzniklou zánětem slepého střeva nerozchodíte a ani nerozeženete pitím bylinných čajů. Zde pomůže jen lékař – chirurg. V počátečních fázích zánětu je možné podstoupit konzervativní léčbu, která obsahuje pobyt na nemocničním lůžku, podávání výživy infuzí a ledové obklady. Zánět pak může ustoupit, ale po nějaké době se může opět vrátit, proto je jediným konečným řešením operace (apendektomie).
Na domácí rozhánění slepého střeva raději zapomeňte. Léčba akutní apendicitidy vyžaduje rychlý chirurgický zákrok, při zanedbání léčby hrozí perforace apendixu a zánět pobřišnice či vznik abscesu. Máte-li podezření na toto onemocnění, je třeba lékaře urychleně navštívit. Ten odebere anamnézu – zjistí si informace o zdravotním stavu pacienta, které jsou důležité pro zhodnocení současného stavu. Pak lékař provede klinické vyšetření:
Chirurgického zákroku, při kterém je odstraněn zanícený červovitý výběžek slepého střeva, se není třeba obávat. Jedná se totiž o jednu z nejběžnějších operací, kterou chirurgové provádějí. Navíc odstranění apendixu nemá na lidský organismus negativní efekt.
V současné době se dává přednost laparoskopickému odstranění apendixu. Jde o šetrnější metodu, při které se přes dva až tři menší otvory (zhruba 1 cm, nad stydkou sponou a v levém podbřišku) zavede kamera a tenké operační nástroje. Vše proběhne rychle a bez nutnosti otevírat břišní dutinu, čímž se také zkracuje doba hojení a následného pobytu v nemocnici. Klasická operace se provádí jedním větším řezem, vzniká tedy jedna delší jizva místo dvou až tří menších.
Komplikace při apendektomii jsou spíše vzácné. Může jít o krvácení z operační rány nebo infekci, která koneckonců hrozí u každé operace. Krátkodobě zvýšená teplota nebo horečka je po operaci běžná, avšak pokud by přetrvávala, mohlo by jít o známku infekce.
Po operaci slepého střeva se vždy řiďte radami lékařů a nebojte se na vše zeptat. Co můžete během rekonvalescence očekávat? Po krátké hospitalizaci je nejdůležitější dodržovat šetřící dietu (bezezbytkovou), která po sobě nechává co nejméně nestravitelných zbytků a nedráždí střeva. Toto jsou příklady, jak budete muset upravit svůj jídelníček:
Během hojení operačních ran není vhodné koupání (vana ani koupaliště). Krátké sprchování by mělo být možné po několika dnech. Na jizvu můžete nanášet hojivé masti, ale výběr konzultujte s lékařem. Délka pracovní neschopnosti závisí na mnoha faktorech (druh zaměstnání, komplikace atp.), zpravidla jde o 3 týdny a více.
Spolehlivě předejít vzniku zánětu slepého střeva nejde, jelikož není ani zcela jasné, co ho spouští. Důležité ovšem je udržovat zdravý životní styl a hlavně se zdravě stravovat. Pravidelný příjem dostatečného množství vlákniny pomůže ke zdravému průchodu potravy trávicím traktem, čímž se snižuje riziko blokády střev a možná také ucpání apendixu.
U dětí do tří let se zánět vyskytuje zřídka, nejčastěji nastane u dětí od 10 do 15 let. Mezi příznaky patří bolest břicha, nucení na zvracení až zvracení, průjem a nechutenství. Jako test můžete použít skok, např. seskočení na zem ze židle s dopadem na obě nohy. Pokud skok nespustí silnou bolest, pravděpodobně se nejedná o zánět slepého střeva. Pro děti je jeden charakteristický příznak navíc: vybočování pravou nohou a vyhýbání se chůzi po pravé noze. Protože skok spustí bolest, dítě nechce ani poskakovat po jedné noze. Pokud si však dítě stěžuje na silnou bolest břicha v místě slepého střeva a nedokáže pořádně stát, protože jej bolest nutí ke schoulení do klubíčka, rozhodně neváhejte a kontaktujte lékaře.
Na domácí rozhánění slepého střeva raději zapomeňte. Léčba akutní apendicitidy vyžaduje rychlý chirurgický zákrok, při zanedbání léčby hrozí perforace apendixu a zánět pobřišnice či vznik abscesu.
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2004/08/06.pdf
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2003/04/12.pdf
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/appendicitis/symptoms-causes/syc-20369543
Vystudovala jsem farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od 90. let se nepřetržitě věnuji praktickému lékárenství, přičemž se také zajímám o novinky ve světě farmacie. Důkladně zjišťuji složení produktů, které jsou dostupné v zahraničí a u nás zatím ne. Volný čas především trávím s rodinou, se kterou velmi ráda chodím do přírody a po horách. Aktivně se také věnuji focení, volejbalu a posilovně.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.