Unilabs Vyšetření srdce (prevence kardiovaskulárních onemocnění)

Enzym přítomný v cytoplazmě buněk některých tkání. Je důležitý pro tvorbu a odbourávání aminokyselin a hraje roli v metabolismu dusíku i glukózy.

Nejvýznamnější a nejvíce zastoupená bílkovina (apoprotein) HDL částic. HDL patří k hlavním třídám lipoproteinů v lidském organismu.

Hlavní bílkovinná složka aterogenních lipoproteinových částic, tedy částic podílejících se na vzniku aterosklerózy. Je klíčovým ukazatelem kardiovaskulárního rizika, protože přímo odráží jejich množství.

Bílkovina, kterou syntetizují játra jako odpověď na nárůst plazmatické koncentrace IL-6. Patří mezi reaktanty akutní fáze.

Vysoce citlivý marker, který signalizuje aktivaci fibrinolýzy. Jeho hladina v krvi se zvyšuje u žilní tromboembolie.

Glykoprotein označovaný také jako koagulační faktor I. Syntetizuje se v játrech a v megakaryocytech a v plazmě má ve srovnání s ostatními koagulačními faktory relativně vysokou koncentraci.

Enzym lokalizovaný na buněčné membráně, s nejvyšší koncentrací v játrech. Je velmi citlivý na změny žlučových cest, například v důsledku poškození léky nebo alkoholem.

Jednoduchý sacharid lidově označovaný jako krevní cukr, který je hlavním zdrojem energie pro buňky. Při cukrovce se glukóza nemůže dostat do buněk, a proto může její hladina stoupat.

Označuje se jako „ten dobrý“. Jeho vyšší hodnoty snižují riziko onemocnění tepen. Jeho nejdůležitější funkcí je zbavovat tepny cholesterolu zachyceného na jejich stěnách a transportovat ho do jater.

Nebílkovinná dusíkatá sloučenina, která vzniká při rozkladu kreatinu dodávajícího energii potřebnou ke kontrakci svalů. Vylučuje se výhradně ledvinami.

Dusíkatá látka, která u člověka vzniká jako konečný produkt metabolismu purinů. Je silným antioxidantem a jedním z biomarkerů panelu metabolického syndromu.

Lipoproteiny s nízkou hustotou bohaté na cholesterol. Vznikají v játrech jako VLDL a po odevzdání triacylglycerolů přecházejí přeměnou na IDL a LDL; na povrchu nesou apolipoprotein apo B-100.

Konečný produkt metabolismu bílkovin. Vzniká odstraněním štěpného dusíku z aminokyselin ve formě amoniaku.

Je součástí téměř každé buňky těla a plní v organismu více nenahraditelných funkcí — je například výchozí látkou pro tvorbu steroidních hormonů a stavební složkou buněčných membrán.

Hladiny triglyceridů a cholesterolu, jak celkového, tak HDL a LDL, jsou základními ukazateli metabolismu tuků. Závisí mimo jiné na přijímané stravě, fyzické aktivitě a fungování metabolismu jako celku.

Žlutooranžové barvivo a produkt metabolismu hemu, který obsahuje železo a nachází se v červených krvinkách i v mnoha dalších bílkovinách.

Enzym, který přímo souvisí se schopností svalů pracovat.

Natriuretický peptid typu B (BNP) má podobné biologické účinky jako natriuretický peptid typu A (ANP).

Považuje se za nezávislý rizikový faktor aterosklerotických kardiovaskulárních onemocnění. Jde o specifický lipoprotein v plazmě, který má složení podobné jako LDL.

Malá bílkovina, která tvoří 60 % krevních bílkovin a vzniká v játrech. Transportuje v krvi různé látky a udržuje rovnováhu vnitřního prostředí; z těla se vylučuje ledvinami a trávicím traktem.

Rovnice používaná k odhadu glomerulární filtrace (GFR) ze čtyř proměnných hodnot. Je součástí vyšetření ledvin a močových cest.

Další parametr metabolismu v těle. Udává informaci o hladině glukózy za poslední 2 až 3 měsíce.

Vyšetření se zaměřuje na ukazatele anémie (chudokrevnosti) a s ní zhoršeného zásobování tkání kyslíkem, dále na riziko infekce nebo poruchy imunitního systému a na podezření na poruchy srážlivosti krve.

Doplňuje krevní obraz a hodnotí stejné okruhy — ukazatele anémie, rizika infekce či poruchy imunitního systému a podezření na poruchy srážlivosti krve.

Hormon produkovaný slinivkou břišní. Podílí se na regulaci hladiny cukru v krvi tím, že umožňuje buňkám využívat glukózu z přijímané potravy jako zdroj energie.

Tyreotropin je hormon produkovaný buňkami předního laloku hypofýzy. Ovlivňuje metabolismus buněk štítné žlázy a stimuluje produkci a sekreci hormonů štítné žlázy, jako je například fT4.