Tasemnice: jak se projevuje?
Tasemnice je nechvalně známý parazit, který u člověka žije zpravidla ve střevech. Pouze jeden druh tasemnice se dokáže ze střev rozšířit i do svalů a orgánů, kde může způsobit vážné problémy. Obecně známou příčinou je nedostatečně upravené maso. Nakazit se však výjimečně může i úplný vegetarián, a to při nedodržení hygienických zásad.

Popis a klasifikace tasemnice
Tasemnice mají dlouhé článkované tělo a jsou hermafrodité. Tělo
dospělého parazita se skládá z hlavy, krku a těla.
Tasemnic existuje tisíce druhů, z toho však jen zcela nepatrný zlomek
napadá také člověka. Tyto „lidské“ tasemnice se liší se zejména
podle toho, z jakého zvířete původně pocházejí. Zde jsou hlavní
druhy, s kterými se můžeme setkat v Česku i ve světě:
Tasemnice dlouhočlenná
Touto tasemnicí se primárně nakazíme při jezení nedostatečně upraveného vepřového masa. Ze všech druhů vyvolává ty nejzávažnější symptomy.
Tasemnice asijská
Opět ji lze infikovat s vepřovým. Jak už ale název napovídá, setkáme se s ní pouze v Asii (Korea, Thajsko, Tchaj-wan, Čína, Indonésie). Většinou je zcela bezpříznaková.
Tasemnice dětská
Vyskytuje se převážně v tropických oblastech a postihuje hlavně děti. Bývá spojována s hlodavci a dětskými kolektivy. Zpočátku je bezpříznaková, po několika letech způsobuje vážnější poruchy trávení.
Tasemnice bezbranná
Tuto tasemnici si můžeme odnést při snězení infikovaného a neupraveného hovězího masa. Nákaza je bezpříznaková nebo jen s relativně mírnými gastrointestinální symptomy. Tato tasemnice dosahuje délky 3–10 m.
Škulovec široký
Tento druh tasemnice pochází z ryb (okoun, štika, mník) a nejčastěji se s ním setkáme v severní Evropě a také v oblasti Rakouska, Německa a Švýcarska. Nákaza je většinou bez příznaků.
Většina tasemnice potřebuje jednoho nebo více mezihostitelů, aby mohla dokončit svůj vývojový cyklus. Vajíčka se stolicí opouštějí prvního hostitele a kontaminují půdu. Z půdy se dozrálá vajíčka s kontaminovanou potravou dostávají do mezihostitele, kde se z nich líhnou larvy. Tyto larvy poté pronikají do tkání a vyváří cysty. Cyklus je dokončen, když první hostitel opět pozře cystu v potravě.
Přenos a infekce
Nejznámější příčinou infekce je pozření syrového či
nedovařeného masa, do kterého předtím tasemnice nakladla
vajíčka. Problémem může být i jen neopatrná manipulace se
syrovým masem. V Česku je v tomto ohledu rizikové pouze hovězí a
vepřové maso, v některých zemích (Skandinávie, Japonsko) jsou problémem
i některé druhy ryb.
Jelikož se vajíčka tasemnic šíří také skrze stolici, může se infekce
přenášet i následkem nedostatečné hygieny po použití
toalety. U nás naštěstí bývají zaznamenány pouhé jednotky až
desítky případů infekce tasemnicí ročně, naopak problémový je výskyt
v chudých regionech Latinské Ameriky, Afriky a Asie.
Pilulka odborník Bc. Marie Siatka říká:
„Tasemnice patří mezi helminty. Tito paraziti žijí především
ve střevě obratlovců. Mají složitý životní cyklus a potřebují jednoho
až tři mezihostitele.
Mezi nejvýznamnější druhy tasemnic ohrožující člověka patří tasemnice
dlouhočlenná a tasemnice bezbranná, které vyvolávají onemocnění
tenióza. Léčí se anthelmintiky. Prevence spočívá především
v dostatečně tepelné úpravě potravin a důkladnou hygienou rukou po
použití toalet. V České republice je výskyt těchto infekcí velmi
nízký, díky dostatečné hygieně a veterinární správě."
Příznaky tasemnice
Většina druhů tasemnic u lidí zůstává jen ve střevech, kde je
nejčastěji buď zcela bez příznaků, nebo vyvolává jen mírnější
symptomy spojené s trávícím traktem:
- Průjem
- Ztráta chuti k jídlu
- Nevysvětlitelná ztráta váhy
- Nutriční deficity (zejména vitamín B12) způsobené poruchou vstřebávání živin.
- Nevolnost
- Únava
Zvláštním případem je tasemnice dlouhočlenná pocházející z prasat, která může způsobit velmi vážné příznaky. Jestliže se larvám této tasemnice podaří proniknout střevní stěnou, pak se dostávají do různých částí těla, kde se usadí a vytváří cysty – jde o onemocnění zvané cysticerkóza. S tím, jak tyto cysty rostou, mohou narušovat funkci zasažené oblasti:
Diagnostika a léčba
K diagnóze tasemnice slouží primárně rozbor vzorku
stolice, který identifikuje konkrétní druh tasemnice. V případě
zmiňované cysticerkózy může být potřeba udělat i krevní testy a
pomocí magnetické rezonance nebo CT se podívat na zasažený orgán,
zvlášť pokud jde o mozek.
Pro zabití tasemnice v těle stačí jediná dávka léku ze skupiny
anthelmintik, jež slouží pro usmrcení červů obecně. Zpravidla
jde o lék praziquantel. Mrtvá tasemnice pak přirozeně vyjde ze střev ven
skrze stolici. Následně je vhodné docházet na lékařské kontroly a
prohlídky, které ověří účinnost léčby.
Komplikace mohou nastat v případě „vepřové tasemnice“, která
z lidských střev proniká i do orgánů a svalů. Po jejím usmrcení může
docházet k zánětlivým reakcím v daných oblastech. Pro jejich ztlumení
se využívají kortikosteroidy, někdy se mrtvá tasemnice
vytahuje i chirurgicky.
Prevence tasemnice
Základem prevence proti tasemnici je především dostatečná
tepelná úprava masa a zamezení kontaktu syrového masa s jinými
potravinami (například přes krájecí prkénko či nůž).
Neméně důležitá je ale také celková hygiena. Vajíčka tasemnice se
totiž mou šířit i přes kontakt se stolicí či spodním prádlem, tudíž
je zásadní důkladné mytí rukou před přípravou
i konzumací jídla. Pokud si také v zahraničí nejsme stoprocentně jistí
čistotou pitné vody, je jistější ji převařit. V případě podezření
na tasemnici neváhejte kontaktovat lékaře.
Globální dopad a výzkum
Zatímco ve vyspělých zemích je výskyt tasemnice u lidí poměrně
vzácný, v chudších regionech bez přístupu k čisté pitné vodě a
v blízkém kontaktu s prasaty to je už značný problém. Vzhledem
k časté bezpříznakovosti infekce se těžko odhaduje skutečná četnost
výskytu tasemnice, podle odhadů WHO však může mít tasemnicí způsobovanou
neurocysticerkózu 2,5 až 8,3 milionů lidí po celém
světě. Většině z nich se navíc nedostane dostatečné
lékařské péče, mohou tak trpět na neléčenou epilepsii, zánět
mozkových blan či jiná mozková onemocnění.
Snaha o vyřešení situace je v současnosti směřována zejména na
mapování endemických oblastí a zpřístupnění lékařské
péče. Zásadní význam má ale také vzdělávání ohledně hygieny a
potravinové bezpečnosti, sanitace a v neposlední řadě i veterinární
péče o prasata, která jsou původcem nejnebezpečnějšího druhu
tasemnice.
Závěr
V Česku a celkově v Evropě máme to štěstí, že se s infekcí
tasemnice setkáme jen velmi vzácně. Je to především díky hygienickým
zásadám a také prvotřídní lékařské i veterinární péči. Většina
druhů tasemnic je navíc relativně neškodných, pouze tasemnice
pocházející z prasat představují potenciální ohrožení života.
Případnou nákazu lze nicméně vyřešit podáním jediné dávky léku,
který tasemnici spolehlivě usmrtí.
Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje
odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte
s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.
Zdroje
https://www.who.int/westernpacific/health-topics/tapeworm#tab=tab1
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537154/
https://www.webmd.com/digestive-disorders/tapeworms-in-humans
https://www.medicalnewstoday.com/articles/170461
https://bezpecnostpotravin.cz/termin/tenioza/
https://bezpecnostpotravin.cz/termin/tasemnice-dlouhoclenna/
https://www.zuova.cz/Home/Novinka?id=57
https://khsstc.cz/teniazy-infekce-zpusobene-tasemnicemi/
Autor článku

Bc. Marie Siatka
Vystudovala jsem obor Ochrany veřejného zdraví na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Témata zdraví a prevence jsou mi velmi blízká. V současnosti pracuji ve zdravotním ústavu na oddělení mikrobiologie vod, potravin a předmětů běžného užívání. S manželem máme masérský salón, kde se věnujeme nejen uvolňování svalů, ale i komplexní regeneraci těla a mysli. Ve svém volném čase ráda cestuji, chodím po horách nebo se věnuji józe.
Zeptejte se lékárníka
Odborné rady a odpovědi na vaše dotazy, a to z pohodlí vašeho domova.
