Trombóza je časté onemocnění krevních cév, které čím dál častěji postihuje i mladé lidi. Zpravidla je následkem sedavého života a celkově špatné životosprávy. Nejčastěji v hlubokých žilách ve stehně se usadí krevní sraženina, která brání průtoku krve. Způsobuje bolestivé příznaky a otok. V případě uvolnění sraženiny do krevního oběhu hrozí vysoké riziko vážných komplikací a smrti. Trombóza by proto měla být ve všech případech vyšetřena lékařem.

Trombóza je stav, kdy se uvnitř žíly nebo tepny vytvoří krevní sraženina, tzv. trombus. Ten pak omezuje průtok krve. V případě velmi časté hluboké žilní trombózy je postižena jedna z širokých žil v našich nohách. Zde může trombóza způsobit bolest či křeč, která zpravidla začíná od lýtka. Vlivem špatného okysličení může končetina červenat nebo fialovět. Kromě toho však existuje ještě jedno nebezpečí – že se krevní sraženina uvolní do krevního oběhu a navodí nebezpečné ucpání v plicích.

 

Po uvolnění se z trombu stává embolus (česky vmetek). Zde pak záleží, odkud se tento původní trombus uvolnil do krevního oběhu. V případě žilní trombózy většinou cestuje uvolněný vmetek z širokých žil v nohách přímo do plic, kde ucpáním oběhu způsobí velice nebezpečnou plicní embolii. Ta akutně omezuje dýchání a působí bolest v hrudi. Jestliže se trombus nacházel v tepně, pak vmetek zpravidla způsobí cévní mozkovou příhodu nebo srdeční infarkt. Ve všech těchto případech jde o velice vážný stav vyžadující pohotovost. Podrobněji se na všechny tyto případy podíváme níže.

Proč se vlastně v žilách a tepnách tvoří krevní sraženiny zvané tromby? Tromby bývají většinou tvořeny shlukem krevních destiček a červených krvinek. Krevní destičky za běžných okolností vytvoří sraženinu jen tehdy, když se řízneme někde na povrchu. Jejich úkolem je rychle zacelit ránu, abychom nevykrváceli. Nicméně za určitých okolností – nemoci, nezdravý životní styl, některé léky, poškození cév – tyto procesy nefungují tak jak mají a krevní sraženiny se tvoří přímo uvnitř tepen a žil.

 

Seznam rizikových faktorů pro rozvoj trombózy je skutečně dlouhý, zde jsou hlavní z nich:

 

• Poruchy srážlivosti krve (například těch vrozených, jako je Leidenská mutace; genová mutace způsobující vyšší srážlivost krve nebo vzniklých po operaci, po porodu).
• Velmi dlouhá nehybnost dolních končetin, například v autě, v letadle (tzv. cestovní trombóza) nebo u počítače.
• Ateroskleróza (kornatění tepen).
• Rakovina, léčba chemoterapií a autoimunitní onemocnění.
• Imobilita po operaci.
• Vysoký krevní tlak.
• Vysoký cholesterol.
• Užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální léčby.
• Těhotenství.
• Obezita, diabetes, křečové žíly či poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti.
• Kouření.
• Dehydratace.
• Injekční užívání drog.

 

K tomu dodejme, že obzvláště u dívek a mladých žen je vysoce riziková kombinace kouření a užívání hormonální antikoncepce – alespoň jedno z toho by měly vyřadit ze svého života. Estrogen v pilulkách může zvyšovat podíl srážlivých složek v krvi, chemikálie z kouře zase způsobují, že jsou částice krve „lepkavější“.

 

Trombóza v těhotenství je relativně vzácná, postihuje 1–2 ženy z 1000. Rizikové je zejména vícečetné těhotenství (dvojčata, trojčata), dlouhá nehybnost během cestování, dehydratace či velmi dlouhý porod.

Nejběžnější formou trombózy je tzv. hluboká žilní trombóza (HŽT). V podstatě je to krevní sraženina přichycená na vnitřní stěně hlubokých žil v nohách. Mnoho lidí ji může mít bez jakýchkoli zjevných symptomů nebo jen s mírným diskomfortem – krev protéká danou žilou bez výraznějšího omezení. Pokud však dojde k vážnějšímu ucpání žíly, projeví se tyto typické symptomy: 

 

• V lýtku nebo ve stehně se objevuje pulzující bolest, obzvláště při došlápnutí. 
• Na noze se může objevit poměrně rozsáhlý otok i s pocitem tepla a zarudnutím v průběhu žíly. 
• V některých případech lze vidět i nateklé žíly, které jsou na dotek tvrdé a bolestivé. 

 

Ať už je HŽT příznaková či bezpříznaková, v obou případech hrozí, že se trombus z postižené žíly uvolní. Tím se z něj stává embolus, který se většinou zasekne v plicní tepně. V ten moment se jedná o stav zvaný plicní embolie. Zhorší se prokrvení plic a tento důležitý orgán může začít odumírat. Projevy se mohou výrazně lišit u různých jedinců v závislosti na velikosti embolu, způsobu ucpání i na případné přítomnosti plicních či srdečních poruch. Příznaky a varovné signály plicní embolie:

 

• Náhlý výskyt dušnosti bez zjevné příčiny.
• V hrudi se může objevit ostrá bolest podobná infarktu. Bolest se zhoršuje s nádechy či kašlem.
• Zrychlený nebo nepravidelný tep.
• Vykašlávání krve.
• Náhlá horečka.
• Nevolnost či mdloba.
• Cyanóza – modrání až fialovění kůže a sliznic.

 

Pokud nějaké změny zpozorujete, raději okamžitě volejte lékaře. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic objeví bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (nejčastěji lýtko). Pokud se navíc objeví varovné příznaky plicní embolie, měl by pacient či osoba, která je v danou chvíli v jeho blízkosti, neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.

 

Hluboká žilní trombóza

 

Tato trombóza postihuje nejčastěji některou z hlubokých žil v nohách, vzácně v horních končetinách. Danou končetinu může postihnout bolestivý otok, pulzující bolest, naběhlost žil nebo modrání kůže. Léčí se podáváním léčiv snižující srážlivost krve, v případě velmi velké a bolestivé krevní sraženiny se může lokálně požít lék na její rozpuštění nebo chirurgický zákrok.

 

Plicní embolie

 

Plicní embolie je v podstatě komplikace hluboké žilní trombózy. Trombus se uvolní z dolní či horní končetiny a doputuje až do některé tenké plicní tepny, kterou ucpe. Zasažená část plic může vlivem nedostatečného okysličování začít odumírat.

 

Běžnými příznaky jsou náhle potíže s dýcháním, zrychlený tep, nevolnost, vykašlávání krve a modrání kůže či sliznic. Jedná se o stav pohotovosti, kdy záleží na každé minutě. Při včasné pomoci lze odvrátit trvalé následky. I zde se nasazují léky snižující srážlivost krve nebo na rozpuštění sraženiny. Trombus lze také mechanicky rozbít nebo vysát pomocí katetru.

 

Cerebrální trombóza 

 

Mozková žilní trombóza je vzácný případ trombózy. Krevní sraženina se zde blokuje nějakou z hlavních žil v mozku. Špatný průtok krve může vyvolat nebezpečný otok. Cerebrální trombóza způsobuje zhruba 1 % všech případů mozkových mrtvic.

 

V závislosti na zasažené žíle a velikosti trombu se mohou projevovat rozličné příznaky. Kromě rostoucí bolesti hlavy se může objevit i zhoršené fungování mysli nebo záchvaty. Léčba opět spočívá v podávání léků proti srážlivosti krve a trombům, specifikem jsou zde i léky na snížení nitrolebečního tlaku nebo antiepileptika proti záchvatům. U vážných případů se přistupuje k operaci. 

 

Trombóza horních končetin

 

Tvorba trombů v žilách horních končetin je poměrně vzácná. Zpravidla je postižena některá silnější žíla v horní oblasti paže – axilární žíla procházející podpažím nebo subklaviální žíla pod klíční kostí. Tzv. axilo-subklaviální trombóza bývá často následkem poranění či namáhání těchto oblastí. Může se jednat o některé druhy sportů (plavání, tenis, basketbal), případně jsou riziková i ta povolání, která vyžadují časté zvedání paží nad hlavu (malíři pokojů, umývači oken, stavební dělníci). 

 

Protože dochází ke špatnému okysličení horní končetiny, typickými příznaky je zejména bolest a náhlý otok paže. Jedinec v ní může pocítit těžkost či únavu, žíly bývají naběhlé, kůže může začít modrat. Běžnou léčbou je aplikace léků na rozpuštění trombů přímo do paže. V případě „skřípnutí“ žíly svalem nebo žebrem může být potřeba menší operace.

Spousta lidí může mít trombózu, tedy výskyt krevních sraženin uvnitř cév, bez jakýchkoli znatelných příznaků. Tromby se mnohdy rozpouštějí spontánně. Jestliže ale trombus naroste do určité velikosti, může nastat špatné okysličování postižené oblasti. Při včasném vyhledání lékařské péče je problém většinou řešitelný bez následků. Jen v extrémních případech hrozí amputace končetiny nebo smrt.

 

Hlavní komplikací trombózy je embolie. Krevní sraženina v žíle nebo tepně se může kdykoli uvolnit a způsobit vážné ucpání orgánů nezbytných pro život. Nejčastěji jsou to plicní tepny (plicní embolie), méně často mozek či jiné části těla. Vždy jde o vážný stav, kdy o přežití rozhoduje každá minuta.

 

Nepříjemný také může být posttrombotický syndrom. Je to v podstatě taková chronická podoba trombózy, která způsobuje častější křeče, otoky i bércové vředy. Objevuje se většinou po opakovaném prodělání symptomatických trombóz nebo při neužívání předepsaných léků.

Kromě viditelných vnějších symptomů se pro potvrzení diagnózy trombózy používají zobrazovací metody a krevní testy. Základem je vyšetření ultrazvukem, na kterém půjde krevní sraženina zvaná trombus vidět. Někdy může stačit jenom to. Přesnější diagnózu může určit venografie.  Do se žil vstříkne kontrastní látka, díky níž lze na rentgenu zobrazit průtok krve žilami. Pro jistotu lze také odebrat vzorek krve a podívat se na přítomnost markerů značících výskyt trombózy (D-dimery).

 

Jestliže má lékař u hluboké žilní trombózy podezření na současný výskyt plicní embolie, může se na plíce podívat pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo udělat ventilačně-perfuzní plicní sken. Velice přesnou, leč nákladnou a zdlouhavou metodou je pak také magnetická rezonance.

 

Základem léčby trombózy je zpravidla podávání antikoagulantů, tedy léku na snížení srážlivosti krve. Ty zamezí dalšímu růstu stávajících trombů a vytváření dalších. Pacient je může užívat i po několik měsíců. Důležitá je pak rehabilitace v podobě časté chůze, plavání a procvičování nohou. Jedná se o nízkomolekulární hepariny, podávané jako podkožní injekce. Po pár dnech je pacient převeden na antikoagulační terapii ve formě tablet Warfarin. V dnešní době již existují i moderní tzv. nová antikoagulancia, která se používají místo Warfarinu. Celková doba léčby může být  6–12 měsíců.

 

V případě akutních potíží, kdy velký trombus vážně brání průtoku krve nebo hrozí jeho uvolnění, se používají speciální léky na okamžité rozpuštění krevních sraženin – trombolytika, jinak zvaná i fibrinolytika. Podávají se intravenózně přímo do zasažené žíly. Vzhledem k možnému výskytu vážných vedlejších účinků se používají jen v případě nutnosti.

 

V některých případech se může trombus odstranit i chirurgicky. Jedním z nejčastějších chirurgických zákroků je trombektomie. Pomocí katetru, speciální duté trubičky, se krevní sraženina rozbije a vysaje. 

 

Pokud daný jedinec nemůže ze zdravotních důvodů brát léky snižující srážlivost krve nebo je zde vysoké riziko uvolnění trombu do oběhu, pak se může aplikovat tzv. kavální filtr. Je to takový miniaturní drátěný „košík“, který se pomocí katetru zavede do dolní duté žíly poblíž srdce. Tento filtr bezpečně zachytí případný uvolněný trombus ještě před tím, než se dostane do plic.

 

Od příznaků dokáží kromě léků ulevit kompresní punčochy. V některých případech mohou být i na předpis. Zpravidla se používají u osob s již prodělanou trombózou, například v době po operaci nebo jako prevence při dlouhém letu na dovolenou či sedavém zaměstnání.

V mnoha případech je trombóza velice dobře léčitelná. Člověk se většinou nemusí obávat budoucího návratu obtíží, pokud alespoň trochu upraví stávající životosprávu a dá si pozor na dlouhé sezení.

 

U některých jedinců se nicméně může rozvinout posttrombotický syndrom. V každodenním životě může potrápit častými pocity lechtání či svědění v nohou, případně i bolestivými otoky a křečemi. V těžší formě se objevují bércové vředy. Hlavní pomocí je zde především kompresní terapie. Existuje možnost dostat od specialisty nebo i praktického lékaře poukaz na kompresní punčochy. Některé výrobky se na trombózu i přímo specializují. Punčochy však neřeší příčinu problému a na místě je opět doporučení k častému pohybu a úpravě životního stylu.

• Jaké jsou nejčastější příznaky trombózy?

 

Trombóza nejčastěji postihuje jen jednu z noh. Při chůzi a pohybu se v ní objevuje mírný diskomfort až silná pulzující bolest.  Na lýtku nebo na stehně se může objevit bolestivý, zarudlý a teplý otok.

 

• Jak lze diagnostikovat trombózu?

 

Základním a rychlým vyšetřením trombózy je ultrazvuk. Zpravidla jej provede specialista na žádanku od praktického lékaře. Diagnózu mohou dále potvrdit i krevní testy nebo přesnější zobrazovací metody.

 

• Jaká je standardní léčba trombózy?

 

Léčba trombózy je většinou ambulantní. Lékař po vyšetření předepíše léky na rozpuštění krevní sraženiny. V případě bolestivých potíží se na dobu několika měsíců doporučuje nošení kompresních punčoch.

 

• Co mohu udělat pro prevenci trombózy?

 

Nejdůležitější prevencí trombózy je pravidelný pohyb – ideálně delší chůze, cyklistika a plavání. Vyhýbejte se delšímu sezení a kouření, dodržujte pitný režim.

 

• Jak ovlivní trombóza můj každodenní život?

 

V mírné podobě má trombóza minimální dopad na každodenní život. V pokročilejší fází může trombóza znepříjemňovat život bolestivými příznaky na nohách. Zmírnění příznaků přináší nošení kompresních punčoch a pravidelný pohyb.

https://www.nzip­.cz/clanek/951-hluboka-zilni-tromboza-diagnoza-a-lecba

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK538430/

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/deep-vein-thrombosis/symptoms-causes/syc-20352557

 

 

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.