Trombóza je časté onemocnění krevních cév, které čím dál častěji postihuje i mladé lidi. 31 % lidí považuje za největší rizikový faktor dlouhodobé sezení nebo ležení. Nejčastěji v hlubokých žilách ve stehně se usadí krevní sraženina, která brání průtoku krve. Způsobuje bolestivé příznaky a otok. V případě uvolnění sraženiny do krevního oběhu hrozí vysoké riziko vážných komplikací a smrti. Trombóza by proto měla být ve všech případech vyšetřena lékařem.
Trombóza je stav, kdy se uvnitř žíly nebo tepny vytvoří krevní sraženina, tzv. trombus. Ten pak omezuje průtok krve. V případě velmi časté hluboké žilní trombózy je postižena jedna z širokých žil v nohách. Po uvolnění se z trombu stává embolus (česky vmetek).
V případě žilní trombózy většinou cestuje uvolněný vmetek z širokých žil v nohách přímo do plic, kde ucpáním oběhu způsobí velice nebezpečnou plicní embolii. Ta akutně omezuje dýchání a působí bolest v hrudi. Jestliže se trombus nacházel v tepně, pak vmetek zpravidla způsobí cévní mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt. Ve všech těchto případech jde o velice vážný stav vyžadující pohotovost.
Proč se vlastně v žilách a tepnách tvoří krevní sraženiny zvané tromby? Tromby bývají většinou tvořeny shlukem krevních destiček a červených krvinek. Krevní destičky za běžných okolností vytvoří sraženinu jen tehdy, když se řízneme někde na povrchu. Jejich úkolem je rychle zacelit ránu, abychom nevykrváceli. Nicméně za určitých okolností – nemoci, nezdravý životní styl, některé léky, poškození cév – tyto procesy nefungují tak jak mají a krevní sraženiny se tvoří přímo uvnitř tepen a žil.
Seznam rizikových faktorů pro rozvoj trombózy je skutečně dlouhý, zde jsou hlavní z nich:
Trombóza v těhotenství je relativně vzácná, postihuje 1–2 ženy z 1000. Rizikové je zejména vícečetné těhotenství (dvojčata, trojčata), dlouhá nehybnost během cestování, dehydratace či velmi dlouhý porod.
Obzvláště u dívek a mladých žen je vysoce riziková kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce. Estrogen v pilulkách může zvyšovat podíl srážlivých složek v krvi, chemikálie z kouře zase způsobují, že jsou částice krve „lepkavější“.
Pokud dojde k vážnějšímu ucpání žíly u hluboké žilní trombózy (HŽT), projeví se tyto typické symptomy:
Ať už je HŽT příznaková či bezpříznaková, v obou případech hrozí, že se trombus z postižené žíly uvolní. Tím se z něj stává embolus, který se většinou zasekne v plicní tepně a jedná se o plicní embolii. Zhorší se prokrvení plic a tento důležitý orgán může začít odumírat. Projevy se mohou výrazně lišit u různých jedinců v závislosti na velikosti embolu, způsobu ucpání i na případné přítomnosti plicních či srdečních poruch. Příznaky a varovné signály plicní embolie:
Pokud nějaké změny zpozorujete, raději okamžitě volejte lékaře. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic objeví bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (nejčastěji lýtko). Pokud se navíc objeví varovné příznaky plicní embolie, měl by pacient či osoba, která je v danou chvíli v jeho blízkosti, neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.
Tato trombóza postihuje nejčastěji některou z hlubokých žil v nohách, vzácně v horních končetinách. Danou končetinu může postihnout bolestivý otok, pulzující bolest, naběhlost žil nebo modrání kůže. Léčí se podáváním léčiv snižující srážlivost krve, v případě velmi velké a bolestivé krevní sraženiny se může lokálně požít lék na její rozpuštění nebo chirurgický zákrok.
Plicní embolie je v podstatě komplikace hluboké žilní trombózy. Trombus se uvolní z dolní či horní končetiny a doputuje až do některé tenké plicní tepny, kterou ucpe. Zasažená část plic může vlivem nedostatečného okysličování začít odumírat.
Běžnými příznaky jsou náhlé potíže s dýcháním, zrychlený tep, nevolnost, vykašlávání krve a modrání kůže či sliznic. Jedná se o stav pohotovosti, kdy záleží na každé minutě. Při včasné pomoci lze odvrátit trvalé následky. I zde se nasazují léky snižující srážlivost krve nebo na rozpuštění sraženiny. Trombus lze také mechanicky rozbít nebo vysát pomocí katetru.
Mozková žilní trombóza je vzácný případ trombózy. Krevní sraženina se zde blokuje nějakou z hlavních žil v mozku. Špatný průtok krve může vyvolat nebezpečný otok. Cerebrální trombóza způsobuje zhruba 1 % všech případů mozkových mrtvic.
V závislosti na zasažené žíle a velikosti trombu se mohou projevovat rozličné příznaky. Kromě rostoucí bolesti hlavy se může objevit i zhoršené fungování mysli nebo záchvaty. Léčba opět spočívá v podávání léků proti srážlivosti krve a trombům, specifikem jsou zde i léky na snížení nitrolebečního tlaku nebo antiepileptika proti záchvatům. U vážných případů se přistupuje k operaci.
Tvorba trombů v žilách horních končetin je poměrně vzácná. Zpravidla je postižena některá silnější žíla v horní oblasti paže – axilární žíla procházející podpažím nebo subklaviální žíla pod klíční kostí. Tzv. axilo-subklaviální trombóza bývá často následkem poranění či namáhání těchto oblastí. Může se jednat o některé druhy sportů (plavání, tenis, basketbal), případně jsou riziková i ta povolání, která vyžadují časté zvedání paží nad hlavu (malíři pokojů, umývači oken, stavební dělníci).
Typickými příznaky je zejména bolest a náhlý otok paže. Jedinec v ní může pocítit těžkost či únavu, žíly bývají naběhlé, kůže může začít modrat. Běžnou léčbou je aplikace léků na rozpuštění trombů přímo do paže. V případě „skřípnutí“ žíly svalem nebo žebrem může být potřeba menší operace.
Zeptali jsme se čtenářů našeho blogu na otázky ohledně trombózy. Téměř 25 % našich čtenářů se s podezřením na trombózu sami setkali. Mezi nejčastější varovný příznak popisují otok nebo bolest v noze, změnu barvy kůže a viditelně nateklé žíly. U hluboké žilní trombózy se mezi nejčastější příznaky popisuje otok postižené končetiny, zarudnutí a pocit tepla v postižené oblasti.
Co se týče léčby, většina našich čtenářů s trombózou užívá léky na ředění krve a absolvují rehabilitace (primárně se jedná o chůzi a cvičení nohou). Ve vážných případech může dojít až k chirurgickému zákroku, tak jak u 3 % našich čtenářů. Léčba trombózy závisí na její lokalizaci, závažnosti a celkovém zdravotním stavu pacienta. Cílem léčby je zabránit růstu trombu a minimalizovat riziko embolie.
Spousta lidí může mít trombózu, tedy výskyt krevních sraženin uvnitř cév, bez jakýchkoli znatelných příznaků. Tromby se mnohdy rozpouštějí spontánně. Jestliže ale trombus naroste do určité velikosti, může nastat špatné okysličování postižené oblasti. Při včasném vyhledání lékařské péče je problém většinou řešitelný bez následků. Jen v extrémních případech hrozí amputace končetiny nebo smrt.
Hlavní komplikací trombózy je embolie. Krevní sraženina v žíle nebo tepně se může kdykoli uvolnit a způsobit vážné ucpání orgánů nezbytných pro život. Nejčastěji jsou to plicní tepny (plicní embolie), méně často mozek či jiné části těla. Vždy jde o vážný stav, kdy o přežití rozhoduje každá minuta.
Nepříjemný také může být posttrombotický syndrom. Je to v podstatě taková chronická podoba trombózy, která způsobuje častější křeče, otoky i bércové vředy. Objevuje se většinou po opakovaném prodělání symptomatických trombóz nebo při neužívání předepsaných léků.
Kromě viditelných vnějších symptomů se pro potvrzení diagnózy trombózy používají zobrazovací metody a krevní testy. Základem je vyšetření ultrazvukem, na kterém půjde krevní sraženina zvaná trombus vidět. Někdy může stačit jenom to. Přesnější diagnózu může určit venografie. Do se žil vstříkne kontrastní látka, díky níž lze na rentgenu zobrazit průtok krve žilami. Pro jistotu lze také odebrat vzorek krve a podívat se na přítomnost markerů značících výskyt trombózy (D-dimery).
Jestliže má lékař u hluboké žilní trombózy podezření na současný výskyt plicní embolie, může se na plíce podívat pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo udělat ventilačně-perfuzní plicní sken. Velice přesnou, leč nákladnou a zdlouhavou metodou je pak také magnetická rezonance.
„Trombóza je krevní sraženina uvnitř krevních cév, vzniklá následkem jiných zdravotních potíží a zejména pak sedavým způsobem života. V dostatku pohybu pak spočívá hlavní prevence trombózy i rehabilitace po jejím prodělání. Lidé s trombózou, kteří svědomitě užívají předepsané léky a jsou ochotni pro své zdraví i něco aktivně udělat, se pak rozhodně nemusí obávat vážných komplikací v podobě plicní embolie nebo posttrombotického syndromu."
Základem léčby trombózy je zpravidla podávání antikoagulantů, tedy léku na snížení srážlivosti krve. K tomu se přiklání 82 % našich čtenářů, kteří se s trombózou osobně setkali. Pacient je může užívat i po několik měsíců. Důležitá je pak rehabilitace v podobě časté chůze, plavání a procvičování nohou. Jedná se o nízkomolekulární hepariny, podávané jako podkožní injekce. Po pár dnech je pacient převeden na antikoagulační terapii ve formě tablet Warfarin. V dnešní době již existují i moderní tzv. nová antikoagulancia, která se používají místo Warfarinu. Celková doba léčby může být 6–12 měsíců.
V případě akutních potíží, kdy velký trombus vážně brání průtoku krve nebo hrozí jeho uvolnění, se používají speciální léky na okamžité rozpuštění krevních sraženin – trombolytika, jinak zvaná i fibrinolytika. Podávají se intravenózně přímo do zasažené žíly. Vzhledem k možnému výskytu vážných vedlejších účinků se používají jen v případě nutnosti.
V některých případech se může trombus odstranit i chirurgicky. Jedním z nejčastějších chirurgických zákroků je trombektomie. Pomocí katetru, speciální duté trubičky, se krevní sraženina rozbije a vysaje.
Pokud daný jedinec nemůže ze zdravotních důvodů brát léky snižující srážlivost krve nebo je zde vysoké riziko uvolnění trombu do oběhu, pak se může aplikovat tzv. kavální filtr. Je to takový miniaturní drátěný „košík“, který se pomocí katetru zavede do dolní duté žíly poblíž srdce. Tento filtr bezpečně zachytí případný uvolněný trombus ještě před tím, než se dostane do plic.
Od příznaků dokáží kromě léků ulevit kompresní punčochy. V některých případech mohou být i na předpis. Zpravidla se používají u osob s již prodělanou trombózou, například v době po operaci nebo jako prevence při dlouhém letu na dovolenou či sedavém zaměstnání.
V mnoha případech je trombóza velice dobře léčitelná. Člověk se většinou nemusí obávat budoucího návratu obtíží, pokud alespoň trochu upraví stávající životosprávu a dá si pozor na dlouhé sezení.
U některých jedinců se nicméně může rozvinout posttrombotický syndrom. V každodenním životě může potrápit častými pocity lechtání či svědění v nohou, případně i bolestivými otoky a křečemi. V těžší formě se objevují bércové vředy. Hlavní pomocí je zde především kompresní terapie. Existuje možnost dostat od specialisty nebo i praktického lékaře poukaz na kompresní punčochy. Některé výrobky se na trombózu i přímo specializují. Punčochy však neřeší příčinu problému a na místě je opět doporučení k častému pohybu a úpravě životního stylu.
Trombóza nejčastěji postihuje jen jednu z noh. Při chůzi a pohybu se v ní objevuje mírný diskomfort až silná pulzující bolest. Na lýtku nebo na stehně se může objevit bolestivý, zarudlý a teplý otok.
Základním a rychlým vyšetřením trombózy je ultrazvuk. Zpravidla jej provede specialista na žádanku od praktického lékaře. Diagnózu mohou dále potvrdit i krevní testy nebo přesnější zobrazovací metody.
Léčba trombózy je většinou ambulantní. Lékař po vyšetření předepíše léky na rozpuštění krevní sraženiny. V případě bolestivých potíží se na dobu několika měsíců doporučuje nošení kompresních punčoch.
Nejdůležitější prevencí trombózy je pravidelný pohyb – ideálně delší chůze, cyklistika a plavání. Vyhýbejte se delšímu sezení a kouření, dodržujte pitný režim.
V mírné podobě má trombóza minimální dopad na každodenní život. V pokročilejší fází může trombóza znepříjemňovat život bolestivými příznaky na nohách. Zmírnění příznaků přináší nošení kompresních punčoch a pravidelný pohyb.
Trombóza je vážné onemocnění, které může mít závažné důsledky pro zdraví, pokud není včas rozpoznáno a léčeno. Je důležité znát rizikové faktory, jako jsou dlouhé období nehybnosti, genetické predispozice nebo kouření, a dbát na preventivní opatření, včetně pravidelného pohybu a zdravého životního stylu. Včasná diagnóza a léčba mohou významně snížit riziko komplikací, jako je plicní embolie, a přispět k celkovému zlepšení kvality života pacientů. Důležitá je také informovanost a spolupráce s lékařem, což pomáhá efektivně předcházet možným komplikacím spojeným s tímto onemocněním.
https://www.nzip.cz/clanek/951-hluboka-zilni-tromboza-diagnoza-a-lecba
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK538430/
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/deep-vein-thrombosis/symptoms-causes/syc-20352557
Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.
Vystudovala jsem farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od 90. let se nepřetržitě věnuji praktickému lékárenství, přičemž se také zajímám o novinky ve světě farmacie. Důkladně zjišťuji složení produktů, které jsou dostupné v zahraničí a u nás zatím ne. Volný čas především trávím s rodinou, se kterou velmi ráda chodím do přírody a po horách. Aktivně se také věnuji focení, volejbalu a posilovně.
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.