EB viróza: komplexní průvodce

Virus Epsteina-Barrové neboli EB viróza (EBV) je častá a nakažlivá infekce, která postihuje lidi v každém věku. Šíří se tělesnými tekutinami, a to převážně slinami. Některé případy EBV vedou k mononukleóze, vzácné případy mohou vést i k rakovině. V tomto článku se podíváme na různé formy této virózy.

EBV je lidský herpesvirus 4, který je členem rodiny DNA herpesvirů. Patří mezi ty nejběžnější lidské viry a vyskytuje se po celém světě. Šíří se slinami a tělesnými tekutinami. Většina případů tohoto onemocnění nezpůsobuje příznaky, avšak některé případy, zejména u mladých osob, mohou vést k infekční mononukleóze.

Jakmile dojde k nakažení, infekce zůstane v těle po celý život v neaktivním stavu. Virus se pak může znovu aktivovat a znovu se mohou projevit symptomy, bez ohledu na to, kdy došlo k prvnímu nakažení. To se stává zejména v momentě oslabení organismu (množství stresu, snížená imunita, chřipková sezóna aj.).

EBV je svázán především s těmito chorobami:
 

• Infekční mononukleóza: Primární infekce EBV může způsobit infekční mononukleózu.
• Lymfomy: EBV je spojen například s Burkittovým lymfomem a Hodgkinovým lymfomem. 
• Nádory hlavy a krku: V některých situacích může být EBV spojen s nádory v oblasti hlavy a krku. 
• Vlasatá leukoplakie:  Bělavé zabarvení sliznice jazyka patřící mezi známky HIV infekce (předpokládá se souvislost s EBV u HIV+ jedince). 

K nakažení obvykle dochází při přímém kontaktu s infikovanými slinami, ať už přímo (polibky) nebo zprostředkovaně (sdílení nádobí, společné okusování jídla). Virus může být přenášen i krátkodobým kontaktem při kýchnutí a kašli. 

Mezi méně časté způsoby přenosu může dále patřit transfúze krve nebo tzv. vertikální přenos z matky na dítě během těhotenství a porodu.

Burkittův lymfom:

• Rychle rostoucí nádor postihující čelisti nebo břišní oblast
• Horečka
• Zvětšené uzliny
• Únava, úbytek na váze, noční pocení

Pro lékaře může být obtížné diagnostikovat EBV, protože příznaky jsou podobné jiným běžným onemocněním. Lékař si nejdříve zjistí příznaky a dobu projevujících se příznaků, a zda byl pacient v kontaktu s nakaženým.

Pro potvrzení diagnózy jsou nejvhodnější krev­ní testy. Lékař odebere vzorek krve, aby se zjistil přítomnost protilátek, jež způsobují EBV. Test se může opakovat po 10 až 14 dnech po prvním testu, protože protilátky se nemusí objevit včas při diagnóze.

V některých případech může být užitečné použít zobrazovací metody, primárně ultrazvuk, který poskytne pohled na zvětšené lymfatické uzliny a orgány. Pouze při komplikacích se používá vyšetření CT nebo MRI k důkladnějšímu zobrazení postižených oblastí.

U nekomplikovaných případů může plně stačit symptomatická léčba, kdy se pouze tiší příznaky. To představuje zejména  léky proti bolesti a léky pro snížení horečky (antipyretika), dostatek odpočinku, klidový režim a dostatek hydratace. Vážnější onemocnění pak mohou vyžadovat specifickou léčbu.

U příznaků EBV je třeba důkladně zvážit léčbu antibiotiky. EBV je provázeno nálezem v hrdle, který nelze na počátku onemocnění bez znalosti laboratorních výsledků odlišit např. od bakteriální anginy. Při probíhající infekční mononukleóze jsou některá antibiotika kontraindikovaná z důvodu možnosti vzniku toxoalergického exantému.

Tak jako u všech infekčních onemocnění, které se šíři slinami a kapénkami, i zde jsou základem základní hygienická opatření. Jde především o omezení přímého kontaktu s nakaženým a důkladné mytí rukou.

Stav imunitního systému hraje důležitou roli v tom, jaké příznaky – a jestli vůbec nějaké – projevuje infikovaná osoba. Ten je třeba podpořit zdravým životním stylem, ať už je to vyvážená strava, dostatek pohybu nebo redukce stresu. Inspirovat se můžete poslechem různých odborníků v podcastu Životozprávy:
 

• O tom, jak vybírat potraviny u nás hovořila klinická dietoložka Tereza Vágnerová.
• Jak zvládat každodenní stres nám přišli poradit bioložka Viktória Véle a kouč Václav Lavička.
• Sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu u nás probírala zakladatelka projektu „Fpohybu“ Nela Ďopanová.
• Rady na protizánětlivou denní rutinu nám poskytnul biohacker Libor Mattuš.
• Alkohol obecně i hranice rizikového pití jsme probrali s adiktologem Alešem Kudou.

EBV může vyvolat různé nemoci, jako například infekční mononukleózu a některé typy lymfomů. I když většina případů probíhá bez výrazných symptomů, některá nakažení mohou být příčinou chronických onemocnění, které již ovlivňují kvalitu života pacientů. V sou­časné době probíhají výzkumy nových léčebných metod a prevence, včetně imunoterapie, genetické terapie a očkování. Slibné výsledky výzkumu představují naději na pokrok v zefektivnění diagnostiky, léčby a prevence EBV. 

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

https://www.cdc­.gov/epstein-barr/about-ebv.html

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/23469-epstein-barr-virus

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/mo­nonucleosis/ex­pert-answers/mononu­cleosis/faq-20058444

https://ada.com/con­ditions/epste­in-barr-virus/#symptoms

https://mstrus­t.org.uk/a-z/epstein-barr-virus

https://www.jen­ner.ac.uk/rese­arch/infectious-diseases/ebv

https://www.in­ternimedicina­.cz/pdfs/int/2005/06/06­.pdf

https://www.me­dicinapropraxi­.cz/pdfs/med/2008/10/06­.pdf

https://www.pe­diatriepropra­xi.cz/pdfs/ped­/2014/04/02.pdf