Zánět mandlí: Příčiny, příznaky a léčba

Krční mandle jsou součástí tzv. Waldeyrova okruhu. Jde o okruh spojující dýchací a polykací cesty. Při narození jsou krční mandle malé, postupně se zvětšují a největší bývají kolem desátého roku života, poté se postupně znovu zmenšují.

Mandle fungují jako takový filtr proti bakteriím a virům. Jsou součástí imunitního systému člověka a jsou prvním místem, kde se zachytí antigeny, které vniknou do těla ústní nebo nosní dutinou. Často jde tedy o první orgán, ve kterém dochází k přemnožení bakterií. Pokud dojde k odstranění krčních mandlí, jejich funkci nahradí další části lymfatického okruhu.

Zánět mandlí představuje běžné onemocnění, které se šíří kapénkami. Přenašečem může být i osoba, u které nejsou zjevné žádné příznaky nemoci. Inkubační doba je 1–⁠3 dny a nemoc většinou vypukne u jedinců s oslabeným imunitním systémem.

Záněty mandlí jsou časté především v zimních měsících, avšak v létě se mohou objevit také – na vině bývá v obou případech prudký rozdíl teplot. Angína může během teplých měsíců propuknout následkem přechodu ze silně klimatizované místnosti ven do horka. Naopak v zimě zase hrozí při přechodu z přetopené místnosti do mrazu.

Konkrétní příčinou mohou být viry, bakterie nebo plísně:

Onemocnění se většinou jako první projeví škrábáním v krku, potížemi s polykáním a následně horečkou, která může dosahovat i vyšší hodnoty než 38 °C. Mandle bývají prvně zarudlé a postupně se na nich tvoří bílý povlak, ten se pak může objevit také na jazyku. K typickým příznakům patří i zvětšené podčelistní lymfatické uzliny.

Mezi jednotlivé symptomy tedy patří:

• silná bolest v krku, otok v krku, bolest při polykání
• zarudlé a zduřelé mandle
• povlak na mandlích
• horečka, zimnice
• bolest hlavy
• zvětšené uzliny
• nechuť k jídlu
• bolest břicha a zvracení (u dětí)

Diagnostiku stanoví lékař po pečlivém vyšetření ústní dutiny. Konkrétně provede výtěr z krku, dále se podívá na stav mandlí, zda jsou zarudlé nebo jestli se na nich objevují čepy. V neposlední řadě prohmatá mízní lymfatické uzliny a zkontroluje, zda jsou zduřelé.

Také mohou být provedeny odběry krve, na základě kterých může lékař stanovit, v jaké míře je organismus napaden zánětem.

Léčba se odvíjí od původce zánětu mandlí. Pokud je angína způsobena bakteriemi, velmi dobře reaguje na antibiotika (penicilin). Pokud jsou původcem onemocnění viry, není antibiotická léčba nutná a podávají se pouze léky k tišení příznaků. Dále se doporučuje podpůrná léčba:

• pastilky, kloktadla a spreje pro úlevu krku
• čaj ze šalvěje
• horečku lze snižovat pomocí antipyretik
• dostatečný spánek, odpočinek
• dostatečný příjem tekutin
• přísun vitamínů v podobě ovoce a zeleniny
• pravidelné větrání

Pokud se zánět pravidelně opakuje a onemocnění přechází do chronického stavu, může lékař doporučit odstranění mandlí, které se provádí chirurgicky v úplné anestezii. K odstranění se přistupuje i pokud na mandlích vznikají hnisavá ložiska, nádory nebo v případě vrozených vad.

Zánět mandlí se určitě nevyplácí přecházet, vždy je potřeba zánět pořádně vyléčit doma v klidu. Přecházení nemoci může způsobit různé komplikace:

• celková sepse
• onemocnění srdce
• postižení ledvin
• revmatická horečka

V případě revmatické horečky mluvíme o zánětlivém onemocnění různých tkání, převážně mohou být napadeny klouby, srdce, cévy nebo nervový systém a vést tak k trvalému poškození. Zánět se může také rozšířit do hlubších tkání a vytvořit tak bolestivý absces, který je potřeba odstranit chirurgicky.

Nejlepší prevencí proti zánětu mandlí je především posílení imunity a dodržování hygienických návyků. Vhodné je dodržovat zdravý životní styl, dbát na dostatek vitamínů, fyzickou aktivitu, pravidelnou hygienu a snížit stresové faktory v životě. Inspiraci můžete nalézt třeba v podcastu Životozprávy:

• O tom, jak si sestavit vyvážený jídelníček hovořila klinická dietoložka Tereza Vágnerová.
• Jak zvládat každodenní stres nám přišli poradit bioložka Viktória Véle a kouč Václav Lavička.
• Sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu u nás probírala zakladatelka projektu „Fpohybu“ Nela Ďopanová.
• Rady na protizánětlivou denní rutinu nám poskytnul biohacker Libor Mattuš.

Určitě je vhodné se vyhnout kontaktu s nemocnými jedinci, protože nákaza se šíří kapénkově. Zánět mandlí se vyskytuje spíše v zimních měsících, proto je na místě se dostatečně oblékat a minimalizovat velké teplotní rozdíly.

Zánět mandlí prodělá v životě téměř každý. Nejčastěji zánět mandlí postihne děti do 15 let, po pubertě se mandle postupně zmenšují. Nemoc se určitě nedoporučuje přecházet, jelikož by mohlo docházet k recidivě. Původcem je nejčastěji streptokok, k propuknutí nemoci dochází v případě snížené imunity jednotlivce. Proto je nejlepší prevencí posilování imunity a dodržování hygienických návyků.
 

Tento článek je určen pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou radu. Pro konkrétní doporučení se vždy poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.

https://www.ncbi­.nlm.nih.gov/bo­oks/NBK544342/

https://www.ma­yoclinic.org/di­seases-conditions/ton­sillitis/symptoms-causes/syc-20378479

https://www.web­md.com/oral-health/tonsillitis-symptoms-causes-and-treatments

https://my.cle­velandclinic.or­g/health/dise­ases/21146-tonsillitis

https://www.ftn­.cz/tonsillitis-717/

https://www.he­althdirect.gov­.au/tonsillitis

https://www.he­althline.com/he­alth/tonsilli­tis

https://www.me­dicalnewstoda­y.com/articles/156497