Ateroskleróza neboli kornatění tepen je chronický zánětlivý proces, který vede k hromadění tzv. aterosklerotických plátů ve stěnách tepen. Zánět je reakcí na poškození cévní výstelky v důsledku akumulace lipidů (cholesterolu) a dalších částic. Postupem času vede ateroskleróza ke zúžení a ztvrdnutí tepen, což může způsobit nedostatečný průtok krve do postižených oblastí. Onemocnění může postihnout kteroukoli oblast těla, nejčastěji však věnčité tepny obklopující srdce, krční tepny a aortu.
Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění, což znamená, že má
mnoho příčin a rizikových faktorů. Přestože přesný mechanismus vývoje
aterosklerózy zůstává stále předmětem výzkumu, vědci identifikovali
několik klíčových rizikových faktorů, které přispívají k jejímu
vzniku:
Na vzniku aterosklerózy se nicméně podílí mnoho dalších faktorů jako je stres, nedostatek pohybu, vyšší hladina triglyceridů, věk a další.
„Ateroskleróza je označení procesu, kdy se do poškozených cév
(endoteliální dysfunkcí) ukládají kapénky tuku a dalších buněk, čímž
podporují vznik chronického zánětu, na který reaguje i imunitní systém.
V arteriích vznikají aterosklerotické pláty, které mohou být stabilní
či nestabilní, dávající vznik trombotickým komplikacím. Toto dělení
odráží i složení a charakter lézí, stabilní pláty jsou chudší na
obsah tuků a typicky postupně zužují lumen cévy. Z hlediska akutních
komplikací jsou pláty náchylnější k ruptuře nebezpečnější.
Nejčastěji dochází k poškození srdce, mozku, ledvin a dolních
končetin.
Kardiovaskulární onemocnění na podkladě aterosklerózy patří
k nejčastějším příčinám úmrtí v průmyslově vyspělých zemích.
Rizikové faktory – nejvíce vyšší hladiny lipidů (cholesterolu a
triglyceridů), kouření, diabetes, vyšší krevní tlak a obezita – mají
zásadní úlohu v rozvoji aterosklerózy. Základem léčby a prevence je
ovlivnění těchto činitelů a celkového životního stylu. Kontrola
rizikových faktorů je záležitost dlouhodobá, ve své podstatě doživotní.
Je tedy důležitá dostatečná konzultace, porozumění a vzájemná důvěra
ve vztahu lékař-pacient."
Často může ateroskleróza probíhat bez zjevných příznaků
až do doby, kdy se tepna velmi zúží či zablokuje. Při blokádě
hovoříme o akutním tepenném uzávěru. Další možností je utržení
plátu a jeho unášení krevním řečištěm, kdy dojde k ucpání na jiném
místě – tak vzniká tzv. embolie.
Příznaky mohou být velice různorodé, vždy se odvíjí od toho, která
oblast je blokádou či sníženým průtokem postižena. Nastat mohou
o následující stavy:
Svíravá bolest na hrudi, často vyzařující do krční oblasti či levé horní končetiny. Objevuje se při námaze, chladu u srdečního onemocnění angina pectoris. Pokud neustupuje po podání léků, může být projevem nedostatečného krevního zásobení srdce a následného infarktu myokardu.
Bolest nebo křeče ve svalech nohou při chůzi, způsobené nedostatečným průtokem krve. Potíže v klidu ustupují. Tento pojem je spojený s ischemickou chorobou dolních končetin, která může být zapříčiněna aterosklerózou.
Způsobeno sníženým průtokem krve do mozku. Na zhoršené prokrvení mozku nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou nejvíce závislé na hojném příjmu kyslíku a živin.
V důsledku sníženého průtoku krve v cévách zásobujících sítnici.
Při zúžení či uzávěru ledvinných tepen může dojít k selhání ledvin.
Je důležité si uvědomit, že ateroskleróza se může rozvíjet pomalu a potichu a mnoho lidí nemá žádné viditelné příznaky až do vývoje závažnějších komplikací, v nejhorším případě srdečního infarktu nebo mrtvice.
Diagnostika aterosklerózy začíná fyzikálním vyšetřením a
zhodnocením lékařské anamnézy pacienta. Lékař může také provádět
různé diagnostické testy. Krevní testy mohou měřit hladin lipidů
(celkový cholesterol, LDL cholesterol, triglyceridy) a cukru v krvi.
Cenným nástrojem je angiografie, kdy lze pomocí kontrastní látky a
rentgenových paprsků zobrazit krevní cévy. Pro měření aktivity srdce se
zase využívá elektrokardiografie (EKG), pří které se na
kůži pokládají elektrody. Někdy lze využít i další zobrazovací
metody, jako je magnetická rezonance, ultrazvuk a výpočetní
tomografie (CT).
Léčba aterosklerózy se soustředí na snížení rizika
kardiovaskulárních komplikací (srdečního infarktu, chronického srdečního
selhání), mozkové mrtvice a dalších komplikací. To může zahrnovat
různé léky, například na poruchy metabolismu lipidů
(statiny, ezetimib), antihypertenziva k regulaci krevního tlaku, léčiva
k léčbě diabetu nebo antikoagulancia k prevenci krevních
sraženin.
Vážnější případy mohou vyžadovat chirurgické zákroky,
typicky je to například angioplastika (rozšíření cév pomocí katetrů),
bypassová operace („přemostění“ postižené tepny) nebo karotická
endarterektomie (odstranění plátu v krčním úseku arterií).
Nejdůležitějším opatřením je ale změna životního
stylu, především zanechání kouření, pravidelná pohybová
aktivita, snižování stresu, vyvážená strava a případné snížení
hmotnosti.
Prevence je při tomto onemocnění zásadní, protože jakmile se
aterosklerotický plát začne jednou tvořit, je těžké jej už odstranit.
Přijetí následujících preventivních opatření může významně snížit
riziko vývoje aterosklerózy a souvisejících komplikací:
Diagnóza aterosklerózy může vyvolat mnoho emocí, od šoku až po strach
a úzkost. Je
důležité najít způsoby, jak se vyrovnat s těmito emocemi a žít aktivní
pozitivní život. Mnoha lidem pomáhá podpora
blízkých. Mluvte o svých obavách a pocitech s rodinou, přáteli
nebo případně s terapeutem. Rovněž může pomoci skupinová podpora od
lidí, kteří se rovněž potýkají s aterosklerózou.
Velkou roli hraje i vzdělávání se. Čím více víte
o ateroskleróze a jejím léčení, tím lépe budete připraveni čelit
výzvám, které před vámi stojí.
Ateroskleróza je vážným onemocněním, které může mít závažné
následky nejen pro zdraví srdce a krevních cév. Správná prevence, včasná
diagnostika a léčba mohou významně snížit riziko komplikací a zlepšit
kvalitu života pacientů s aterosklerózou. Je důležité spolupracovat
s lékařem a dodržovat všechny doporučené léčebné plány.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
https://www.nzip.cz/clanek/1527-ateroskleroza
https://www.nhlbi.nih.gov/health/atherosclerosis
https://www.heart.org/en/health-topics/cholesterol/about-cholesterol/atherosclerosis
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2016/01/03.pdf
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/06/03.pdf
https://www.solen.cz/pdfs/med/2017/04/02.pdf
https://pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2012/05/10.pdf
https://profimedicina.cz/management-aterosklerozy-v-ambulanci-kardiologa/
https://www.nzip.cz/clanek/486-dieta-v-prevenci-a-lecbe-aterosklerozy
Již na gymnáziu jsem měla v oblibě biologické a chemické předměty, takže rozhodnutí pro farmaceutický obor bylo jednoduché. Po absolvování Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jsem zapadla mezi řady lékárnic a lékárníků s odhodláním pomáhat lidem. Práce lékárnice je každodenním motorem pro hledání nových informací, sledování vývoje zdravotnického odvětví. Ve volném čase se ráda věnuji muzice a aktivně relaxuji v přírodě.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.