Ateroskleróza

Ateroskleróza neboli kornatění tepen je chronický zánětlivý proces, který vede k hromadění tzv. aterosklerotických plátů ve stěnách tepen. Zánět je reakcí na poškození cévní výstelky v důsledku aku­mulace lipidů (cholesterolu) a dalších částic. Postupem času vede ateroskleróza ke zúžení a ztvrdnutí tepen, což může způsobit nedostatečný průtok krve do postižených oblastí. Onemocnění může postihnout kteroukoli oblast těla, nejčastěji však věnčité tepny obklopující srdce, krční tepny a aortu.

 

Obsah

  1. Příčiny a rizikové faktory aterosklerózy
  2. Příznaky aterosklerózy
  3. Diagnostika aterosklerózy
  4. Léčba aterosklerózy
  5. Prevence aterosklerózy
  6. Život s aterosklerózou
  7. Závěr
  8. Zdroje
pilulka
pilulka

Příčiny a rizikové faktory aterosklerózy

Ateroskleróza je multifaktoriální onemocnění, což znamená, že má mnoho příčin a rizikových faktorů. Přestože přesný mechanismus vývoje aterosklerózy zůstává stále předmětem výzkumu, vědci identifikovali několik klíčových rizikových faktorů, které přispívají k jejímu vzniku:
 

  • Vysoká hladina LDL cholesterolu: LDL cholesterol, populárně označovaný jako „špatný“, může proniknout do arteriálních stěn a ucpávat je.
  • Kouření: Kouření cigaret zvyšuje riziko aterosklerózy tím, že poškozuje vnitřní vrstvu arterií a zvyšuje hladinu cholesterolu.
  • Vysoký krevní tlak: Chronicky vysoký krevní tlak může poškodit arterie a urychlit hromadění plátů.
  • Diabetes: Vysoká hladina cukru v krvi může přispět k rozvoji aterosklerózy.
  • Centrální obezita: Abdominální typ obezity (tj. v oblasti břicha) je spojován s vyšším rizikem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění.
  • Inzulinová rezistence: Patologický stav, kdy buňky nereagují správně na vyplavovaný hormon insulin, který má za úkol snížit množství cukru v krvi.
     

Na vzniku aterosklerózy se nicméně podílí mnoho dalších faktorů jako je stres, nedostatek pohybu, vyšší hladina triglyceridů, věk a další.

Pilulka odborník PharmDr. Jana Krejcarová říká:

„Ateroskleróza je označení procesu, kdy se do poškozených cév (endoteliální dysfunkcí) ukládají kapénky tuku a dalších buněk, čímž podporují vznik chronického zánětu, na který reaguje i imunitní systém. V arteriích vznikají aterosklerotické pláty, které mohou být stabilní či nestabilní, dávající vznik trombotickým komplikacím. Toto dělení odráží i složení a charakter lézí, stabilní pláty jsou chudší na obsah tuků a typicky postupně zužují lumen cévy. Z hlediska akutních komplikací jsou pláty náchylnější k ruptuře nebezpečnější. Nejčastěji dochází k poškození srdce, mozku, ledvin a dolních končetin.

Kardiovaskulární onemocnění na podkladě aterosklerózy patří k nejčastějším příčinám úmrtí v průmyslově vyspělých zemích. Rizikové faktory – nejvíce vyšší hladiny lipidů (cholesterolu a triglyceridů), kouření, diabetes, vyšší krevní tlak a obezita – mají zásadní úlohu v rozvoji aterosklerózy. Základem léčby a prevence je ovlivnění těchto činitelů a celkového životního stylu. Kontrola rizikových faktorů je záležitost dlouhodobá, ve své podstatě doživotní. Je tedy důležitá dostatečná konzultace, porozumění a vzájemná důvěra ve vztahu lékař-pacient."

Příznaky aterosklerózy

Často může ateroskleróza probíhat bez zjevných příznaků až do doby, kdy se tepna velmi zúží či zablokuje. Při blokádě hovoříme o akutním tepenném uzávěru. Další možností je utržení plátu a jeho unášení krevním řečištěm, kdy dojde k ucpání na jiném místě – tak vzniká tzv. embolie.

Příznaky mohou být velice různorodé, vždy se odvíjí od toho, která oblast je blokádou či sníženým průtokem postižena. Nastat mohou o následující sta­vy:

Stenokardie

Svíravá bolest na hrudi, často vyzařující do krční oblasti či levé horní končetiny. Objevuje se při námaze, chladu u srdečního onemocnění angina pectoris. Pokud neustupuje po podání léků, může být projevem nedostatečného krevního zásobení srdce a následného infarktu myokardu.

Intermitentní klaudikace

Bolest nebo křeče ve svalech nohou při chůzi, způsobené nedostatečným průtokem krve. Potíže v klidu ustupují. Tento pojem je spojený s ischemickou chorobou dolních končetin, která může být zapříčiněna aterosklerózou.

Slabost, zmatenost, zhoršování paměti

Způsobeno sníženým průtokem krve do mozku. Na zhoršené prokrvení mozku nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou nejvíce závislé na hojném příjmu kyslíku a živin.

Náhlá ztráta zraku nebo dvojité vidění

V důsledku sníženého průtoku krve v cévách zásobujících sítnici.

Selhání ledvin

Při zúžení či uzávěru ledvinných tepen může dojít k selhání ledvin.

Je důležité si uvědomit, že  ateroskleróza se může rozvíjet pomalu a potichu a mnoho lidí nemá žádné viditelné příznaky až do vývoje závažnějších komplikací, v nejhorším případě srdečního infarktu nebo mrtvice.

Diagnostika aterosklerózy

Diagnostika aterosklerózy začíná fyzikálním vyšetřením a zhodnocením lékařské anamnézy pacienta. Lékař může také provádět různé diagnostické testy. Krevní testy mohou měřit hladin lipidů (celkový cholesterol, LDL cholesterol, triglyceridy) a cukru v krvi.

Cenným nástrojem je angiografie, kdy lze pomocí kontrastní látky a rentgenových paprsků zobrazit krevní cévy. Pro měření aktivity srdce se zase využívá elektrokardio­grafie (EKG), pří které se na kůži pokládají elektrody. Někdy lze využít i další zobrazovací metody, jako je magnetická rezonance, ultrazvuk a výpočetní tomografie (CT).

Léčba aterosklerózy

Léčba aterosklerózy se soustředí na snížení rizika kardiovaskulárních komplikací (srdečního infarktu, chronického srdečního selhání), mozkové mrtvice a dalších komplikací. To může zahrnovat různé léky, například na poruchy metabolismu lipidů (statiny, ezetimib), antihypertenziva k regulaci krevního tlaku, léčiva k léčbě diabetu nebo antikoagulancia k prevenci krevních sraženin.

Vážnější případy mohou vyžadovat chirurgické zákroky, typicky je to například angioplastika (rozšíření cév pomocí katetrů), bypassová operace („přemostění“ postižené tepny) nebo karotická endarterektomie (odstranění plátu v krčním úseku arterií).

Nejdůležitějším opatřením je ale změna životního stylu, především zanechání kouření, pravidelná pohybová aktivita, snižování stresu, vyvážená strava a případné snížení hmotnosti.

Prevence aterosklerózy

Prevence je při tomto onemocnění zásadní, protože jakmile se aterosklerotický plát začne jednou tvořit, je těžké jej už odstranit. Přijetí následujících preventivních opatření může významně snížit riziko vývoje aterosklerózy a souvisejících komplikací:
 

  • Vyvážená strava: Strava bohatá především na celozrnné potraviny, ryby (zdroj omega 3), ovoce, zeleninu a bílkoviny může pomoci snížit hladiny cholesterolu v krvi a zlepšit zdraví srdce. Rovněž dáváme přednost zdravější úpravě pokrmů (vaření, dušení, pára) před smažením a grilováním.
  • Fyzická aktivita: Pravidelný pohyb, například delší chůze, běh nebo jízda na kole, může posílit srdce a krevní cévy a snížit riziko aterosklerózy.
  • Přestat kouřit: Kouření je jedním z hlavních rizikových faktorů pro vývoj aterosklerózy. Přestat s kouřením významně snižuje riziko vývoje onemocnění.
  • Kontrola krevního tlaku: Vysoký krevní tlak může poškodit krevní cévy a přispět k tvorbě zánětu. Je důležité ho pravidelně kontrolovat a dodržovat doporučení lékaře ohledně léčby.
  • Preventivní lékařské prohlídky
  • Pravidelné užívání předepsaných léčiv

Život s aterosklerózou

Diagnóza aterosklerózy může vyvolat mnoho emocí, od šoku až po strach a úzkost. Je důležité najít způsoby, jak se vyrovnat s těmito emocemi a žít aktivní pozitivní život. Mnoha lidem pomáhá podpora blízkých. Mluvte o svých obavách a pocitech s rodinou, přáteli nebo případně s terapeutem. Rovněž může pomoci skupinová podpora od lidí, kteří se rovněž potýkají s aterosklerózou.

Velkou roli hraje i vzdělávání se. Čím více víte o ateroskleróze a jejím léčení, tím lépe budete připraveni čelit výzvám, které před vámi stojí.

Závěr

Ateroskleróza je vážným onemocněním, které může mít závažné následky nejen pro zdraví srdce a krevních cév. Správná prevence, včasná diagnostika a léčba mohou významně snížit riziko komplikací a zlepšit kvalitu života pacientů s aterosklerózou. Je důležité spolupracovat s lékařem a dodržovat všechny doporučené léčebné plány.

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

Zdroje

https://www.nzip­.cz/clanek/1527-ateroskleroza

https://www.nhlbi­.nih.gov/heal­th/atheroscle­rosis

https://www.he­art.org/en/he­alth-topics/choles­terol/about-cholesterol/at­herosclerosis

https://www.in­ternimedicina­.cz/pdfs/int/2016/01/03­.pdf

https://www.in­ternimedicina­.cz/pdfs/int/2011/06/03­.pdf

https://www.so­len.cz/pdfs/med­/2017/04/02.pdf

https://pedia­triepropraxi.cz/pdfs/ped­/2012/05/10.pdf

https://profi­medicina.cz/ma­nagement-aterosklerozy-v-ambulanci-kardiologa/

https://www.nzip­.cz/clanek/486-dieta-v-prevenci-a-lecbe-aterosklerozy

Autor článku

PharmDr. Jana Krejcarová

Již na gymnáziu jsem měla v oblibě biologické a chemické předměty, takže rozhodnutí pro farmaceutický obor bylo jednoduché. Po absolvování Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy jsem zapadla mezi řady lékárnic a lékárníků s odhodláním pomáhat lidem. Práce lékárnice je každodenním motorem pro hledání nových informací, sledování vývoje zdravotnického odvětví. Ve volném čase se ráda věnuji muzice a aktivně relaxuji v přírodě.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.