Černý kašel: příznaky, přenos a léčba

Černý kašel, známý také jako pertusis nebo kokafrén, je vysoce nakažlivé bakteriální onemocnění dýchacích cest. Způsobuje jej bakterie Bordetella pertussis. Toto onemocnění je známé charakteristickými záchvaty kašle, které mohou trvat několik týdnů a výrazně omezují kvalitu života pacientů. Před očkováním proti černému kašli se jednalo o jedno z nejčastějších a nejnebezpečnějších onemocnění dětství.

 

Obsah

  1. Přenos černého kašle
  2. Symptomy a projevy
  3. Inkubační doba černého kašle
  4. Očkování proti černému kašli
  5. Diagnostika černého kašle
  6. Léčba a prevence
  7. Možné důsledky a komplikace
  8. Černý kašel v minulosti
  9. Časté mýty a omyly
  10. Závěr

 

Symptomy a projevy

Černý kašel se neomezuje pouze na hranice Česka, ale rozšiřuje se po celé Evropě. Mezi země, které jsou touto nemocí výrazně postiženy, patří také Chorvatsko, kde se podle expertů nachází momentálně největší ohnisko této nemoci.

Od počátku roku až do 5. dubna 2024 bylo v Chorvatsku zaznamenáno celkem 6 381 případů černého kašle, což vyplývá z informací místního zdravotnického institutu. Jako srovnání může posloužit číslo uvedené českým Státním zdravotním ústavem, který od začátku roku 2024 do 7. dubna eviduje 6 397 případů nákazy.

První příznaky černého kašle se mohou podobat běžnému nachla­zení. Mezi ně patří mírná horečka, rýma a suchý kašel. Po 1–2 týdnech se kašel stává intenzivnějším a charakteristickým pro černý kašel. Během záchvatu kašle může pacient vykašlat viskózní hlen, což může způsobit dusivý pocit. Po záchvatu kašle může následovat charakteristický „kokrhavý“ zvuk při nádechu. U dětí může dojít po silném záchvatu kašle až ke zvracení. Záchvaty kašle jsou zpravidla nejhorší v noci, kdy znemožňují kvalitní spánek.


Přenos černého kašle

Černý kašel se obvykle přenáší kapén­kami, což znamená, že se bakterie šíří vzduchem od člověka k člověku skrze kýchání, kašlání nebo mluvení. Osoby nakažené černým kašlem jsou nakažlivé od prvních příznaků až do tří týdnů po začátku záchvatů kašle.

Černý kašel a jeho inkubační doba

Samotná inkubační doba černého kašle se pohybuje v rozmezí zhruba 6 až 21 dní. Přestože se jedná o onemocnění s vysokou infekčností, zezačátku jeho příznaky mohou být identické s běžným nachlazením – ať už jde o bolest v krku, zvýšenou teplotu nebo třeba chrapot.

Jak rozeznat černý kašel od toho obyčejného?

Oproti normálnímu kašli a s ním spojeným potenciálním nachlazením, se černý kašel zhruba po 2 týdnech typicky projevuje pravidelnými záchvaty dusivého kašle, jež mohou provázet další komplikace v podobě modrání kůže, křečemi v oblasti dýchacího ústrojí, případně krvácení z nosu. U takzvaného přechozeného černého kašle může celý proces trvat i přes 3 měsíce, tudíž je důležité neprodleně vše řešit s lékařem. 

Nejrizikovější jsou malé děti a neočkovaní jedinci

„Nejohroženější skupinou obyvatel jsou děti do jednoho roku věku a těhotné ženy. Většina dětí se nakazí ještě předtím, než mohou být řádně očkovány,“ zdůrazňuje MUDr. Veronika Jegorova, Centrum cestovní medicíny, Praha 1. „Dále jsou rizikoví pacienti starší, kteří trpí astmatem nebo chronickou obstrukční plicní nemocí,“ doplňuje MUDr. Ján Podhorec z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Očkování proti černému kašli

V roce 2024 je rozšíření černého kašle nejvyšší od doby, co bylo v České republice zavedeno očkování proti této chorobě. Existuje tedy vysoká pravděpodobnost, že se s touto nemocí v určité formě setká skoro každý Čech. Nejúčinnější prevencí proti černému kašli je takzvaná úplná imunizace. Základní očkování se skládá ze dvou až tří dávek, které se zpravidla podávají novorozencům dle vnitrostátního očkovacího kalendáře, obvykle se však jedná o období druhého až dvanáctého měsíce života. Třetí, případně čtvrtá dávka je obvykle doporučeno podat v rozmezí 11 až 24 měsíců, případná další dávka mezi 3 až 7 lety života. Konkrétní informace vám však poskytne ošetřující lékař – nebojte se tedy informovat. Není ale výjimkou, že vedle samotné vakcíny proti černému kašli je obvyklé podávána i vakcína proti záškrtu či tetanu.

Je potřeba být očkovaný i v dospělosti?

Povinné to není, nicméně některé země EU/EHP přeočkování kvůli prevenci doporučují – ať už se jedná o dospívající, dospělé nebo především těhotné ženy, u kterých je v některých zemích tato procedura doporučena k minimalizaci rizik a přenosu nemoci na novorozence.

Ohledně očkování jako takového je ale nejdůležitější poradit se s ošetřujícím lékařem, který vám poskytne všechny potřebné informace.

Pilulka odborník Mgr. Martina Macfeldová říká:

„Černý kašel je onemocnění, se kterým se často nepotkáte. V minulosti způsoboval epidemie a umíralo na něj mnoho dětí i dospělých, v současné době je ale proti němu ve většině zemí dostupné očkování. Typický je pro něj suchý kašel zhoršující se v noci a problémy s dýcháním. Léčba zahrnuje klid a antibiotika.

 

Změna očkovacího kalendáře ČR v roce 2018 indikuje donošené děti od 9. týdne k očkování celkem pěti dávkami acelulární pertusové vakcíny v rámci kombinovaných vakcín odpovídajících věku, naposledy aplikované mezi 10. a 11. rokem života. V nedávné době se onemocnění statisticky začalo vzrůstat. Nepodceňujte tedy návštěvu svého lékaře.“

 

Diagnostika a testy černého kašle

Diagnostika černého kašle je často založena na klinických příznacích, zvláště pokud se objeví charakteristické záchvaty kašle. Lékař po odebrání anamnézy provede následující testy:

  • Výtěr z nosohltanu: Výtěr z nosohltanu pomůže detekovat přítomnost bakterie Bordetella pertussis.
  • Krevní testy: Ukážou zvýšený počet bílých krvinek, což je pro osoby postižené černým kašlem běžné.
  • Rentgen hrudníku: V některých případech může lékař požádat o rentgen hrudníku k vyloučení jiných onemocnění dýchacích cest, která by mohla způsobovat podobné příznaky.


Léčba a prevence

Léčba se obvykle zaměřuje na zmírnění příznaků a prevenci šíření onemocnění. Jednou z možností léčby černého kašle jsou antibiotika. U závažnějších případů a u kojenců nebo starších osob může být nutná hospitalizace. Klíčovou složkou prevence černého kašle je očkování. Vakcíny se doporučují jako součást rutinního očkovacího kalendáře u dětí. Pokud jsou dospělí v kontaktu s kojenci nebo mají oslabený imunitní systém, mohou také zvážit již zmíněnou revakcinaci. Vedle samotné léčby je také doporučena karanténa na 3 týdny.

MUDr. Ján Podhorec, specialista na plicní problematiku v MOÚ v Brně přidává:

„Toto onemocnění trvá řádově týdny. Zejména v počátečních stadiích je rozlišení od jiných nemocí velmi obtížné, až nemožné, protože se projevuje rýmou a kašlem. Z tohoto důvodu je onemocnění zřejmě poddiagnostikováno. U rozvinutých stadií bývá zpravidla kašel charakteristický – záchvatovitý, dráždivý, spojený s hlasitým sípavým nádechem.“

Možné důsledky a komplikace

Ačkoliv je černý kašel nepříjemný a vyčerpávající pro všechny věkové skupiny, pro kojence a starší osoby může být obzvláště nebezpečný. Mezi možné komplikace patří (zvláště pokud se jedná o neléčený černý kašel):

  • Zápal plic: Jedna z nejzávažnějších komplikací černého kašle, může být život ohrožující, zejména u kojenců.
  • Otevřené nebo prasklé cévy v důsledku silných záchvatů kašle.
  • Problémy s dýcháním a zástavy dýchání, zejména u mladších dětí.

 

Časté mýty a omyly

Přestože je toho o černém kašli známo mnohem víc než v minulosti, stále se vyskytují některé mýty.

  • Mýtus: Černý kašel mohou dostat pouze děti.
    Realita: Ačkoliv je černý kašel častější u dětí, dospělí mohou onemocnět také, zejména pokud nebyli očkováni.
     
  • Mýtus: Očkování způsobuje více vedlejších účinků než samotné onemocnění.
    Realita: Vakcíny proti černému kašli jsou považovány za bezpečné a vedlejší účinky jsou obvykle mírné a přechodné. Komplikace spojené s černým kašlem jsou mnohem vážnější.
     
  • Mýtus: Pokud jste měl černý kašel v minulosti, nemůžete ho znovu dostat.
    Realita: Ačkoli prodělání černého kašle může poskytnout určitou míru imunity, tato imunita nemusí trvat celoživotně a může klesat s časem.

Černý kašel v minulosti

Černý kašel je znám už stovky let a dříve způsoboval významné epidemie s mnoha úmrtími, zejména mezi dětmi. S vývojem očkování v roce 1930 se výskyt černého kašle výrazně snížil, ale onemocnění v některých částech světa stále přetrvává, hlavně tam, kde není zavedeno povinné očkování dětí.

Zdroje

https://www.who­.int/health-topics/pertussis

https://vaccination-info.eu/cs/in­formacni-listy-o-onemocnenich/cerny-kasel

https://www.nzip­.cz/clanek/36-cerny-kasel-davivy-kasel

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2019/06/03.pdf

Autor článku

Mgr. Martina Macfeldová

Vystudovala jsem farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Od 90. let se nepřetržitě věnuji praktickému lékárenství, přičemž se také zajímám o novinky ve světě farmacie. Důkladně zjišťuji složení produktů, které jsou dostupné v zahraničí a u nás zatím ne. Volný čas především trávím s rodinou, se kterou velmi ráda chodím do přírody a po horách. Aktivně se také věnuji focení, volejbalu a posilovně.

Všechny články od autora

Zeptejte se lékárníka

Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.