Trombóza je časté onemocnění krevních cév, které čím dál častěji postihuje i mladé lidi. 31 % lidí považuje za největší rizikový faktor dlouhodobé sezení nebo ležení. Nejčastěji v hlubokých žilách ve stehně se usadí krevní sraženina, která brání průtoku krve. Způsobuje bolestivé příznaky a otok. V případě uvolnění sraženiny do krevního oběhu hrozí vysoké riziko vážných komplikací a smrti. Trombóza by proto měla být ve všech případech vyšetřena lékařem.

Proč se vlastně v žilách a tepnách tvoří krevní sraženiny zvané tromby? Tromby bývají většinou tvořeny shlukem krevních destiček a červených krvinek. Krevní destičky za běžných okolností vytvoří sraženinu jen tehdy, když se řízneme někde na povrchu. Jejich úkolem je rychle zacelit ránu, abychom nevykrváceli. Nicméně za určitých okolností – nemoci, nezdravý životní styl, některé léky, poškození cév – tyto procesy nefungují tak jak mají a krevní sraženiny se tvoří přímo uvnitř tepen a žil.

Seznam rizikových faktorů pro rozvoj trombózy je skutečně dlouhý, zde jsou hlavní z nich:

• Dlouhodobé sezení nebo ležení: podle 31 % našich čtenářů je to největší rizikový faktor
• Užívání hormonální antikoncepce nebo hormonální léčby
• Téměř 13 % respondentů v naší anketě uvedlo, že považují za největší rizikový faktor nadváhu či obezitu
• Diabetes, křečové žíly či poruchy chlopenního aparátu dolních končetin při chronické žilní nedostatečnosti
• Poruchy srážlivosti krve (například těch vrozených, jako je Leidenská mutace; genová mutace způsobující vyšší srážlivost krve nebo vzniklých po operaci, po porodu)
• Velmi dlouhá nehybnost dolních končetin, například v autě, v letadle (tzv. cestovní trombóza) nebo u počítače
• Ateroskleróza: zužování tepen vlivem akumulace lipidů a dalších částic
• Rakovina, léčba chemoterapií a autoimunitní onemocnění
• Vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol
• Těhotenství
• Kouření
• Dehydratace

Trombóza v těhotenství je relativně vzácná, postihuje 1–2 ženy z 1000. Rizikové je zejména vícečetné těhotenství (dvojčata, trojčata), dlouhá nehybnost během cestování, dehydratace či velmi dlouhý porod.

Pokud dojde k vážnějšímu ucpání žíly u hluboké žilní trombózy (HŽT), projeví se tyto typické symptomy: 

• V lýtku nebo ve stehně se objevuje pulzující bolest, obzvláště při došlápnutí. Také se může objevit otok a zteplání oblasti. S těmito příznaky se setkalo téměř 80 % našich čtenářů.
• Druhým nejčastějším příznakem trombózy je změna barvy kůže, ať už zarudnutí nebo zmodrání (dle výsledků v anketě mezi čtenáři našeho blogu).
• Na třetím místě v anketě uvedli naši čtenáři viditelně nate­klé žíly, které jsou na dotek tvrdé a bolestivé. 

Ať už je HŽT příznaková či bezpříznaková, v obou případech hrozí, že se trombus z postižené žíly uvolní. Tím se z něj stává embolus, který se většinou zasekne v plicní tepně a jedná se o plicní embolii. Zhorší se prokrvení plic a tento důležitý orgán může začít odumírat. Projevy se mohou výrazně lišit u různých jedinců v závislosti na velikosti embolu, způsobu ucpání i na případné přítomnosti plicních či srdečních poruch. Příznaky a varovné signály plicní embolie:

• Náhlý výskyt dušnosti bez zjevné příčiny.
• V hrudi se může objevit ostrá bolest podobná infarktu. Bolest se zhoršuje s nádechy či kašlem.
• Zrychlený nebo nepravidelný tep.
• Vykašlávání krve.
• Náhlá horečka.
• Nevolnost či mdloba.
• Cyanóza – modrání až fialovění kůže a sliznic.

Pokud nějaké změny zpozorujete, raději okamžitě volejte lékaře. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic objeví bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (nejčastěji lýtko). Pokud se navíc objeví varovné příznaky plicní embolie, měl by pacient či osoba, která je v danou chvíli v jeho blízkosti, neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.

Spousta lidí může mít trombózu, tedy výskyt krevních sraženin uvnitř cév, bez jakýchkoli znatelných příznaků. Tromby se mnohdy rozpouštějí spontánně. Jestliže ale trombus naroste do určité velikosti, může nastat špatné okysličování postižené oblasti. Při včasném vyhledání lékařské péče je problém většinou řešitelný bez následků. Jen v extrémních případech hrozí amputace končetiny nebo smrt.

Hlavní komplikací trombózy je embolie. Krevní sraženina v žíle nebo tepně se může kdykoli uvolnit a způsobit vážné ucpání orgánů nezbytných pro život. Nejčastěji jsou to plicní tepny (plicní embolie), méně často mozek či jiné části těla. Vždy jde o vážný stav, kdy o přežití rozhoduje každá minuta.

Nepříjemný také může být posttrombotický syndrom. Je to v podstatě taková chronická podoba trombózy, která způsobuje častější křeče, otoky i bércové vředy. Objevuje se většinou po opakovaném prodělání symptomatických trombóz nebo při neužívání předepsaných léků.

Kromě viditelných vnějších symptomů se pro potvrzení diagnózy trombózy používají zobrazovací metody a krevní testy. Základem je vyšetření ultrazvukem, na kterém půjde krevní sraženina zvaná trombus vidět. Někdy může stačit jenom to. Přesnější diagnózu může určit venografie.  Do se žil vstříkne kontrastní látka, díky níž lze na rentgenu zobrazit průtok krve žilami. Pro jistotu lze také odebrat vzorek krve a podívat se na přítomnost markerů značících výskyt trombózy (D-dimery).

Jestliže má lékař u hluboké žilní trombózy podezření na současný výskyt plicní embolie, může se na plíce podívat pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo udělat ventilačně-perfuzní plicní sken. Velice přesnou, leč nákladnou a zdlouhavou metodou je pak také magnetická rezonance.

Základem léčby trombózy je zpravidla podávání antikoagulantů, tedy léku na snížení srážlivosti krve. K tomu se přiklání 82 % našich čtenářů, kteří se s trombózou osobně setkali. Pacient je může užívat i po několik měsíců. Důležitá je pak rehabilitace v podobě časté chůze, plavání a procvičování nohou. Jedná se o nízkomolekulární hepariny, podávané jako podkožní injekce. Po pár dnech je pacient převeden na antikoagulační terapii ve formě tablet Warfarin. V dnešní době již existují i moderní tzv. nová antikoagulancia, která se používají místo Warfarinu. Celková doba léčby může být  6–12 měsíců.

V případě akutních potíží, kdy velký trombus vážně brání průtoku krve nebo hrozí jeho uvolnění, se používají speciální léky na okamžité rozpuštění krevních sraženin – trombolytika, jinak zvaná i fibrinolytika. Podávají se intravenózně přímo do zasažené žíly. Vzhledem k možnému výskytu vážných vedlejších účinků se používají jen v případě nutnosti.

V některých případech se může trombus odstranit i chirurgicky. Jedním z nejčastějších chirurgických zákroků je trombektomie. Pomocí katetru, speciální duté trubičky, se krevní sraženina rozbije a vysaje. 

Pokud daný jedinec nemůže ze zdravotních důvodů brát léky snižující srážlivost krve nebo je zde vysoké riziko uvolnění trombu do oběhu, pak se může aplikovat tzv. kavální filtr. Je to takový miniaturní drátěný „košík“, který se pomocí katetru zavede do dolní duté žíly poblíž srdce. Tento filtr bezpečně zachytí případný uvolněný trombus ještě před tím, než se dostane do plic.

Od příznaků dokáží kromě léků ulevit kompresní punčochy. V některých případech mohou být i na předpis. Zpravidla se používají u osob s již prodělanou trombózou, například v době po operaci nebo jako prevence při dlouhém letu na dovolenou či sedavém zaměstnání.

V mnoha případech je trombóza velice dobře léčitelná. Člověk se většinou nemusí obávat budoucího návratu obtíží, pokud alespoň trochu upraví stávající životosprávu a dá si pozor na dlouhé sezení.

U některých jedinců se nicméně může rozvinout posttrombotický syndrom. V každodenním životě může potrápit častými pocity lechtání či svědění v nohou, případně i bolestivými otoky a křečemi. V těžší formě se objevují bércové vředy. Hlavní pomocí je zde především kompresní terapie. Existuje možnost dostat od specialisty nebo i praktického lékaře poukaz na kompresní punčochy. Některé výrobky se na trombózu i přímo specializují. Punčochy však neřeší příčinu problému a na místě je opět doporučení k častému pohybu a úpravě životního stylu.

Trombóza je vážné onemocnění, které může mít závažné důsledky pro zdraví, pokud není včas rozpoznáno a léčeno. Je důležité znát rizikové faktory, jako jsou dlouhé období nehybnosti, genetické predispozice nebo kouření, a dbát na preventivní opatření, včetně pravidelného pohybu a zdravého životního stylu. Včasná diagnóza a léčba mohou významně snížit riziko komplikací, jako je plicní embolie, a přispět k celkovému zlepšení kvality života pacientů. Důležitá je také informovanost a spolupráce s lékařem, což pomáhá efektivně předcházet možným komplikacím spojeným s tímto onemocněním.

https://www.nzip­.cz/clanek/951-hluboka-zilni-tromboza-diagnoza-a-lecba

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK538430/

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/deep-vein-thrombosis/symptoms-causes/syc-20352557

Tento článek je pouze informační a neslouží jako náhrada konzultace s lékařem. V případě podezření na jakékoliv zdravotní problémy se obraťte na profesionální pomoc u lékaře.