Zánět žaludku neboli gastritida je zánětlivé onemocnění žaludeční sliznice. Jedná se o velmi nepříjemné onemocnění, které se projevuje urputnou bolestí v horní části břicha. Sliznice žaludku u zdravého člověka je pokryta hlenem, který ji chrání před působením agresivních žaludečních šťáv. Tyto šťávy obsahují trávicí enzymy a kyselinu chlorovodíkovou. Při oslabení hlenové vrstvy, nejčastěji působením vnějších vlivů, dojde k poškození žaludeční sliznice. Zánět se může vyvíjet postupně, pak hovoříme o chronické formě, a nebo o náhle vzniklé, a tedy formě akutní. Zánětlivé změny žaludeční sliznice mohou mít řadu důsledků – od banálních nevolností až po chronické trávící obtíže, chudokrevnost, nebo dokonce rakovinu žaludku. V tomto článku se podíváme na příčiny, příznaky, léčbu a prevenci tohoto onemocnění. 

Gastritidu často oznamuje palčivá bolest, lokalizovaná v oblasti žaludku. Bolení často doprovází také trávicí potíže. Mezi nejčastější příznaky zánětu žaludku patří:

• bolest v místě vzniku zánětu
• žaludeční křeče
• bolest břicha po jídle – častěji u žaludečních vředů
• bolest břicha nalačno nebo v noci – u dvanáctníku
• nevolnost a pocit na zvracení
• zvracení
• nadýmání
• pálení žáhy
• říhání
• nechutenství, hubnutí
• nepříjemný zápach z úst

Nejčastější komplikací při zanícené sliznici je pak krvácení. Silné krvácení zapříčiněné poškozením cév, vředem nebo nádorem může být životu nebezpečné. Pokud pacient objeví krev ve stolici nebo zvrací krev je nezbytně nutné neprodleně vyhledat lékaře. Varovným znamením je pak náhlá bodavá bolest břicha spojená s velkým pocením a zrychleným srdečním tepem. Dalším rizikovým faktorem je bezpříznakový zánět, kdy se u pacienta vyskytuje Helicobacter pylori delší čas, aniž by cokoliv tušil. Chronický zánět pak končí nedostatkem železa a chudokrevností. 

Gastritida se diagnostikuje především gastroskopií. Při tomto vyšetření je do žaludku zavedena hadička s kamerou skrz ústní dutinu, která dokáže přesně charakterizovat stav a lokaci zánětu. Další diagnostické metody potvrzující výskyt onemocnění jsou anamnéza (charakter bolesti) a fyzikální vyšetření (palpační bolestivost). Všeobecně lze použít:

Zobrazovací metody:

• gastroskopie
• endoskopie
• RTG

Biochemické metody:

• průkaz Helicobacter pylori – rychlý ureázový test,
• biopsie – odběr vzorku ze stěny žaludku s následným histologickým vyšetřením
• odběry krve
• odběr stolice

Akutní gastritida:

Akutní záněty žaludku jsou běžně spojeny s akutními infekcemi trávicí trubice (campylobacter, rotaviry, salmonela apod.) Akutní zánět může být vyvolán i alkoholovým excesem. Jedná se o akutní zánětlivý proces, který je projevem zánětu žaludeční sliznice až po eroze a vředy. Tento typ zánětu má přechodný charakter a vyskytuje se v menší míře než zánět chronický. Akutní gastritida může být buď difuzní nebo lokalizovaná na jedno místo. Může jít pouze o překrvené sliznice až po tvorbu erozí. Při diagnostikování erozí endoskopem mluvíme o akutní erozivní gastritidě. Pokud odhalíme příčinu, akutní gastritida se zhojí během několika dní bez přetrvávajících potíží. Jestliže příčina přetrvává, zánět může přejít v chronický. Projevy tohoto typu mohou být zcela bez příznaků nebo jen s mírnými příznaky, jako je nevolnost, zvracení, ale také fatální ztráta krve. 

Chronická gastritida:

Jedná se o přítomnost chronických zánětlivých změn sliznice žaludku, které vedou až k slizniční atrofii. Při tomto typu obvykle nejsou přítomny eroze, jako je tomu u akutní gastritidy. Typicky se onemocnění liší napříč různými částmi světa. Nejčastěji v rozvojových zemích je pak příčinou bakterie Helicobacter pylori, která po dlouhou dobu v těle nepůsobí žádné příznaky. Podle rozsahu ve slizničním vazivu se chronická gastritida dělí na povrchovou a hlubokou. Při nejtěžší formě pak dochází k nahrazení buněk žaludečních žlázek za buňky hlenové. Toto onemocnění se nazývá atrofická gastritida. Vzácnějším typem je pak autoimunitní gastritida, kdy lymfocyty produkují protilátky proti buňkám žaludeční sliznice. Toto vede k destrukci žaludečního epitelu a ke ztrátě produkce kyseliny chlorovodíkové. Nejčastěji se s touto formou setkáváme ve Skandinávii a je často přidružená k dalšímu autoimunitnímu onemocnění.

Při prevenci vzniku žaludečních zánětů je zejména nutná správná životospráva. Zaměřte se na konzumaci potravin, které nejsou škodlivé z dlouhodobého hlediska a jsou prospěšné pro naše zdraví. Dostatečný příjem ovoce a zeleniny, a také dostatečný pitný režim by měl být součástí každého dne. V neposlední řadě je důležité vyhýbat se stresovým situacím a zajistit si pro sebe každý den dostatek spánku. Při prevenci vzniku zánětu je také nutné vyvarovat se kouření a pití alkoholu. Neméně důležité je také mytí rukou po příchodu domů a dostatečné umývání ovoce a zeleniny. Těmito preventivními kroky docílíme snížení přítomností bakterií na minimum. 

Důležité je nebrat stravování jako dietu, ale raději se zaměřit na začlenění správných potravin do svého jídelníčku. Nevynechávejte snídaně a soustřeďte se na pravidelné porce během dne. Vyvarujte se stresu a mějte dostatek kvalitního pohybu. Konzumaci alkoholu a léků NSAID omezte na minimum. Prevence zahrnuje použití léku proti bolesti z jiné skupiny, použití co nejmenší dávky NSA po limitovanou dobu, výběr konkrétního preparátu dle individuálního rizika a v případě zvýšeného rizika podání současné ochranné medikace IPP (omeprazol 20 mg, esomeprazol 20 mg, lansoprazol 30 mg, pantoprazol 40 mg). Mějte ve své domácí lékárničce stále po ruce léky, které zmírňují příznaky již vzniklých potíží. V případě komplikací neváhejte kontaktovat svého lékaře nebo lékárníka. 

Závisí na typu zánětu žaludku. Jsme-li toho schopni, odstraňujeme vyvolávající příčinu (viz. výše). Akutní záněty včetně vředů se léčí nejčastěji léky proti překyselení žaludku. Ty utlumí tvorbu kyseliny a pomohou zahojit sliznici. Při nálezu Helicobactera Pylori se přistupuje k tzv. eradikační léčbě. Ta spočívá v podání 3 léčiv – inhibitoru protonové pumpy (PPI) a 2 antibiotických léků. 

• inhibitory protonové pumpy změnily zásadním způsobem léčbu tohoto onemocnění, proto jsou nejčastěji lékařem předepisovány. Do této skupiny patří omeprazol, pantoprazol, lanzoprazol atd.
• antibiotika - obvykle se kombinují dvě různá léčiva
• H2 – blokátory – od jejich předepisování se ustupuje, tlumí sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku, nejčastěji famotidin, 
• antacida - neutralizují kyselinu chlorovodíkovou, snižují pH žaludku a tím deaktivují pepsin. Jsou vhodná pro rychlou úlevu, jejich účinek je krátkodobý

Vede-li chronický zánět k nedostatku vitaminu B12, pak ho podáváme ve formě injekcí. Nejsme-li schopni příčinu zánětu odstranit, pak pacienta alespoň sledujeme a jednou za čas odebíráme při gastroskopii vzorky na vyšetření pod mikroskopem. Najdeme-li ve vzorcích varovné známky slizničních změn, které by mohly vést ke vzniku rakoviny, může být někdy nutné nechat žaludek preventivně chirurgicky odstranit.

V případě domácí léčby je vhodné zařadit potraviny s dostatkem probiotik, například bílý jogurt, kefírové nápoje a další, které podporují střevní mikroflóru. Z přírodních látek se pak doporučuje gel s aloe vera a lněná semínka, která příznivě podporují tvorbu hlenu v žaludeční sliznici a hojení.

Při potížích spojených s překyselením žaludku či pálením žáhy, lze sáhnout po volně prodejných lécích. Volně prodejné inhibitory protonové pumpy jsou například Ortanol (omeprazol), z H2 – blokátorů pak Famosan (famoditin). Tyto léky by se neměly užívat dlouhodobě, mohou omezit vstřebávání jiných léků, proto je důležité číst příbalové letáky a o dalším postupu se vždy poradit se svým lékařem nebo lékárníkem. Zklidnit překyselený žaludek pomůžou antacida v tekuté formě nebo ve formě žvýkacích tablet.

Dle aktuálních doporučení není nutné zavádět striktní žaludek šetřící dietu. Lékaři doporučují pacientům vynechat potraviny dle osobního uvážení, u kterých zjistí, že jim příznaky zhoršují. Obecně se považuje za ideální nehladovět, jíst v menším množství a častěji. Ideální je soustředit se na správnou životosprávu a omezit konzumaci jídel nezdravých jako například: 

• Kořeněné a pikantní potraviny
• Kofeinové nápoje – včetně kávy, čaje, coca coly, které složením zvyšují tvorbu žaludečních kyselin
• Alkohol – doporučuje se vyloučit zejména bíle víno, které zvyšuje pH žaludeční sliznice. Naopak za přípustné se uvádí pivo a červené víno.
• Cukry – zvyšují pH žaludku
• Smažená jídla – vyvarovat se hlavně pokrmům smažených na přepálených tucích 
• Citrony

Žádoucí je konzumovat zejména mléčné výrobky, které obsahují probiotické kultury. Dále pak zeleninu a ovoce jako jsou brambory, špenát, banány, mrkev. jablka, cukety, jáhly a mandle. Je to především díky obsahu vitamínu C a své zásadité povaze. Ve svém jídelníčku bychom měli mít dostatek vlákniny, která urychluje hojení již vzniklých vředů a působí také preventivně před vznikem nových. Dále se jako vhodné doporučuje doplňovat vitamin B12 zejména při chronické formě.

Jako alternativní podpůrná léčba může dobře fungovat pití bylinných čajů, doplňky stravy a akupunktura. 

Nejčastější komplikací zánětu žaludku jsou žaludeční vředy. Jedná se o souhrnné označení pro onemocnění sliznice trávicího traktu. Běžně se také setkáváme s termínem vředová choroba gastroduodenální. Vředy se obvykle nachází nejen v žaludku (gaster), ale také ve dvanáctníku (duodenum), případně v jícnu. Peptické vředy je společné označení pro žaludeční a dvanáctníkové vředy. Během svého života se s touto diagnózou setká zhruba každý desátý Čech. Žaludeční vředy jsou nejčastěji diagnostikovány u lidí nad 60 let, častěji pak u mužů. Běžně se však setkáváme s tímto onemocněním i u mladších pacientů. Nemoc je také podmíněna geneticky a nezřídka se s ní setkáváme opakovaně. 

Při komplikacích způsobených přítomností žaludečních vředů, dochází k jejich krvácení, které může vést až k prasknutí (perforace). V obou těchto případech je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Prasklý žaludeční vřed představuje život ohrožující stav.

Další komplikací v případě zanícené žaludeční sliznice je zejména krvácení. Při lehčí formě vede obvykle k únavě a otupělosti. Silné krvácení může pak pacienta ohrozit i na životě. Chronický dlouhotrvající zánět může způsobit nedostatek železa a chudokrevnost. Důsledkem dlouhodobého zánětu sliznice může být také nádorové onemocnění.

Zánět žaludku neboli gastritida je zánětlivé onemocnění žaludeční sliznice. Jedná se o velmi nepříjemné onemocnění, které se projevuje urputnou bolestí v horní části břicha. Při oslabení hlenové vrstvy, nejčastěji působením vnějších vlivů, dojde k poškození žaludeční sliznice. Zánět se může vyvíjet postupně, pak hovoříme o chronické formě a nebo o náhle vzniklé, a tedy formě akutní. U chronické podoby zánětu může docházet ke vzniku žaludečních vředů, v těžších případech až k rakovině žaludku. Zánět může vyvolat přemíra alkoholu, bakteriální infekce, nadužívání léků na bolest nebo špatná životospráva. Gastritidu často oznamuje palčivá bolest, lokalizovaná v oblasti žaludku. Bolení často doprovází také trávicí potíže. Při prevenci vzniku žaludečních zánětů je zejména nutná správná životospráva. Zaměřte se na konzumaci potravin, které nejsou škodlivé z dlouhodobého hlediska a jsou prospěšné pro naše zdraví. Při prevenci vzniku vředů je také nutné vyvarovat se kouření a pití alkoholu. Neméně důležité je také mytí rukou po příchodu domů a dostatečné umývání ovoce a zeleniny. Těmito preventivními kroky docílíme snížení přítomností bakterií na minimum. Akutní gastritida se může objevit náhle a silně, po diagnostikování příčiny a zvládnutí léčby, však brzy odezní.  Léčba je závislá na příčině vzniku zánětu. Dieta je důležitou podpůrnou léčbou pro úspěšné vyléčení zánětu žaludku.